Podle vědců nestojí elektronické cigarety za riziko

„E‑cigarety obsahují nikotin, pevné částice, kovy a aromatické látky, nejen neškodné vodní páry. Ze studií znečištění ovzduší navíc již víme, že jemné částice (méně než 2,5 mikrometrů) vstupují do oběhu a mají přímé účinky na srdce. Tímto směrem ukazují také data pro e‑cigarety,“ uvádí hlavní autor článku profesor Loren Wold ze Státní univerzity v Ohiu v Columbusu v USA.

Podle Světové zdravotnické organizace se vaping zvýšil z přibližně 7 milionů uživatelů v roce 2011 na 41 milionů v roce 2018, počítá se s dalším nárůstem na více než 55 milionů do roku 2021. Největšími světovými trhy e‑cigaret jsou USA, Spojené království a Francie. Celosvětově se odhadují na 19,3 miliardy USD (ve srovnání se sedmi miliardami před pěti lety). V USA kouřil e‑cigarety v roce 2018 každý pátý adolescent!

Článek shrnuje veškerá dosavadní data týkající se účinků e‑cigaret a je evidentní, že důkazů o škodlivých účincích na srdce a cévy přibývá. Nikotin zvyšuje krevní tlak a tepovou frekvenci a ukazuje se například, že konkrétní částice, které způsobují i tuhnutí tepen a systémový zánět s dopadem na plíce, se mohou dostávat do krevního řečiště. Většina studií se přitom zabývá aktuálními účinky vapování, zatímco dopad chronické expozice e‑cigaretám zůstává podle autorů článku stále neprobádaný.

Jedním z problémů při výzkumu zdravotních účinků e‑cigaret je skutečnost, že jednotlivé složky ani způsob jejich dodání nejsou standardizovány. Nejnovější zařízení dodávají koncentrovanější páry po delší dobu, což znamená, že dřívější výzkum mohl dopad vapování podcenit.

„Mnoho společností nezveřejňuje obsah tekutých složek s tím, že je to vlastnické právo. Potřebujeme jednotnější produkty, abychom mohli studovat akutní a chronické účinky každé složky samostatně a v kombinaci. Navíc nemůžeme předpokládat, že přísady, jako je propylenglykol, glycerin a látky určené k aromatizaci, které jsou inertní při perorálním požití, mají při inhalaci stejné účinky,“ říká profesor Wold, který radí všem, kdo nikdy nikotin nepoužívali, aby se e‑cigaretám vyhnuli. „Je to příliš velký hazard předpokládat, že nebudete závislí a že vaping neponese negativní důsledky. Riziko za to prostě nestojí,“ zdůrazňuje.

Podle článku současná zjištění podporují názor, že e‑cigarety nejsou alternativou k tabákovému kouři, která by neškodila. Pokud jde o používání e‑cigaret, měla by být zachována velká opatrnost a zdrženlivost, dokud nebude lépe stanoven profil zdravotního rizika. Jak připomíná další z autorů článku, Nicholas Buchanan ze Státní univerzity v Ohiu, neexistují ani studie, které by mohly vést k závěru, že e‑cigarety jsou bezpečné pro použití během těhotenství. „Výzkum na zvířatech naopak vykazuje negativní vývojové účinky na potomstvo a je potřeba dalších studií kardiovaskulárních vývojových účinků expozice e‑cigaretám v děloze,“ zdůrazňuje.

Pokyny ESC se zasazují o to, aby se na elektronické cigarety vztahovala stejná marketingová omezení jako na běžné cigarety, a požadují harmonizované mezinárodní právní předpisy, aby se zabránilo nové tabákové epidemii. Používání e‑cigaret v posledním desetiletí dramaticky vzrostlo, zejména u dospívajících a mladých dospělých. Navíc se veřejnost domnívá, že elektronické cigarety nejsou škodlivé a jsou bezpečnější alternativou k tradičním tabákovým cigaretám.

Podle profesora Wolda je třeba získat více informací o efektu vapingu nejen přímého, ale i následného, když jsou částice znovu reaerosolizovány ze stěn, závěsů či oděvů. Dospělí si již podle něho začínají uvědomovat, že úplné účinky vapingu na zdraví nejsou dostatečně známy a riziko je potenciálně velmi vysoké, dospívající populace si však tuto skutečnost vůbec nepřipouští.

Zdroj: MT