Přeskočit na obsah

Máme co nabídnout i nemocným s velmi pokročilou CHOPN

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) patří mezi velmi častá, a přitom závažná chronická onemocnění. Pět let po hospitalizaci pro první exacerbaci přežívá méně než 50 procent nemocných s těžkou CHOPN. Prognóza těchto pacientů je tedy horší než u celé řady solidních nádorů. Novinkou v managementu nemocných s pokročilou CHOPN je domácí neinvazivní mechanická ventilace přes masku (home mechanical ventilation, HMV), jejíž účinnost ve smyslu redukce rehospitalizací a celkové mortality během 12 měsíců popsala randomizovaná klinická studie britských autorů HOT‑HMV (JAMA, 2017). O HMV v tomto klinickém kontextu hovořil na sympoziu společnosti Philips v rámci letošního kongresu Evropské respirační společnosti (ERS 2019) v Madridu jeden z jejích investigátorů, profesor Nicholas Hart, MBBS, BSc, PhD, MRCP, FFICM, z Guy’s and St Thomas NHS Foundation Trust v Londýně ve Velké Británii. Medical Tribune jej při této příležitosti požádala o rozhovor.



  • Mohl byste popsat, z čeho vycházejí současné trendy nefarmakologické léčby pokročilé CHOPN?

Zlatým standardem léčby hyperkapnické akutní exacerbace CHOPN na urgentních příjmech, respektive během následující hospitalizace, je neinvazivní mechanická ventilace (NIV). Při propuštění dostávají indikovaní pacienti domácí kyslíkovou terapii (home oxygen therapy, HOT), která ale může u hyperkapnických pacientů vést k retenci CO2 a paradoxně ke zhoršení klinického stavu s nutností dalšího pobytu v nemocnici. Obecně je prognóza nemocných, jejichž stav si použití NIV vyžádal, po propuštění velmi špatná a každá další rehospitalizace ji dále zhoršuje. Pobyt v nemocnici má navíc silně negativní vliv na kvalitu života nemocných. Dosud bylo u takto pokročilých pacientů k dispozici jenom velmi omezené portfolio terapeutických možností, které by měly vliv na délku dožití nebo míru rehospitalizací.



  • Můžete představit význam a výsledky studie HOT‑HMV?

Randomizovaná klinická studie HOT‑ ‑HMV byla významná zejména tím, že sledovala kohortu nemocných s velmi pokročilým onemocněním, u nichž se předpokládala délka přežití maximálně 12 měsíců. Tato studie prokázala, že i takto komplikovaným pacientům máme konečně co nabídnout.

Vylučovacím kritériem pro zařazení do HOT‑HMV byla obezita s BMI nad 35 kg/m2, obstrukční spánková apnoe a další příčiny respiračního selhání. Celkem bylo zařazeno 124 pacientů: polovina z nich byla léčena pouze domácí kyslíkovou terapií s mediánem průtoku kyslíku jeden litr za minutu, polovina měla kromě domácí kyslíkové terapie se stejným průtokem ještě HMV. Kyslík byl během použití HMV připojen k masce pomocí zabudovaného konektoru.

Primárním sledovaným parametrem byl čas do rehospitalizace nebo úmrtí během ročního období, statisticky byl upraven vzhledem k počtu předchozích hospitalizací pro exacerbaci CHOPN, k užití dlouhodobé oxygenoterapie, k věku a k BMI. Medián času do události primárního sledovaného parametru byl ve větvi s HMV 4,3 měsíce ve srovnání s 1,4 měsíce mezi kontrolami (adjusted hazard ratio 0,49; 95% CI 0,31–0,77; p = 0,002). Roční riziko rehospitalizace nebo úmrtí bylo 63,4 procenta v intervenované skupině ve srovnání s 80,4 procenta v kontrolním rameni. Zemřelo celkem 16 pacientů s HMV a 19 nemocných ze skupiny léčených pouze kyslíkem.



  • Co z výsledků studie HOT‑HMV vyplývá pro praxi? Jak by tato terapie měla být nastavena v domácím prostředí?

Domácí neinvazivní mechanickou ventilaci má smysl používat především v noci, když pacient spí, a přirozeně tak hypoventiluje. Účinná je při užití během spánku alespoň po dobu čtyř hodin. Většina pacientů z kohorty HOT‑HMV ji používala v závěru studie každou noc po více než šest hodin. V kombinaci s domácí kyslíkovou terapií byla v naší randomizované studii nabízena pacientům, kteří vykazovali již po zaléčení akutní exacerbace po dvou až čtyřech týdnech od propuštění z nemocnice perzistující hyperkapnii s PaCO2 nad 7 kPa. Zařazeni tak byli jen pacienti, kteří tuto léčbu skutečně potřebují, a kteří z ní tak mohou profitovat. Při propuštění z nemocnice totiž míra hyperkapnie ještě dostatečně neodráží chronický stav a u řady pacientů se ještě během několika týdnů spontánně upraví.



  • Co tyto výsledky studie HOT‑HMV znamenají pro zdravotní systém?

Omezení počtu rehospitalizací pro CHOPN má dva aspekty. Prvním je zkvalitnění a prodloužení života pacientů s těžkou CHOPN. Druhým hlediskem je ekonomický dopad rehospitalizace na zdravotnické zařízení: znovupřijetí pacienta během osmadvacetidenního období od propuštění je v britském a americkém systému hodnoceno jako selhání nemocnice, a tudíž péče není hrazena.

Součástí práce HOT‑HMV byla také analýza nákladové efektivity. Britská komise pro tvorbu klinických doporučení (NICE) hodnotí jako finančně udržitelné ty intervence, které stojí méně než 35 000 GBP na jeden dosažený QALY (quality adjusted life year), respektive méně než 50 000 GBP v posledním roce života pacienta. Podle analýzy HOT‑HMV vyšel jeden QALY získaný pomocí HMV asi na 10 000 GBP a tato léčba byla hluboce pod stanovenou britskou hranicí nákladové efektivity. Investigátoři mají v plánu pokračovat studií HOT‑HMV 2 (fáze IV), která popíše použití HMV v reálném klinickém prostředí.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Den vzácných onemocnění 2024

28. 3. 2024

Jde o několik pacientů s konkrétní diagnózou. Avšak je již známo přes 10 000 klinických jednotek a jedná se o miliony pacientů. Česko patří k zemím s…