Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Neděle 05. červenec 2020 | Dnes je Státní svátek
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Rozvoj informačního systému pro sledování COVID‑19

Rozvoj informačního systému pro sledování COVID‑19

Medical Tribune 10/2020
08.06.2020 12:42
Zdroj: MT
Autor: ač
Na platformě ISIN vznikl během koronavirové krize nový systém, který bude i do budoucna využitelný pro důkladné sledování vývoje infekčního onemocnění.

Jak informační systémy posloužily při sledování a kontrole epidemie COVID‑19 a nakolik budou naprogramované nástroje využitelné do budoucna, to bylo jedním z témat konference pořádané Ústavem zdravotnických informací a statistiky nazvané NZIS & ISIN Open 2020. Navenek nejviditelnější koronavirovou novinkou v této oblasti je webová aplikace Onemocnění aktuálně, která na stránkách ministerstva zdravotnictví průběžně zprostředkovává některé statistické výstupy ohledně nákazy virem SARS‑CoV‑2 a onemocnění COVID‑19. Za touto aplikací byly ovšem významné změny v Informačním systému infekčních nemocí ISIN, jeho spojení s registrem obyvatel, aby bylo možné ztotožnit osoby, vytvoření funkce pro import laboratorních výsledků přes standardy DASTA, propojení s nemocnicemi a další.

Pověřená hlavní hygienička MUDr. Jarmila Rážová nejprve připomněla historii zavádění informačních technologií ve Státním zdravotním ústavu. V roce 1971 tu začali v Institutu hygieny a epidemiologie používat první počítač, pracoval s děrnými štítky. První verze informačního systému přenosných nemocí byla pak vytvořena v roce 1982. Po ní přišel známý program EpiDat, který fungoval od roku 1993 až do konce roku 2017. Dlouho se do něj data předávala každý týden na disketách, po roce 2000 vzniklo Úložiště dat pro EpiDat. Vznikaly také dílčí internetové registry pro hygienickou službu. Od roku 2007 proběhlo několik neúspěšných výběrových řízení na dodavatele nového informačního systému. V roce 2017 začal vývoj ISIN, Informačního systému infekčních nemocí. EpiDat byl už technicky neudržitelný. Na vývoji ISIN spolupracovala příslušná skupina při Státním zdravotním ústavu s oddělením IT vývoje při Ústavu zdravotnických informací a statistiky. První verze ISIN byla spuštěna v březnu 2018. Také dnes je ÚZIS technickým provozovatelem ISIN a ISIN se stal součástí NZIS – Národního zdravotního informačního systému. Bez ISIN a NZIS by byla výbava daty, jakou měly české instituce při zvládání epidemie nového koronaviru, významně skromnější, vyplynulo z dalších prezentací.

„Když jsem se 12. března stala zastupující hlavní hygieničkou, vkročila jsem do nezvyklé situace, do rozjetého rychlíku. Pomáhali jsme vytvářet elektronizaci zdravotnictví během expresního času. Vytvořil se systém, který začal sbírat data o probíhající epidemii, vyhodnocovat a poskytovat data pro rozhodování, pro predikci i pro informovanost politiků,“ popsala mimořádnou situaci střídání na postu hlavní hygieničky v průběhu pandemie MUDr. Jarmila Rážová. Ve zpracovávání dat a technické podpoře hygieniků se udělalo hodně změn. Symbolizuje to projekt, na kterém pracovalo mnoho různých subjektů, státních i soukromých, označovaný jako Chytrá karanténa.

„Projekt Chytrá karanténa má vnášet do práce hygieniků nové technologie, v tom je ta chytrost. Jinak práce hygieniků a epidemiologická šetření jsou chytré samy o sobě, tento pojem vznikl využitím technologií,“ vysvětlila Rážová. Po měsících intenzivní práce ve spolupráci s armádou a dalšími subjekty přechází projekt Chytré karantény od centrálního řídícího týmu pod ministerstvo zdravotnictví, které dál bude spolupracovat s ministerstvem vnitra a ministerstvem obrany.

Význam Chytré karantény roste s tím, jak se mění hlavní těžiště protiepidemických opatření a charakter šíření SARS‑CoV‑2 v Česku. Zatímco v prvních dnech to byly nejčastěji jednotlivé případy importu onemocnění ze zahraničí na různé lokality, později šíření nemoci v komunitě s rizikem lavinového efektu, pro aktuální situaci jsou typická lokální ohniska. „Při vývoji epidemiologické situace došlo k rozvoji komunitního přenosu onemocnění a nyní postupně v některých krajích přechází situace na lokální rozvoj a vznik ohnisek. Právě na to je zaměřena naše práce do budoucna. Měli bychom sledovat regionální rozdílnost a rychle řešit lokální ohniska. Udržení zvýšené COVID‑19 surveillance na lokální úrovni má důležitý význam pro včasnou detekci indikátorů další celoplošné epidemie,“ uvedla Rážová.

Na několika konkrétních případech pak popsala, jak vypadá práce hygieniků s lokálním ohniskem, a to na datech ze 23. května. Relativně vysoký je například počet lidí testovaných pozitivně na SARS‑CoV‑2 v Praze. Při detailním pohledu je zřejmé, že se jedná o několik clusterů, ve kterých spolu jednotlivé případy souvisejí. Je to například cluster provozovny PPL v Jažlovicích. První pozitivní případ tu byl prokázán 4. května, dotyčný byl v práci naposledy 27. dubna, dva dny po rozvoji prvních příznaků. Plošně bylo vyšetřeno všech 143 zaměstnanců provozovny, 35 případů bylo pozitivních. Kromě toho bylo pozitivních také dvacet osob, které s nimi přišly do kontaktu. Následně se rozvinul další cluster, v jehož centru je spolubydlící jednoho z nakažených zaměstnanců PPL. A to v pohoštění Mc‑ Donalds, kde spolubydlící pracuje a kde následně bylo sedmnáct pozitivních případů (obr. 1).

V popisovaném období dva týdny do 25. května významně ovlivňovala celostátní epidemiologická data situace v dole Darkov v Karviné. Ten byl nejvýznamnějším lokálním ohniskem s více než dvěma sty případy.

„Věc je komplikovaná tím, že situace v Polsku v přilehlých okresech je horší než v České republice a část horníků jsou pendleři z Polska. Někdy pracují tak, že po jedné směně přecházejí hranice a pracují hned v jiném dole,“ popsala Rážová. Hygienici ve spolupráci s armádou vyšetřili 2 393 pracovníků z areálu OKD Darkov. Pro šetření tohoto clusteru bylo vyškoleno na krajské hygienické stanici i třicet zaměstnanců, kteří se obvykle věnují jiným činnostem. Navíc pomohlo patnáct mediků povolaných z Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, z nich část mohla díky nově zavedeným technologiím pracovat se vzdáleným přístupem do systému. Krajská hygienická stanice také vydala 25. května zvláštní opatření pro okres Karviná, zavádějící přísnější pravidla pro hromadné akce a zákaz návštěv v nemocnicích a sociálních zařízeních.

Hygienici také zaznamenali porušení hygienických pravidel včetně nedodržování karantény. „Jsou jedinci, kteří nedodržují základní pravidla, navštěvují svatby, kde mají potenciál nakazit dalších 40 lidí, následně jdou na noční službu a mají potenciál vnést onemocnění do domova důchodců,“ popsala Rážová. Zodpovědné chování jednotlivců je podle jejích slov nezbytnou podmínkou toho, že se může oddálit nebo vůbec nepřijít druhá vlna epidemie.

Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D., zdůraznil význam systémů pružného sledování epidemie. „Musíme se naučit systém včasné reakce, jinak bude neustále hrozit nějaké plošné omezování. Na tom teď nejvíc pracujeme,“ uvedl. ÚZIS se stal součástí řešení epidemiologické situace tím, že je technickým provozovatelem systému ISIN a má v týmu lidi, kteří jsou schopni ho přeprogramovávat.

„Byl přeprogramován ISIN, de facto se narodil nový informační systém. Byl vybudován modul pro laboratoře, krajské hygienické stanice, nově vznikl modul pro nemocnice. Díky tomuto systému, který je vzájemně provázán, jsme schopni sledovat každý pozitivně diagnostikovaný případ včetně záznamu o trasování a včetně konečného osudu po přijetí do nemocnice,“ popsal prof. Dušek. Jako významnou součást celého systému pak vyzdvihl online monitoring intenzivní péče. „Chystali jsme se na náraz pacientů do jednotek intenzivní péče. Dala se očekávat velká epidemická vlna, která by prošla republikou silou jako ve Švédsku nebo Belgii, nemusíme se hned strašit Itálií. Nad informační systém se postavil Online dispečink intenzivní péče, který měl zajistit v reálném čase přehled o volných kapacitách v intenzivní péči a ve vazbě na ISIN zajistit včasnou reakci systému. Na tento nástroj jsem z celého toho vývoje nejvíc hrdý, protože přežije COVID‑19,“ uvedl ředitel Dušek. „Máme k tomu jak kritické, tak i velmi vizionářské připomínky. Budeme ho chtít během léta dovyvinout do podoby, aby mohl sloužit pro monitoring intenzivní péče a práce zdravotnické záchranné služby, a to i mezi regiony,“ dodal.

Tématem dne je schopnost reakce na vývoj v menších lokalitách. „Vyvíjíme systém včasného rozpoznání rizikových trendů. Přiznám se, já už při tom nemyslím moc na COVID‑19, ale budou přicházet jiná neštěstí, a ta nás nechytí s trenkami dole. Musíme umět sledovat lokální, geograficky a časově ohraničená ohniska. Kromě toho ale je nutné sledovat rizikové profese, na prvním místě zdravotnické profese. Musí to být systém, který je schopen predikovat potřeby a kapacity intenzivní péče,“ popisuje prof. Dušek. Každodenně systém nabízí data o vývoji posledních dní v jednotlivých lokálních ohniscích. Sleduje se, kde došlo k významnému nárůstu pacientů, jestli nárůst probíhá setrvale více dní, jestli trend denních nárůstů v čase eskaluje, jestli došlo k zásahu zranitelných skupin a další parametry. Podle nich by měl do budoucna systém vydávat určité alerty. „Zkoušíme vyvinout rizikové skóre, aby to šlo dobře komunikovat,“ popisuje prof. Dušek. Ve výsledku by tak mohl ministrovi, hlavní hygieničce nebo někomu jinému každé ráno vyjet seznam okresů, kde budou červeně svítit okresy ohrožené nebezpečně rostoucím výskytem onemocnění.

ÚZIS má také ambici zkoušet predikovat u konkrétního pacienta riziko těžkého průběhu onemocnění už v momentě, kdy je u něj nákaza diagnostikována. Se získanými daty se stále pracuje. Ukazuje se z nich například, že doba od záchytu pozitivity konkrétního člověka po moment, kdy má druhý negativní test PCR, je kolem tří týdnů. Potvrzuje se nutnost soustředit pozornost na ohrožené skupiny, když jen osm procent zemřelých s COVID‑19 nemělo žádné známé komorbidity. Zjišťovaly se přitom nemoci podle vykázané péče za roky 2010 až 2019. V září chystá ÚZIS další konferenci o onemocnění COVID‑19 ve statistických datech.



Copyright © 2000-2020 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky