Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Úterý 19. listopad 2019 | Svátek má Alžběta
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Kde jsme po třiceti letech?

Aleš Herman, Foto: Jakub Veselý

Kde jsme po třiceti letech?

Medical Tribune 20/2019
14.10.2019 09:40
Zdroj: MT
Autor: ač
Třicet let od sametové revoluce se stalo hlavním motivem sympozia společnosti Agel, která současně s lehkým předstihem slaví také své výročí. Některá témata se prolínají celým obdobím a dosud nejsou dořešená.

Po třech dekádách formování systému veřejného zdravotního pojištění zbývají na stole důležité úkoly, jak jeho základy dostavět. Pro někoho je to zejména otázka vícezdrojového financování zdravotních služeb, pro jiného síť nemocnic, pro dalšího stabilizace vzdělávání zdravotnických profesionálů nebo motivace pacientů ke zdravému životního stylu.

Podle ředitele společnosti AGEL MUDr. Aleše Hermana, Ph.D., je na čase nahradit zákon o veřejném zdravotním pojištění z roku 1997, který byl schválen jako provizorní, novým zákonem. „Má‑li zákon sedmdesát novel, vypovídá to o tom, že to není stabilní zákon a není dobře zpracovaný. Plédoval bych za vytvoření nového zákona, který by dál rozvíjel systém pojištění,“ uvedl Herman. A naznačil, jakým směrem by se měl systém zdravotnictví podle něj pohnout. „Celá západní Evropa, která má systém zdravotního pojištění, má zároveň komerční připojištění nebo připojištění. Mám pocit, že stagnujeme, když jsme nevytvořili tento krok. Ústavní soud neodmítl nadstandard z principu, ale z formálního hlediska. Je to výzva, abychom se dostali dál a položili do mozaiky pojištění další střípek. Žádný jiný rozvoj systému nevidím,“ řekl Herman.

Také podle předsedkyně zdravotního výboru sněmovny prof. MUDr. Věry Adámkové, CSc., čeká české politiky opět debata o rozsahu hrazených zdravotních služeb. „Jsem velmi šťastná, že žiji ve státě, kde je solidární přístup ke zdravotní péči. Musíme si ale na druhou stranu uvědomit, že vak peněz není nekonečný. Do budoucna si proto budeme muset říci, že jistě chceme léčit děti a těžce nemocné, chceme léčit na světové špičce, ale pravděpodobně budeme muset přiznat, že něco si lidé budou kupovat,“ uvedla prof. Adámková.

I v rámci stávající legislativy se ale podle Ing. Zdeňka Kabátka, ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny, přece jen rýsuje určitý trend změny. „Představitelé státu se po zlomu v roce 1989 rozhodli k budování pojišťovenského systému zdravotnictví, ale projekt úplně nedotáhli. Systém se sice tvářil jako pojišťovenský, ale byl velmi přeregulovaný. V současnosti je tu změna uvažování a vracíme se k tomu podstatnému, že odpovědnost za dostupnost a kvalitu zdravotní služby má zdravotní pojišťovna,“ uvedl Kabátek.

V tomto je ředitel zajedno s ministrem zdravotnictví Mgr. et Mgr. Adamem Vojtěchem. „Zdravotní pojišťovny dvacet let stagnovaly. Ministerstvo zdravotnictví jim nedávalo prostor. To se mění,“ říká ministr. Kromě toho ale jeho tým pracuje na systémové legislativní změně fungování zdravotních pojišťoven a rolí v rámci systému zdravotního pojištění. „Připravujeme věcný záměr úplně nového zákona o provádění veřejného zdravotního pojištění. Bude revoluční. Na jaře pošleme věcný záměr k připomínkám. Nedělám si iluze, že tento zákon schválíme do konce volebního období. Je to velká změna. Pracujeme na tom a budeme doufat, že můj nástupce na ministerstvu z věcného záměru připraví paragrafové znění,“ prohlásil Vojtěch. „Není dobré odejít z ministerstva a nechat po sobě prázdný stůl. To se pořád začíná od začátku. Když dělali reformu v Nizozemsku, pracovali na ní deset let a našli na základních pilířích shodu napříč politickými stranami,“ dodal.

Součástí změny systému zdravotního pojištění by podle některých expertů měla být finanční motivace občanů starat se o své zdraví, chodit na preventivní prohlídky, nebo dokonce dodržovat léčebný režim.

„Musíme pacienta vtáhnout do hry, dnes do ní vtažen není. Aby věděl, jaká opatření může udělat ke snížení rizik, a byl za to odměněn,“ uvedl Ing. Michal Čarvaš, člen představenstva Jihočeských nemocnic.

„Zdravotnictví se musí dále rozvíjet, mimo jiné formou elektronizace a sdílení dat. Další úkol je posílit prevenci a motivaci občanů, aby o sebe více dbali. Dovedu si představit, že bychom je motivovali finančně,“ prohlásil také JUDr. Vladimír Lichnovský, předseda představenstva Nemocnic Olomouckého kraje a zastupitel Olomouckého kraje.



Personální krize? Pomůže technologie a změna nemocnic

Do příštích let očekává ministr Vojtěch, že bude pokračovat nedostatek zdravotníků. „Problém nedostatku zdravotnického personálu je globální,“ poznamenal Vojtěch. Připomněl, že dohodl navýšení počtu studentů lékařských fakult a pro praktiky a stomatology v neatraktivních oblastech nabízí ministerstvo dotace. Další prostor pro zlepšení ale nabízejí řešení, která zlepšují využití dostupné pracovní síly. „Musíme se posunout cestou moderních technologií. Telemedicína je slibný nástroj, jak šetřit personální kapacity a zároveň zajistit například to, že chronický pacient dostane kvalitní léčbu, aniž by musel chodit na tolik vyšetření k lékaři. Máme i projekty s umělou inteligencí. Je na čase podívat se vizionářsky na to, jak můžeme podpořit nové technologie, které nám mohou pomoci,“ prohlásil Vojtěch. Zároveň by podle něj zdravotníci měli více soustředit síly na zdravotní služby a méně se zabývat papírováním. „Administrativy by skutečně mohlo ubýt, cílem je elektronizovat, nastavujeme standardy sdílení elektronické dokumentace,“ řekl Vojtěch.

Jenže podle Čarvaše se deklarovaná snaha o snižování administrativní zátěže zdravotníků ne vždy odráží v praxi. „Od ledna začne fungovat eNeschopenka, a tu musí svým elektronickým podpisem potvrdit lékař. To je další administrativa, která se váže na lékaře. Proč by nemohla eNeschopenku orazit administrativní pracovnice?“ upozornil Čarvaš.

Další cestou, která kromě jiných efektů má pomoci koncentrovat personál, je další restrukturalizace českých nemocnic. Souvisí s tím i nedávno představený projekt sítě urgentních příjmů. „Chceme jít cestou stratifikace nemocnic. Koncepce urgentních příjmů systém jasně pročistí, bude jasné, jaká nemocnice má poskytovat skutečně akutní péči. Nemocnice, které nebudou splňovat nastavená kritéria, budou muset hledat jinou roli. Mluví se o komunitních nemocnicích, založených na poskytování ambulantní péče a lůžek následné péče,“ vysvětlil Vojtěch. „V dnešní době není nutné mít sedm nemocnic akutní lůžkové péče v okrese. Stanovení sítě urgentních příjmů dá pacientovi signál, kde mu bude poskytnuta zdravotní péče 24 hodin denně sedm dní v týdnu na odpovídající úrovni. Tam bude koncentrován personál a zbytek nemocnic bude muset hledat jinou roli,“ prohlásil ministr.

Čtěte také:


Copyright © 2000-2019 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky