Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Sobota 18. leden 2020 | Svátek má Vladislav
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Týden adherence 2019: Proč pacienti (ne)spolupracují se svými praktickými lékaři a internisty?

Týden adherence 2019: Proč pacienti (ne)spolupracují se svými praktickými lékaři a internisty?

Medicína po promoci 4/2019
06.12.2019 13:13
Zdroj: MT
Autor: Mgr. Kristýna Čillíková

Adherence je pro účinek léčby naprosto klíčová. Aby bylo možné ji účinně zlepšovat, je nutné zjistit, proč pacienti léčbu nedodržují. Právě o to se snažil reprezentativní průzkum u pěti set pacientů českých praktických lékařů a internistů. Jaké přinesl výsledky?


Průzkum společnosti IQVIA proběhl u příležitosti jarního Týdne adherence. Cílem tohoto osvětového týdne bylo upozornit na vážné dopady, které s sebou nedodržování léčby nese. Výzvu Týdne adherence „Chcete se léčit účinně? Lečte se správně“ podpořili kromě praktických lékařů a internistů také odborníci z řad diabetologů a kardiologů, ale nechyběli ani lékárníci. Týden adherence iniciovala a podpořila společnost Teva.

Cílem šetření, které probíhalo na celém území České republiky v dubnu a květnu 2019, bylo odhalení problémů souvisejících s nedodržováním léčby a vyvození možných řešení. Metodou bylo písemné dotazování pomocí strukturovaného dotazníku. Respondenty byli lékaři i pacienti – aktivně se zapojilo 62 praktických lékařů a 310 jejich pacientů a 40 internistů a 200 jejich pacientů. Dotazované z řad nemocných byly z 53 % ženy, věkově převažovaly osoby starší 60 let, 47 % respondentů bylo v důchodu. Celkem 61 % žilo v manželství a z hlediska vzdělání tvořili 28 % dotazovaných středoškoláci, 28 % vyučení bez maturity a 17 % bylo vysokoškolsky vzdělaných. Více než polovina (56 %) kouřila a téměř 40 % spadalo podle hodnoty indexu tělesné hmotnosti (BMI) do kategorie nadváhy (obezitu prvního stupně mělo 30 % pacientů). Asi 38 % osob mělo jedno definované onemocnění (nejčastěji hypertenzi), 40 % dvě onemocnění a 21 % tři onemocnění. Nejčastější délka trvání onemocnění byla 6–10 let.


NEJLEPŠÍ A NEJHORŠÍ ADHERENCE

Lékaři uvedli, že jen asi polovina pacientů s diagnózou diabetu, dyslipidemie nebo hypertenze dodržuje všechna léčebná doporučení, tedy nejen farmakoterapii, ale i režimová doporučení. Zhruba třetina dodržuje všechna režimová léčebná doporučení. K farmakoterapii a všem doporučením s ní spojeným adherují podle lékařů tři čtvrtiny pacientů. Jako nejlépe adherující se ve všech případech ukázali pacienti internistů. Naopak největší problém mají podle lékařů nemocní s dodržováním dietních doporučení, pohybového režimu a s pravidelností užívání léků. Rozdíl mezi pacienty u praktiků a internistů byl zjištěn především ve vynechávání léků (více zapomínají pacienti praktických lékařů) a v redukci hmotnosti (větší problém s hubnutím mají nemocní u internistů). Změna dietních návyků vyžaduje aktivní přístup pacienta a zapojení motivace a vůle, protože je často spojena s nejrůznějšími omezeními. Potvrdil to i průzkum – podle lékařů dělá nemocným největší potíže omezení tuků, sacharidů a soli v jídelníčku a dodržování pravidelnosti ve stravování.


NEJČASTĚJŠÍ DŮVODY NEUŽITÍ LÉKU

Z hlavních důvodů non‑adherence lékaři nejčastěji volili možnost, že pacienti zapomínají léky užít, mají obavy z nežádoucích účinků (nebo mají pocit, že jim léky nedělají dobře) nebo neberou léky správně, protože musejí užívat více léků několikrát denně. Zajímavá byla otázka, zda a jakým způsobem lékaři ověřují adherenci svých pacientů. Polovina uvedla, že ověřují adherenci k farmakoterapii pomocí laboratorních testů (koncentrace účinné látky v séru) a kontrolou spotřeby léků, 10 % ověřuje vyzvednutí receptu v lékárně. Adherenci k režimovým opatřením více než polovina lékařů kontroluje sledováním hmotnosti pacientů a cílenými dotazy. Až 37 % lékařů posuzuje laboratorní výsledky a 22 % kontroluje jídelníček nemocných.


JAK ZLEPŠIT ADHERENCI PACIENTŮ

Více než polovina lékařů se domnívá, že důsledná edukace pacientů může zlepšit adherenci jak k farmakoterapii, tak k režimovým opatřením. Lékaři v průzkumu současně deklarovali potřebu mít více času na edukaci. Třetina lékařů by uvítala možnost širšího používání fixních kombinací, které obecně zlepšují adherenci k farmakoterapii. Lékaři také uvedli, že adherenci pacientů mohou podpořit i farmaceutické společnosti poskytováním edukačních materiálů, širší nabídkou fixních kombinací a osvětou. Menšina (kolem 7 %) si myslí, že adherenci by mohlo zlepšit snížení doplatků za léky.


ADHERENCE K LÉČBĚ OČIMA PACIENTŮ

Jak už bylo uvedeno, na dotazník týkající se adherence k léčbě odpovědělo kromě lékařů také na 500 pacientů léčených praktiky a internisty. Celkem 41 % z nich přiznalo, že má problém dodržovat dietní opatření a 16 % pohybový režim. V tomto bodě bylo zajímavé rozdělení dle pohlaví: ženy mají podle průzkumu větší problém dodržovat doporučení týkající se pohybu a redukce hmotnosti, muži zase více válčí s dietou, nekouřením a abstinencí. Asi 18 % pacientů uvedlo, že dodržuje všechna doporučení, 15 % nevědělo či nechtělo odpovídat. Shodně s lékaři nemocní lidé sdělili, že v oblasti dietních doporučení považují za největší problém omezení sacharidů, soli a tuků v jídelníčku. Lékaři se shodovali s pacienty rovněž v nejčastějších příčinách nedodržování léčebných doporučení: dieta, pohyb, zapomínání. Pokud jde o farmakoterapii, ukázalo se, že 54 % pacientů užívá jeden až tři léky a pětina bere pět léků denně. Polovina dotázaných osob o sobě řekla, že užívala léky po celých posledních šest měsíců dle doporučení lékaře, třetina uvedla, že porušila doporučení jen výjimečně. Na otázku, proč někdy neužili lék dle doporučení, lidé nejčastěji uvedli, že zkrátka zapomněli. Druhým nejčastějším důvodem bylo, že nemocní se cítili dobře, a proto neměli potřebu lék užít. Z dotazníku také vyplynulo, že naprostá většina pacientů (89 %) se svým lékařem diskutuje o léčbě, má od něj dostatek informací (88 %) a plně mu důvěřuje (87 %). Tři čtvrtiny dotázaných diabetiků, hypertoniků a osob s dyslipidemií uvedly, že rozumějí všem informacím od lékaře, které se týkají onemocnění a jeho léčby. Méně (62 %) se jich domnívá, že rozumějí svému onemocnění a vědí, jak fungují léky, které pravidelně užívají. Až 55 % nemocných potvrdilo, že zvládnou bez zaváhání vyjmenovat všechny své léky, a 20 % připustilo, že neumí vyjmenovat všechny své léky.


PRO PRAXI: TŘÍDĚNÍ ODPOVĚDÍ PODLE KATEGORIÍ

Pro lékaře a jejich každodenní ambulantní praxi mohou být přínosné poznatky, které se ukázaly při třídění odpovědí podle věku, pohlaví, bydliště, diagnózy, BMI, kuřáckého statusu nebo počtu užívaných léků. Například pacienti ve věku do 40 let přiznali, že všechna doporučení lékaře dodržují jen výjimečně – výrazně disciplinovanější byli lidé starší 60 let. S dodržováním dietních doporučení měli problémy všichni pacienti bez ohledu na věk, zatímco osoby ve věku do 40 let měly největší problém nekouřit a pro jedince mezi čtyřicítkou až šedesátkou bylo nejhorší dodržovat doporučení týkající se pohybové aktivity. Adherence k farmakoterapii je podle průzkumu nejhorší ve věkových skupinách 41–50 a 51–60 let. Pokud jde o bydliště, na doporučení lékaře obecně více dbají pacienti mimopražští. Pacientům z Prahy dělá větší problém pravidelné užívání léků a redukce hmotnosti, v ostatních doporučeních se příliš neliší od zbytku republiky. Adherenci k dietním opatřením neovlivnila ani diagnóza, byla problematická u všech tří hlavních skupin onemocnění. Přesto se ukázalo, že celkově jsou z hlediska adherence nejrizikovějšími nemocní s diabetem a vysokou hodnotou cholesterolu v krvi současně, zatímco hypertonici deklarovali v dotazníku nejméně problémů – asi 22 % jich dodržuje všechna léčebná doporučení. Pokud jde o adherenci k farmakoterapii, nejlépe dopadli diabetici, nejhůře pak polymorbidní osoby se všemi třemi diagnózami.

Asi není překvapením, že s dietou a pohybem nejvíce bojují nemocní s vyšším BMI. Pro ty s nižším BMI jsou větší obtíží jiná režimová opatření – nekouření a abstinence. Další rizikovou skupinou z hlediska adherence k léčebným opatřením jsou kuřáci – silným kuřákům dělá největší problém nekouřit a snižovat tělesnou hmotnost. Naopak nekuřáci byli těmi, kteří nejčastěji dodržovali všechna doporučení lékaře. Pacienti, kteří měli užívat tři až čtyři léky denně, častěji zapomínali léky užít, zatímco jedinci, kteří měli užívat pět a více léků denně (a byli tedy více nemocní), dodržovali všechna doporučení lékaře výrazně častěji. Pacientům s jedním až dvěma léky denně činila největší potíže režimová opatření jako pravidelný pohyb, nekouření a abstinence. Tito pacienti byli ale také nejrizikovějšími i z pohledu adherence k farmakoterapii. Adherence k léčbě se významně nelišila mezi pohlavími.



Copyright © 2000-2020 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky