Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Úterý 02. červen 2020 | Svátek má Jarmil
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Data o COVID-19 v Česku. Na italský scénář to zatím nevypadá

TK MZČR k pandemii COVID-19. Foto: MZČR

Data o COVID-19 v Česku. Na italský scénář to zatím nevypadá

01.04.2020 23:26
Zdroj: MT
Autor: ač
Protiepidemická opatření podle statistiků fungují. Na konci dubna bude 7200 až 30 000 potvrzených případů COVID-19. Intenzivní péče by byla přetížená až při více než 45 tisících diagnostikovaných. Krajští koordinátoři intenzivní péče mají dostat pravomoc přesouvat kapacity bez souhlasu nemocnic.

Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) prof. Ladislava Duška vývoj počtu nově nakažených odpovídá predikcím a potvrzuje se tak, že model, který ÚZIS k výpočtu odhadu vývoje používá, je funkční. Zároveň to potvrzuje předpoklad, se kterým ÚZIS pracoval, že první silná restriktivní opatření přijatá proti šíření COVID-19 v polovině března (uzavření škol, vyhlášení nouzového stavu a omezení volného pohybu osob) snížila celkové reprodukční číslo R0 z původních 2,64 nejdříve na 1,84, následně až na 1,2. ÚZIS s těmito předpoklady před týdnem odhadl, že na konci března bude v Česku přes 3000 potvrzených případů onemocnění. Ve skutečnosti jich bylo 3308. „Ta trefa byla až neuvěřitelná. Je to důkaz, že předpoklady byly naplněny,“ uvedl Dušek.

Aktuálně ÚZIS staví své predikce na předpokladu, že celkové reprodukční číslo R0 kleslo dokonce až na 1,1 od 16. 3., a to s 95% intervalem spolehlivosti 0,87 až 1,33. Zhruba po týdnu to bude moci znovu verifikovat. R0 na úrovni 1,1 by znamenalo výrazné zpomalení nárůstu počtu nakažených. Pokud by R0 kleslo pod 1, růst počtu nových nakažených by se zastavil. Podle ÚZIS tak může být v polovině dubna v Česku kumulativně 5600 až 12300 potvrzených nakažených a na konci dubna 7200 až 30 000 nakažených (při R = 0,87 až 1,33).

Predikce. Zdroj: ÚZIS

Pro management a monitoring pandemie COVID-19 byl vytvořený nový statistický nástroj, který přináší podrobná data z hygienických stanic i z nemocnic.

„Vývoj nově diagnostikovaných pacientů půjde nevyhnutelně nahoru. Denní nárůsty nejsou rostoucí, spíše klesající, což je jedna z pozitivních zpráv. Doposud počet diagnostikovaných odráží počet provedených testů. Uvidíme, jak se bude křivka vyvíjet dál,“ zhodnotil dosavadní vývoj ředitel Dušek.

Vyvrátil přitom, že by se v Česku provádělo málo testů na nový koronavirus. „Česká republika je v počtu prováděných testů v nadprůměrné pozici proti reportingu celé řady zemí,“ uvedl prof. Dušek. Důležité přitom podle něj je, že neroste podíl testovaných, kteří jsou pozitivní. „V posledním více než týdnu máme stabilizovaný podíl nově diagnostikovaných na celkovém počtu testovaných osob. Kdybych tu prezentoval opačný obrázek, tedy kdyby s rostoucím nebo stagnujícím počtem testů podíl pozitivně diagnostikovaných raketově rostl, bylo by to interpretováno jako značné riziko. To se neděje. Už ta stabilizace je pozitivní. V posledních dnech přitom dokonce pozorujeme náznak klesajícího trendu. Přál bych si, aby trend pokračoval. Pak by predikce, které budeme dále dělat, byly ještě pozitivnější. Pokud bude podíl diagnostikovaných dál klesat a pokud bude dál narůstat testová kapacita, jdeme jednoznačně správným směrem,“ řekl prof. Dušek.

V celkových datech nevidí ani žádné alarmující změny v podílu nakažených lidí rizikové věkové skupiny. „Důležitá je skladba nakažených lidí a to, zda se nám daří ochránit zranitelné složky obyvatel. Zpráva není negativní. Roste křivka nově nakažených a vidíme, že to stále táhne populace v produktivním věku. U seniorní populace je trend stejný jako před týdnem. Jsme zhruba na 22 procentech seniorů z celkového počtu diagnostikovaných,“ popsal ředitel Dušek.

K tomu, že se epidemie nevyvíjí dramaticky, má i další indicie. „Druhý důkaz pro mě, že zatím dochází ke kontrole nad epidemií, je vývoj počtu hospitalizovaných pacientů. Trend je oploštělý, zhruba jich je 400, kolem 12 procent z celkového počtu. A to nemluvím o počtu pacientů s velmi těžkým průběhem, kde také nedochází k žádné eskalaci. Aktuálně 13 procent nově diagnostikovaných pacientů skončí v nemocnici, z nich 24 procent vyžaduje vysoce intenzivní péči a podporu dýchání. Na druhou stranu další zhruba čtvrtina hospitalizovaných pacientů je relativně rychle z nemocnice propuštěna, doputovali do nemocnice jako COVID pozitivní, ale jejich stav se nestal vážným,“ dodal Dušek.

Pro znázornění toho, jak významnou úmrtnost v současnosti v Česku způsobuje COVID-19, srovnal počty dosavadních úmrtí s celkovým počtem úmrtí v Česku. „Mortalita, kterou zatím předvedl COVID-19 v Česku, je zcela zanedbatelná z hlediska celkové mortality v české populaci. Ročně u nás zemře zhruba 112 tisíc osob. Hlavními příčinami úmrtí jsou přitom nemoci oběhové soustavy, které tvoří až 40 procent a solidní zhoubné nádory, kde je velký podíl úmrtí preventabilní. Chtěl bych poprosit, aby česká populace nebyla strašena mortalitou. U nás se neodehrává italský scénář. Denně v české populaci zemře zhruba 200 osob ve věku nad 60 let. Chřipka byla v minulém roce asociována se 400 úmrtími,“ zopakoval prof. Dušek.

Kapacity máme dostatečné. To není názor, ale fakt

Předseda České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny prof. Vladimír Černý, za klinickou skupinu COVID-19 ministerstva zdravotnictví ujistil, že na predikovaný nárůst počtu pacientů s COVID-19 jsou kapacity intenzivní péče v Česku připraveny. „Stávající vývoj počtu pacientů a čerpání kapacity lůžkové péče zcela odpovídá našim odhadům. Kapacita systému je v tuto chvíli jednoznačně dostatečná s poměrně velkou rezervou,“ prohlásil prof. Černý. „Každý má nárok na vlastní názor, ale ne na vlastní fakta. K pochybnostem o kapacitě intenzivní péče v Česku v danou chvíli nejsou a nemohou být žádné pochybnosti,“ uvedl prof. Černý. „Muselo by u nás být kolem 45 tisíc pacientů s COVID-19, abychom mohli uvažovat o tom, že stávající kapacita nebude dostačující pro pacienty s nutností intenzivní péče. Až přibližování se k tomuto počtu by byl důvod aktivovat záložní kapacity systému,“ prohlásil. „Systém intenzivní péče v Česku je robusní a kvalitní. Kvalita intenzivní péče v Česku je nadále jedna z nejvyšších na světě,“ dodal.

Ze statistik pak citoval, že od 25. března dochází k mírnému nárůstu počtu pacientů s COVID-19 přijatých do nemocnice, zvyšuje se i věk pacientů přijímaných do nemocnice. Zhruba 60 procent pacientů s COVID-19 přijatých do nemocnice tvoří pacienti nad 70 let.

Podle dat k 28. 3. ze 252 hospitalizovaných pacientů mělo 59 procent lehký stav, 19 procent vyžadovalo léčbu kyslíkem a 22 procent potřebovalo umělou plicní ventilaci nebo ECMO. Mezi pacienty, kteří v Česku zemřeli na COVID-19, jsou zejména lidé s komorbiditami, nejčastěji s vysokým krevním tlakem a diabetem.

Komorbidity u pacientů hospitalizovaných s COVID-19. Prof Černý, ÚZIS, MZČR

„Systém je nachystán i na italský scénář vývoje situace,“ uvedl prof. Černý. Vytížení stávající kapacity 4500 lůžek ARO a JIP se zvýšila ze 63 procent před týdnem na 65 procent přede dvěma dny. „Z pohledu analýzy systému z hlediska rizikovosti vyčerpání systému jsme mezi zeměmi s nejnižším rizikem překročení kapacity lůžkové péče v souvislosti s pandemií COVID-19,“ uvedl Černý. Tabulka ECDC, publikovaná 25. března, na kterou prof. Černý odkazuje, uvádí, jaké množství hospitalizovaných pacientů s COVID-19 na 100 tisíc obyvatel by přetížilo kapacity intenzivní péče. Pro Českou republiku uvádí ECDC 40,4 hospitalizací na 100 tisíc obyvatel. Více je to z evropských zemí v Bulharsku, Lucembursku, Rumunsku a na Slovensku. V Rakousku činí tento ukazatel 17,7 hospitalizovaných na 100 tisíc obyvatel, v Německu 19,1, v Polsku 11,9. Pro Itálii uvádí ECDC 11,7 a pro Španělsko 17,8.

Krajští koordinátoři IP mají dostat široké pravomoci

Černý také zmínit vznik národního dispečinku, krajských koordinátorů intenzivní péče a koordinátorů intenzivní péče v jednotlivých nemocnicích. Aplikace online dispečink intenzivní péče umožňuje denně sledovat kapacity a využívání jednotlivých druhů následné péče, vysvětlil Černý. Lékařský tým samotného národního dispečinku tvoří vedle prof. Černého a prof. Duška další odborníci na anesteziologii a intenzivní péči: doc. Pavel Dostál (FN HK), doc. Petr Štourač (FN Brno), prim. MUDr. Dušan Mach (Nemocnice Nové Město na Moravě), prof. MUDr. Vladimír Šrámek (FN USA Brno). Jejich úkol bude mimo jiné koordinovat systém intenzivní péče po dobu pandemie COVID-19, a vést týmy vytvářející národní doporučené postupy pro intenzivní péči u pacientů s COVID-19.

Náměstek ministra zdravotnictví prof. Roman Prymula vysvětlil, jak mají fungovat krajští koordinátoři intenzivní péče. Mají dostat naprosto mimořádné pravomoci. „Krajští koordinátoři budou mít klíčovou roli. Pokusíme se jim dát legislativně takové pravomoci, aby byli schopni koordinovat péči na úrovni krajů. Pokud bude požadavek na vysokou kapacitu systému, budou muset být schopni provádět přesuny kapacit a nemůžou besedovat s jednotlivými nemocnicemi, jestli uvolní, nebo neuvolní lůžko. Budou oprávněni dělat takové přesuny, aby byl systém schopen absorbovat co největší množství pacientů,“ uvedl prof. Prymula.

Ten dále zdůraznil, že počet denně provedených testů bude dál růst. „Kapacitu testování pomocí real time PCR postupně zvyšujeme, jsme schopni postupně zvyšovat kapacitu na kýženou hodnotu 10 tisíc s tím, že výhledově se chceme dostat na 20 tisíc. Znamená to zapojení akademických kapacit, které pracují na tom, aby byl systém testování co nejvíc nezávislý na zahraničních dodávkách reagencií. Proto byly vyvinuty in-house metody, které už byly validovány a jsou sdíleny s jinými pracovišti po České republice,“ uvedl Prymula.

Také ministr zdravotnictví Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch vnímá aktuální data jako důvod k (opatrnému) optimismu. „Dovoluji si tvrdit, na základě dat, která máme k dispozici, že nemíříme italským scénářem, ale daří se epidemickou křivku držet na lineární fázi. To se projevuje i na zatížení nemocničních kapacit, zatím jsme velmi dobře schopni zvládat situaci,“ uvedl ministr a podtrhl strukturu nakažených. „V celkovém srovnání se procento seniorů mezi nakaženými nezvyšuje. Nemáme tuto skupinu primárně zasaženou tímto onemocnění. Počty nových případů ještě porostou, to je jasné. Nezastavíme epidemii ze dne na den. Struktura pacientů je důležitá. Na rozdíl od jiných států, kde je seniorní populace primárně zasažená, u nás je to procento nižší a daří se nám ho stabilně držet na stejné hladině. Jsou tu případy, kde došlo k nakažení většího počtu seniorů v pobytových zařízeních, v celku ale se procento seniorů drží na stejné úrovni. To je pozitivní zpráva a důkaz, že se nám daří tuto skupinu chránit,“ řekl Vojtěch.



Copyright © 2000-2020 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky