Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Úterý 19. listopad 2019 | Svátek má Alžběta
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Vlna čerstvé energie na 1. LF UK

Vlna čerstvé energie na 1. LF UK

Medical Tribune 20/2019
14.10.2019 12:01
Zdroj: MT
Autor: jat - Převzato z časopisu 1. lékařské fakulty UK Jednička. Časopis je k dispozici na webu fakulty www.lf1.cuni.cz nebo v budovách 1. LF UK.

Pediatrie, oftalmologie, interna, ortopedie nebo anesteziologie a intenzivní medicína. Rozličné obory, které však mají na 1. lékařské fakultě UK od září, resp. října letošního roku přinejmenším jedno společné. Do čela šesti příslušných klinik totiž byli jmenováni noví přednostové. Všichni se shodují, že propojení klinické a akademické medicíny je pro špičkové pracoviště nezbytností. Co chtějí rozvíjet a čemu by se věnovali, kdyby nedělali medicínu – nejen na to jsme se jich zeptali krátce před začátkem nového působení. Všem novým přednostům jsme položili následující otázky: 1. V čem vidíte výhody pracoviště, které spojuje klinickou a akademickou medicínu? 2. Co chcete přinést vašemu oboru a 1. LF UK? 3. Které oblasti se věnujete vědecky? 4. Co byste dělal, kdybyste nedělal váš obor?


  • Doc. MUDr. Jan Bláha, Ph.D., MHA

přednosta KARIM 1. LF UK a VFN

1.V našem oboru je rozlišení klinické a akademické medicíny poněkud obtížné. Anesteziologie, ale zejména intenzivní medicína je především praktickým oborem, který se musí neustále přizpůsobovat nejen medicínskému pokroku, ale i „novým“ pacientům. Díky novým postupům a hlavně technologiím objevujeme stále pokročilejší fáze kritických stavů, které jsme dříve neznali. Náš obor se stále rozvíjí a mění takovou rychlostí, že každé pracoviště už z principu, aby mohlo fungovat a držet krok s ostatními, musí být alespoň trochu akademické. Ale jeden rozdíl mezi naší klinikou a všemi ostatními pracovišti určitě existuje – prestiž 1. LF UK a VFN.

2. Podporu simulační medicíny. Na klinice se tomuto způsobu výuky snažíme věnovat již několik let, a snad i úspěšně, což dokládají třeba předmět Urgentní medicína na ulici nebo zážitkový půldenní kurs první pomoci pro studenty prvního ročníku v Dobronicích. Nicméně potenciál pro náš obor je mnohonásobně větší. A to nejen v pregraduální výuce, ale především v postgraduálním vzdělávání. Přestože na fakultě existují úspěšné týmy, věnující se simulační medicíně, především SIM centrum Fyziologického ústavu, jako celek má 1. LF UK v této oblasti vůči sobě obrovský dluh, pregraduálně a hlavně postgraduálně. Ve vyspělém medicínském světě je příprava nových specialistů a jejich začlenění do existujících špičkových týmů rutinně založena nejen na teoretických znalostech a praktickém výcviku, ale právě na simulační medicíně. Špičkových týmů existuje na půdě 1. LF UK a VFN celá řada, odpovídající simulační centrum ani jediné…

3. Porodnické anestezii. Je až velmi překvapivé, kolik otázek je v této oblasti stále nezodpovězeno, přestože například císařský řez dnes patří mezi nejčastější chirurgické výkony vůbec. A nemusí se jednat zrovna o subbuněčnou problematiku – věnujeme se základním otázkám, jako jsou hloubka a vliv anestezie, epidurální horečka nebo život ohrožující krvácení.

4. Nejspíše bych se zabýval „outdoor trainingem“ a osobnostním rozvojem jednotlivců i pracovních týmů. Zážitkové pedagogice jsem se i v počátcích své lékařské kariéry věnoval řadu let, profesionálně jako instruktor mezinárodní organizace Outward Bound, a dobrovolnicky v Prázdninové škole Lipnice. Řekl bych, že z pohledu mé nové pozice jsou právě tyto zkušenosti pro mne ty nejdůležitější.



  • Prof. MUDr. Michal Kršek, CSc., MBA

přednosta III. interní kliniky 1. LF UK a VFN

1.Jsem přesvědčen o tom, že základním atributem všech pracovišť ve fakultní nemocnici by mělo být propojení klinické a akademické medicíny. Umožňuje totiž zlepšování úrovně obou složek. Kvalitní péče o pacienty zvyšuje renomé kliniky a přitahuje zajímavé a komplikované případy. Tito jedinci jsou pak zdrojem pro vědeckou práci a klinické studie. Vědecké publikace zase zpětně zvyšují povědomí o klinice, atrahují další nemocné a případně i klinické studie, možnosti zahraniční spolupráce atp. Zajímaví pacienti jsou také důležití pro výuku studentů, která je integrální součástí fungování fakultního pracoviště. Jde tedy o vzájemně provázaný a podmiňující se soubor činností, který nakonec vede ke zkvalitnění léčebně‑preventivní péče, vědecké práce i výuky na daném pracovišti.

2. III. interna je jednou ze dvou víceoborových interních klinik VFN a jako multioborovou ji chci zachovat. Považuji to za důležité jak pro kliniku, tak pro nemocnici, fakultu i obor samotný. Odhaduje se, že během následujících 20 let se potřeba obecně interních lůžek zdvojnásobí. Při současném rozdrobování interního lékařství na úžeji specializované podobory přitom klesá zájem o obecnou internu i počet obecně interních lůžek, a co je znepokojivé asi nejvíce, klesá počet široce vzdělaných internistů, kteří jsou schopni se starat o komplikované polymorbidní pacienty, jichž neustále přibývá. Tuto tendenci je nutno zastavit a zvrátit, jinak budou nemocnice a naše zdravotnictví čelit závažnému problému. Budu tedy podporovat rozvoj obecné interny a preferovat u mladých lékařů jako první právě specializaci interní. Zároveň bych chtěl daný trend prosazovat i na úrovni fakulty a nemocnice, i když náročná duševní práce není v současnosti příslušně ohodnocena. Myslím ale, že se to musí změnit. Vyspělé země, jakou je třeba Švýcarsko, to již pochopily.

Pokud jde o endokrinologii, III. interna je v tomto oboru špičkou v naší republice i s mezinárodním přesahem. To bych chtěl nadále kultivovat a zejména zvyšovat význam kliniky a její zapojení do zahraničních projektů a center. Právě centralizace superspecializované péče je trendem, který zvyšuje kvalitu nejen její, ale i vzdělání a vědy, a naopak snižuje náklady na její financování. Samozřejmostí je pak snaha o zvyšování vědecké produkce a jejího finančního zabezpečení prostřednictvím primárně vědeckých grantů, ale i z dalších zdrojů, např. komerčních.

3. V oblasti vědy se věnuji endokrinologii – především neuroendokrinologii, onemocněním hypofýzy a nadledvin, regulační ose hypotalamus‑hypofýza‑kůra nadledvin a fyziologii systému IGF‑I/ STH.

4. To je docela těžká otázka. Vždy jsem tíhnul především k interním oborům, a zejména k obecné interně. Domnívám se ale, že v každé medicínské disciplíně je možné nalézt vlastní parketu a superspecializaci, které se lze blíže věnovat. Takže i kdyby mě osud zavál do některého neinterního oboru, asi bych v něm dokázal najít uspokojení.



  • Doc. MUDr. Martin Magner, Ph.D.

přednosta Pediatrické kliniky 1. LF UK a TN

1.Velký rozdíl mezi klinickou a akademickou medicínou nevidím. Vzdělávání pregraduálních nebo již promovaných mladších kolegů patří k přirozeným povinnostem každého zkušeného lékaře na jakémkoli pracovišti. Pokud je dnes lékař aktivní, má leckdy možnosti stanovit velice vzácnou diagnózu s pomocí databází PubMed nebo UpToDate již na úrovni prvního kontaktu. Jen odvahy pustit se do na první pohled nesrozumitelných anglicky psaných článků bývá mimo akademické pracoviště méně, zdaleka to však není pravidlem. Výhodu fakultního pracoviště pak samozřejmě představují lidé, kteří tu odvahu mají. Lékaři, jež zaujmou často zdánlivě nenápadné odlišnosti od stokrát opakovaného „normálního“ průběhu, kteří se nebojí ověřovat dlouho tradovaná dogmata.

2. Heslo mé koncepce, se kterou jsem vstupoval do výběrového řízení, bylo „Moderní pediatrie v přátelském prostředí“. Nejcennější jsou pro mne lidé, kteří splňují výše uvedené charakteristiky. Ti mají obrovský potenciál a dokážou nesmírně mnoho. Chci bojovat za vhodné podmínky pro jejich rozvoj, motivaci a radost z práce. Věřím, že se pak bohatě odmění nejen léčeným dětem a jejich rodičům, ale i naší alma mater.

3. Ve svém postgraduálním studiu jsem se pod vedením pana profesora Zemana věnoval poruchám mitochondriálního metabolismu u dětí. Pak jsem se posunul pouze o několik desítek nanometrů dále k lysozomům a lysozomálním střádavým onemocněním. Snažím se rovněž proniknout do světa dětského autismu. Ten svá tajemství ale ukrývá za skutečně vysokými hradbami.

4. Pediatrie je nádherná, nedokáži si představit, že bych dělal cokoli jiného. Nicméně vše kolem je tak zajímavé – historie, matematika, právo, ekonomie. Jen se do takových oborů dostat a užívat si radosti z jejich světů. Rád bych někdy ve volném čase psal knížky a skládal hudbu, ale k tomu se při aktuálním časovém vytížení nedostanu. Tak třeba za pár let až budu odevzdávat svoji funkci někomu, kdo zas bude mít více energie než já.



  • Doc. MUDr. Martin Šín, Ph.D., FEBO

přednosta Oční kliniky 1. LF UK a ÚVN

1. Z mého pohledu je takové spojení nezbytností, pokud má pracoviště ambice dělat špičkovou medicínu a posouvat obor. Jde o oboustranně obohacující symbiózu. Teoretické obory, které mají vědu jako hlavní náplň, mohou v této oblasti pomoci klinickým oborům, pro které nemusí být vědecká práce hlavní prioritou z ekonomických a provozních důvodů. Na druhé straně představitelé klinických oborů mohou ukazovat a zdůrazňovat aktuální potřeby klinické péče, a tím dodávají akademické sféře témata výzkumu. Ideální je tedy určitý vyvážený průnik obou směrů.

2. V oftalmologii bych rád pokračoval ve svém výzkumu cévního zásobení sítnice a kyslíkové saturace. Doufám, že se mi podaří navázat na mé dosavadní působení v této oblasti, ve které jsem publikoval několik prioritních prací. Oční kliniku bych chtěl zapojit do mezinárodní sítě center, která se danou problematikou zabývají. Hlavně bych si přál, aby byla i nadále platnou a přínosnou součástí obou institucí – jak ÚVN v klinické práci, tak 1. LF UK v práci akademické.

3. Klinicky i vědecky se věnuji onemocněním sítnice. Můj hlavní vědecký zájem je zaměřen na oblast kyslíkového metabolismu sítnice. Mnoho sítnicových onemocnění, jako jsou diabetická retinopatie nebo okluze sítnicové žíly, je způsobeno změnami (poruchami) krevního zásobení. Ty vedou k hypoxii a následnému poškození struktur a funkce sítnice. Po mnoho let bylo možné měřit změny kyslíkového zásobení sítnice pouze invazivními metodami. V současnosti to však dokážeme pomocí spektrofotometrické metody bez nutnosti poškození očních tkání. Různé koncentrace kyslíku nám mohou prozradit prognózu onemocnění, pravděpodobnou odpověď na léčbu či její úspěšnost. Jde o úplně nový přístup, který je ještě „v plenkách“, ale myslím si, že má obrovský potenciál. Zajímavé také je, že sítnice je zároveň jedinou viditelnou částí centrální nervové soustavy, takže je možné, že tyto metody budou mít uplatnění nejen v oftalmologii, ale i v neurologii.

4. To je zajímavá otázka, nad kterou jsem doposud nikdy neuvažoval. Musím přiznat, že vzhledem k rodinné tradici – otec je také oftalmolog –, jsem nikdy nepřemýšlel o jiném medicínském oboru. Se svou volbou jsem absolutně spokojen. Na druhé straně si myslím, že všechny obory medicíny mají svou krásu a člověk si najde v každém to svoje. Takže je vlastně jedno, kam po promoci zamíří. Pokud byla otázka směřována úplně mimo medicínu, pak bych asi preferoval některý ze stavebních oborů, například dopravní stavby.



  • Prof. MUDr. Radan Brůha, CSc.

přednosta IV. interní kliniky 1. LF UK a VFN

1. Tyto dva aspekty nelze na klinickém pracovišti oddělit a v různé míře se prolínají činností většiny lékařů. Na rozdíl od klinické práce může mít věda rozličné podoby – jiný pohled na ni má molekulární biolog a jiný klinik. V klinické medicíně spočívají vědecké aktivity především v hledání nových souvislostí a dosud neznámých informací. Je to něco navíc ke každodenní odborné práci, kdy člověk nevystačí s rutinními, naučenými a ověřenými postupy. V dnešní době, kdy je běžná praxe provázena stále nesmyslnějšími a časově náročnějšími administrativními opatřeními, může být věda alespoň částečným únikem ke smysluplnější činnosti. To nemění nic na skutečnosti, že i věda – či především věda – je tvrdou prací. Další součástí akademického života je práce se studenty. Ta přináší často inspiraci a pohled na věci v nových a nečekaných souvislostech.

2. Současná klinická medicína i vědecká práce se stále více propojují nejen mezi sebou navzájem, ale především s dalšími obory. Bez multidisciplinární spolupráce si nelze další vývoj představit. Proto za svůj cíl považuji větší zapojení kliniky do mezioborové spolupráce a aktivnější roli v hledání společných projektů.

3. Vědecká práce není nikdy dílem jednotlivce. Naše skupina se věnuje především jaterním onemocněním – s určitou nadsázkou lze říci, že těm nejčastějším, a naopak i těm nejvzácnějším. Mezi nejběžnější choroby patří jaterní postižení související s civilizační zátěží, tedy ztukovatění jater při nadváze vedoucí často k rozvoji pokročilé jaterní nemoci a cirhózy. K těm raritním onemocněním se pak řadí vrozené metabolické choroby jater. Na našem pracovišti je například dlouhodobě sledován jeden z celosvětově největších souborů pacientů s Wilsonovou chorobou, zabýváme se i porfyrickou chorobou aj.

4. Teď už bych asi jiný obor dělat nešel. Jednak mě práce baví a jednak jsem získání praxe věnoval téměř celý svůj profesní život. Na střední škole jsem se rozhodoval mezi medicínou a technickým oborem – medicína vyhrála. V poslední době si však začínám klást provokativní otázku, zdali jsem tím vlastně vyhrál já a moje rodina.



  • Prof. MUDr. Jiří Chomiak, CSc.

přednosta Ortopedické kliniky 1. LF UK a NNB

1. Hlavní výhody vidím ve čtyřech oblastech. Jednak v tom, že lze pregraduálním studentům i lékařům v postgraduálním vzdělávání předávat teoretické informace a praktické dovednosti, které jsou aktuálně využívány v klinické praxi po celém světě. Druhou výhodou je možnost doktorského studia pro lékaře kliniky, konkrétně v oboru experimentální chirurgie, což umožňuje spolupráce s teoretickými ústavy. Třetí výhodu spatřuji v příležitosti získat po splnění požadovaných kritérií další vědecko‑pedagogické tituly, a to bez nutnosti shánět pedagogické úvazky na jiných lékařských fakultách. Osobně jsem to zažil v době, kdy naše klinika ještě nebyla součástí 1. LF UK. Čtvrtou oblast pak představují fakultní či univerzitní grantové projekty a plán strategického rozvoje pracoviště.

2. Naše klinika je unikátní v tom, že se zaměřuje na všechny podobory ortopedie, proto se budu snažit i nadále rozvíjet vysokou úroveň péče ve všech specializacích. Budu také podporovat získání statutu centra vysoce specializované péče v traumatologii pohybového aparátu a posilovat postavení dvou již vysoce specializovaných center onkologie pohybového aparátu a péče o hemofiliky. Pokud se týká pedagogické činnosti, rád bych zvyšoval odbornou úroveň vzdělávání studentů české i anglické paralelky a zájemcům o obor umožnil další individuální vzdělávání. V postgraduální výchově je mým cílem udržet přední postavení kliniky v systému vzdělávání lékařů včetně školicích kursů sonografie dětských kyčlí, léčení pes equinovarus a dalších. Kromě jiného bych chtěl kolegy z kliniky vysílat na studijní vzdělávací pobyty do zahraničí, a naopak pro zahraniční lékaře zajišťovat výměnné pobyty u nás.

Ve vědě a výzkumu budu důsledně vyžadovat, aby všichni lékaři pravidelně publikovali. Budu je stimulovat k doktorskému studiu, získání vědecko‑pedagogických titulů a také k tomu, aby se zapojili do výzkumných projektů. Obecně se budu snažit vědeckou činnost stavět na pevných základech vycházejících ze spolupráce s teoretickými ústavy fakulty. Tím bych chtěl dokázat, že ortopedie může být oborem, který není pouhou řemeslnou rutinou, ale kde lze stále hledat nové vědecké podněty a posouvat ho kupředu. Zaměřím se rovněž na to, aby klinika aktivně vystupovala v tuzemských i mezinárodních odborných společnostech. Bude zde pokračovat práce FIFA Medical Center of Excellence jakožto jediného centra v ČR akreditovaného pro péči o zdraví fotbalistů. Navíc plánujeme kliniku etablovat jako centrum excelence i pro další sporty.

3. Je to především dětská ortopedie téměř v celém rozsahu, se speciálním zaměřením na neuromuskulární postižení. Zde dosud využívám znalosti nabyté z práce v Anatomickém ústavu 1. LF UK během studia a dále z neurofyziologie‑elektromyografie.

4. Pravděpodobně bych pracoval právě na Anatomickém ústavu, kde jsem za studií, a ještě další rok po vojenské službě, působil v laboratoři pana profesora Grima. Získal jsem tam cenné morfologické podklady pro další vědeckou práci – aplikovaný výzkum v ortopedii.



Copyright © 2000-2019 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky