Ani praktici často nemají jasno, jak správně postupovat

Jak se ukazuje, takovéto webináře nabývají na významu jednak z důvodu informovanosti, ale stávají se jednou ze světlých chvilek v životech lékařů, na něž se těší. Jak ukázal tento, vedle zásadního nedostatku ochranných pomůcek, s nímž se lékaři v první linii stále potýkají, je v praxi trápí i řada nejasností např. ohledně testování a karantény.

Jak vysvětlil prof. Chlíbek, při MZ ČR byla zřízena klinická skupina COVID-19, v níž jsou zastoupeni odborníci napříč ČR. V jejím rámci vzniká řada odborných doporučení, která se snaží reagovat na dynamicky se měnící situaci. V současné době se tato skupina nejvíce zabývá přístupem k akutní a intenzivní péčí v kontextu s očekávaným nárůstem pacientů na lůžka intenzivní péče. Podle prof. Chlíbka je současný přístup zatím dobře nastaven a je snaha udržet jeho funkčnost. Dalším tématem, které skupina řeší, je, jak zvýšit testování a záchyt pacientů, a to i těch s minimálními příznaky, cílem je dostat se nad 10 000 testů denně. Aktuálně důležitým tématem je provoz chytré karantény, která bude zcela jistě generovat množství pozitivních kontaktů. I zde jsou ale problémy s nedostatkem např. výtěrových sad. V této souvislosti prof. Chlíbek uvedl, že se objevují nové testy, které by umožnily výsledky metodou PCR do 45-60 minut.

Jak ukončovat karantény?

Je třeba mít jasná pravidla, na jejichž základě může lékař pustit člověka z karantény zpět do společnosti. Navrhuje se, aby praktičtí lékaři prováděli tzv. rapid testy zjišťující serologické protilátky. Ty jsou sice nespolehlivé v prvotních fázích onemocnění, ale potvrdilo se, že od 10, 14 dne zachytávají tyto testy výskyt protilátek s velkou úspěšností (nad 84 %). Proto se nyní doporučuje rapid test používat u lidí v pozdějším vývoji nemoci nebo u testování bezpříznakových nosičů, kteří mohou nekontrolovaně šířit nákazu v populaci zejména po rozvolnění omezení. Různé práce uvádějí různá data: od 10-40 procent nosičů v populaci. ČR jde cestou scénáře, který předpokládá 10 procent nosičů v populaci. K přesnějším datům by mělo přispět i testování, v rámci něhož bude rapid testem testován vybraný vzorek osob, včetně lidí po 14 dnech karantény, kteří byli bez příznaků. Právě u nich pak ověří, zda je konkrétní člověk ještě infekční. Zde by podle prof. Chlíbka byla vhodná spolupráce s praktickými lékaři, cesta odběrových míst se neukázala jako šťastná možnost. Jak zdůrazňuje, rapid test by vedle odhalení možné přítomnosti infekce, sloužil v případě negativity i jako důkaz pro daného člověka, který se dnes často setkává s nedůvěrou okolí. Pokud je rapid test pozitivní, indikuje se PCR výtěr z horních cest dýchacích v horizontu dnů.

Praktičtí lékaři si však již nyní opakovaně stěžují na nedostatek ochranných pomůcek a obávají se, že s rapid testy se jejich situace ještě zhorší. Jak prof. Chlíbek vysvětlil, za účelem rapid testů jsou nyní připravovány speciální balíčky, které budou v horizontu několika dnů distribuovány. Prvně se bude provádět ukončování karantény pomocí rapid testů v Praze, vzhledem k nejvyššímu počtu nakažených, takže zde praktičtí lékaři dostanou balíčky nejdříve. „Důležité pro praktického lékaře je nejen dostat rapid test, ale i ochranné pomůcky. Jasně jsme proto navrhovali složení balíčku, který kromě jednoho balení testu (na 20 pacientů) bude zároveň obsahovat respirátory, rukavice a štít. Test by měl být využit tam, kde se jedná o ukončení karantény, neslouží k testování pacientů tzv. z ulice, kteří by pak případně zahlcovali ordinace praktických lékařů,“ vysvětluje prof. Chlíbek.

Budou nemocnice před operací testovat na Covid-19?

Přibývá nemocnic, které řeší, zda testovat pacienty před operací na přítomnost koronaviru. Některé např. chtějí požadovat od pacienta předložení testu na koronavirus, v případě nepředložení ho nebudou operovat. To podle prof. Chlíbka nedává logiku. Sedm dní před operací provedený test ještě neznamená, že se pacient nemohl nenakazit třeba den nebo dva před operací. „Testování není plošně doporučováno a toto rozhodnutí je necháno na nemocnicích. Ty, které mají kapacitu, si z bezpečnostních důvodů mohou test provést, ale až v nemocnici v rámci předoperačního vyšetření. Neměla by to být nutná podmínka pro provedení operace,“ uvedl prof. Chlíbek.

Jak daleko nazpět se provádí trasování, je-li pacient bezpříznakový?

Hledání kontaktů je dnes nastaveno pět dní dozadu, snaha je odhalit kontakty do tří dnů a všechny informovat a vyšetřit. Vyšetření a vyhodnocení testu PCR trvá podle nastavení laboratoře od 4 do 6 hodin. Je ale otázka dalšího zpracování výsledku, takže někdo může na výsledek čekat i několik dnů. „Oprávněně se lze domnívat, že čekám-li několik dní, bude zřejmě negativní. Vyšetřené, kteří mají pozitivní výsledek, je snaha kontaktovat v co nejkratší době. Výsledek testu by se měl dozvědět i lékař, který pacienta na vyšetření pošle,“ říká prof. Chlíbek.

Co, z hlediska nošení OP, lze považovat za nerizikový kontakt?

Jako bezpečný se pro běžný kontakt s rizikovým pacientem ukazuje respirátor FFP2, ideální je samozřejmě jeho doplnění štítem (nebo brýle) a gumové rukavice. Účinnost respirátoru FFP2 je jen o pět procent nižší než FFP3, který je užíván v nejrizikovějším prostředí. Samozřejmě se předpokládá, že pacient má roušku. Je-li zdravotnický pracovník v kontaktu s pozitivním pacientem, je riziko nákazy minimální a není lékaře nutno poslat do karantény. Jak si ale praktici stěžují, na řadě pracovišť mají např. pouze dva ochranné štíty.

Za předpokladu, že 80 procent populace má mírný průběh onemocnění Covid-19, nebylo by lépe celou populaci nechat přirozeně postupně promořit, aby získala postinfekční imunitu?

Touto cestou šly zpočátku některé státy světa, a zejména severské země. Nejpodstatnějším úskalím je, že zatím nikdo neví, jak dlouhá tzv. postinfekční imunita je, tedy zda člověka ochrání měsíc nebo dva roky. Je ale zřejmé, že pokud nákazu člověk prodělal, a bude-li se (bez zásadní mutace viru) nákaza opakovat, odolnost u něho bude vyšší a onemocnění bude mít určitě mírnější průběh. „Kolektivní imunita, jako je tomu v případě spalniček, by vyžadovala, aby došlo k promoření více než 95 procent populace. To by znamenalo, že vnímavost ve společnosti bude již tak minimální, že šance nakazit se u zbytku populace, je tak malá, že zpravidla neonemocní. Když ale situaci pustíme úplně a necháme, abychom se všichni co nejrychleji promořili a získali tak potřebnou ochranu, hrozí, že rizikových skupin, které budou mít závažný průběh bude tolik, že pacientům, kterým bychom za normálních okolností byli schopni pomoci, nepomůžeme a mohou zemřít jen proto, že bude vyčerpána kapacita zdravotnického systému. Opatření tedy zmírňují závažnost koronavirové pandemie a je jasné, že i tak dochází k promořování. Kolika procentního promoření ale dosáhneme, je zatím předčasné odhadovat,“ uvedl prof. Chlíbek.

Může se pacient nakazit koronavirem opakovaně?

Problém je třeba vidět ve dvou rovinách. Jsou zde spekulace, že jsou dvě vlny onemocnění, tou druhou se ale v regionu může nakazit skupina, která se nenakazila v první vlně. Nebo se ve druhé vlně objeví nákaza i u jedince, který ji už jednou prodělal. I to je s otazníkem, protože jak již bylo řečeno, zatím nevíme, jak dlouho trvá postinfekční imunita. Z logiky věci lze ale očekávat, že ti, kteří mají jen mírný průběh nemoci, protilátek budou mít daleko méně než ti se závažným průběhem nemoci.

Jak správně postupovat, má-li pacient respiračními problémy a teplotu, ale má negativní PCR na koronavirus?

Doporučit 14denní izolaci, po níž ale není nutné čekat na dva nezávislé testy. K ukončení karantény, spíše ze zajišťujících důvodů, by bylo vhodné provést rapid test, který by mohl případně odhalit protilátky, a tak nakonec prokázat nákazu.

více na: www.praktickylekar.online

Zdroj: MT