Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Pondělí 03. srpen 2020 | Svátek má Miluše
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Pandemie a duševní zdraví: strmý nárůst v prodeji antipsychotik

Pandemie a duševní zdraví: strmý nárůst v prodeji antipsychotik

30.07.2020 16:47
Zdroj: MT
Autor: red
Nová studie porovnává prodeje léků v období pandemie a před ní. A přináší překvapivá zjištění.

Dopad pandemie COVID-19 na dušení zdraví je zcela nesporný, a proto musí být intenzivně studován. Dostupný výzkum je však většinou založen na populačních nebo internetových dotazníkových šetřeních. V obou případech jsou však výsledky limitovány velikostí dotazovaného vzorku a týkají se jen subjektivních příznaků dotazovaných osob. Minimum studií se zabývá dopadem pandemie a souvisejících opatření přímo na chování lidí.

Výzkumníci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) a Českého vysokého učení technického (ČVUT) ve studii spojili své síly se společností IQVIA, globálním lídrem v poskytování analytických a konzultačních služeb, technologických řešení a největším zprostředkovatelem klinických studií v oblasti farmacie. Společně studují vývoj spotřeby léků na psychické poruchy v průběhu pandemie. „Studium spotřeby léků užívaných při léčbě psychiatrických poruch představuje unikátní možnost, jak studovat dopad pandemie COVID-19 a souvisejících epidemiologických opatření na duševní zdraví a chování lékařů i pacientů. Především však může ukázat, které skupiny psychiatrických pacientů jsou nejvíce ohroženy,“ říká Ing. Eduard Bakštein Ph.D., analytik společného výzkumného týmu NUDZ a ČVUT.

Počátkem března se v ČR objevily první případy nákazy a od 16. března byl zakázán volný pohyb osob na našem území. Od poloviny dubna jsou pak postupně uvolňována opatření v souvislosti s nouzovým stavem. Analýza spotřeby léků z dat distributorů léků i lékáren, přinesla neočekávané výsledky.

Antidepresiva a léky na úzkost: nižší nárůst, než se čekalo

„Nejvýraznější nárůst spotřeby byl pozorován v případě antipsychotik, tedy léků užívaných především k terapii schizofrenie a dalších psychotických onemocnění. Strmý nárůst výdeje léků začal již koncem února. Vrcholil pak v polovině března, kdy byla vyhlášena celostátní karanténa a byl pozorován 50procentní nárůst spotřeby oproti minulému roku,“ popisuje doc. Daniel Novák z fakulty elektrotechnické ČVUT.

V případě antidepresiv nebyl nárůst zdaleka tak výrazný, dosahoval maximálně 25 procent ve srovnání s rokem předchozím. Podobně tomu bylo i v případě léků na nespavost a demenci, kde se také projevil jen mírný efekt předzásobení na úplném začátku karantény. Zcela překvapivý nález pak byl v případě léků na úzkost, tedy anxiolytik. V průběhu epidemie byl nárůst prodejů těchto přípravků zcela minimální, v době vyhlášení karantény se zvýšil jen o 10-15 procent, a ještě před začátkem uvolňování dokonce výrazně klesl – zhruba o 20 procent oproti stejnému období roku 2019 (měřeno v CZK na úrovni cen výrobců).

Prevence pro nemocné se schizofrenií

„Prodej léků je komplexní jev, do kterého se během epidemie nepromítal pouze zdravotní stav, ale také opatření spojená s epidemií včetně zavřených ambulancí, předzásobení léky pacienty v prvních týdnech pandemie a častější využívání e-receptů bez nutnosti osobní docházky nemocných do ambulancí,“ dodává Ing. et Ing. Martin Šlégl, MIM, generální ředitel IQVIA pro Českou republiku a Slovensko.

Jak dodává, společná analýza přinesla dvě zásadní zjištění. Zaprvé se ukazuje, že epidemie a související opatření měly největší dopad na nemocné se schizofrenií a příbuznými psychotickými poruchami. Představují tedy nejvíce ohroženou skupinu, na kterou se v budoucnu bude třeba soustředit. „Pro nemocné se schizofrenií musíme vypracovat efektivní programy prevence dopadu nejen případných dalších vln epidemie, ale i podobných globálních problémů. Zadruhé, je zajímavé pozorovat minimální vliv nemoci COVID-19 na spotřebu léků proti úzkosti. Pokles jejich prodejů již od druhé poloviny března je skutečně nečekaný. Za nejpravděpodobnější považuji vysvětlení, že lidé strádající nadměrnými obavami a zvýšenou úzkostí v podmínkách běžného života vlastně dostávali v rámci opatření proti COVID-19 jasné instrukce, jak se bránit. Paradoxně tedy epidemie mohla stav úzkostných nemocných zlepšit, protože místo užívání léků jednoduše šili roušky, sháněli dezinfekci a soustředili se na dodržování hygienických opatření. Také mohlo mít vliv to, že nechodili do práce, z níž vyplývající stres může úzkost zhoršovat,“ uzavírá prof. Jiří Horáček, náměstek pro vědu a výzkum NUDZ. Podrobnější vysvětlení pozorovaných jevů je pak předmětem dalšího probíhajícího výzkumu.



Copyright © 2000-2020 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky