Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Čtvrtek 29. říjen 2020 | Svátek má Silvie
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Transplantace krvetvorných buněk v éře COVID‑19

zdroj: registr dárců kostní dřeně

Transplantace krvetvorných buněk v éře COVID‑19

Medical Tribune 17/2020
30.09.2020 11:40
Zdroj: MT
Autor: jat
Třetí zářijová sobota patřila tradičně Světovému dni dárců kostní dřeně, letos připadajícímu na 19. září. Na jejich počest se propojila více než stovka organizací a registrů z 55 států světa, aby vyjádřila dík více než 38 milionům potenciálních dárců.

A stotisícího při této příležitost zapsal do své databáze Český národní registr dárců dřeně. Je vhodných adeptů k odběru štěpů v současnosti dostatek? Jak si tuzemské programy transplantací krvetvorných buněk vedly během nelehké epidemiologické situace související s infekcí SARS‑CoV‑2? A očekávají jejich představitelé komplikace do budoucna?


Podle MUDr. Pavla Jindry, Ph.D., vedoucího lékaře Českého národního registru dárců dřeně (ČNRDD) a primáře Hematologicko‑onkologického oddělení FN Plzeň, měla pandemie COVID‑19 dopad na program nepříbuzenských transplantací krvetvorných buněk. „Svojí podstatou jde o globální projekt – polovina transplantací je prováděna s dárcem z jiné země, než je příjemce – a současně je v daném státě i programem společenským,“ vysvětluje s tím, že již od března musely být v podstatě stopnuty všechny hromadné náborové akce a registry musely spoléhat na individuální vstupy prostřednictvím dárcovských a náborových center. Podle MUDr. Jindry to negativně ovlivnilo počet nově registrovaných dárců, oproti rekordním loňským více než deseti tisícům bude letos nábor minimálně o třetinu nižší. Co se týká organizace transplantací, restrikce na hraničních přechodech a omezené cestování velmi komplikovaly včasný a bezpečný transport štěpu krvetvorných buněk ze zahraničí. Dárci z ostatních zemí byli navíc často nedostupní z důvodů případné nákazy či karantény.


ČNRDD: počet transplantací stejný jako loni

„Vše dohromady si nakonec vyžádalo několik opatření. Za prvé plánovat každou transplantaci s větším předstihem. Za druhé mít připraveného alternativního dárce v záloze a konečně za třetí odebraný štěp nejdříve kryokonzervovat, tudíž zaručit jeho dostupnost, a teprve poté zahájit předtransplantační přípravu nemocného. Samozřejmě ne u každého pacienta bylo možné všechny uvedené kroky splnit a vždy bylo potřeba postupovat individuálně,“ říká primář Jindra a vzápětí dodává: „Musím s potěšením konstatovat, že náš registr všechny restrikce a komplikace spojené s infekcí SARS‑CoV‑2 zvládl se ctí. V úzké spolupráci s transplantačními centry svoji činnost nijak neomezil, standardně zajišťoval krvetvorné buňky pro pacienty doma i v cizině.“

Počet transplantací zprostředkovaných ČNRDD je proto v roce 2020 stejný jako v letech předchozích, dokonce za prvních devět měsíců darovalo krvetvorné buňky rekordních 43 dárců – z toho 23 pro příjemce ze zahraničí. Podobně se podařilo udržet relativně uspokojivý nábor nových zájemců. Dokladem toho je, že právě během Světového dne dárců kostní dřeně ČNRDD zapsal do své databáze stotisícího dárce. „Dosáhli jsme tím určitého historického milníku a toto ‚magické‘ číslo představuje zhruba polovinu naší cesty ke splnění letitého snu. Totiž, aby většina českých pacientů nalezla svého dárce u nás a nemuseli jsme je shánět za hranicemi,“ nahlíží do budoucnosti MUDr. Jindra.

Přeshraniční spolupráce 24/7

Své zkušenosti s důsledky pandemie COVID‑19 přidává také Mgr. Marie Kuříková, vedoucí Českého registru dárců krvetvorných buněk IKEM, Praha. „V prvních měsících jsme řešili nastavení pravidel pro testování SARS‑CoV‑2 u dárců, kteří se připravovali k samotnému odběru krvetvorných buněk. V současnosti již máme postupy zavedené. S rizikem, že se dárce v průběhu přípravy k odběru nakazí – ať už koronavirem, nebo jinou infekční chorobou –, jsme zvyklí počítat v podstatě stále. Je to jeden z velmi stresových faktorů naší práce,“ říká Mgr. Kuříková.

Největší potíže jejímu pracovišti způsobilo vyhlášení nouzového stavu a uzavření hranic. „Museli jsme si zajistit výjimku pro přeshraniční cestování, vybavit kurýry na každou cestu speciálním povolením a neustále měnit termíny a přeorganizovávat již zařízené ve spolupráci s kolegy z dárcovských, odběrových a transplantačních center a přepravními společnostmi. Všem patří velký dík, protože fungovali téměř 24 hodin denně po několik týdnů v kuse,“ zdůrazňuje s tím, že s registry ve světě jsou v neustálém kontaktu a výměna informací či zkušeností probíhá téměř nepřetržitě. Nejmenší komplikace související s infekcí novým typem koronaviru podle ní nastaly v Německu, kde nebyl omezen pohyb osob. Přes velké těžkosti, se kterými se potýkali ve Španělsku, v Itálii nebo USA, však jejich registry stále poskytovaly většinu služeb.


Zlepší se péče o dárce a financování registrů?

„Přestože byly některé situace hodně náročné, podařilo se i nám pokračovat v činnosti bez toho, aby péče o pacienty byla výrazně ovlivněna. Následky nejspíše pocítíme až v budoucích letech, pokud nedokážeme dostatečně namotivovat nové zájemce o vstup do registru. To by znamenalo, že nebudeme mít z koho vybírat vhodné adepty k odběru,“ domnívá se Mgr. Kuříková s tím, že bude patrně vždy existovat určité malé procento pacientů, pro které bude obtížné najít dárce. Jedná se zejména o nemocné z minoritních populací, jako jsou Romové, Vietnamci apod.

A co by ČR měla z hlediska dárcovských programů zlepšit do budoucna? „Myslím si, že by například mohla být lépe ošetřena péče o dárce, kteří mají nárok na placené volno v souvislosti s odběrem maximálně 96 hodin. To se ale nevztahuje třeba na policisty nebo vojáky, kteří jsou mezi našimi dárci hojně zastoupeni. Registr také financuje vstupní vyšetření pouze ze sponzorských darů, případně z grantů, a ani jeho činnost pro české pacienty není hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Takže v případě složité ekonomické situace, která nás patrně v následujících letech čeká, může být naše práce ohrožena. Aktuálně ovšem – z mého pohledu a ze zkušeností v jiných zemích – na tom v ČR nejsme špatně,“ konstatuje Mgr. Kuříková.


Vzali jsme na sebe řadu rizik, vyplatilo se

Rovněž prof. MUDr. Petr Sedláček, CSc., vedoucí lékař transplantační jednotky Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN v Motole, Praha, potvrzuje, že na jaře muselo jeho pracoviště čelit různým výzvám, které souvisely s organizací transplantačního programu v éře první vlny onemocnění COVID‑19. Např. jak vážně ohrozí tato infekce pacienty vstupující do transplantace a ty, kteří jsou časně po transplantaci? Může se nákaza přenést krví dárce? Pokud transplantační program nebude přerušen, jsou pacienti vystaveni vyššímu riziku úmrtí při možné infekci? A pokud provoz přerušen bude, jsou nemocní ohroženi neposkytnutím léčby v době, kdy ji potřebují?

„Doporučení registrů dárců a mezinárodních skupin pro transplantaci krvetvorných buněk v Evropě a ve Spojených státech postupně přicházela s náměty, které lze shrnout do několika vět. Výkony, které lze odložit, je vhodné odložit. Transplantaci u pacienta po prodělané infekci je nutno odsunout, jak nejdéle je to možné. Odběry všech dárců včetně tuzemských i rodinných je dobré provádět s předstihem a buňky zamrazit. Přípravu nemocného k transplantaci zahájit až v okamžiku, kdy již máme buňky bezpečně k dispozici v transplantačním centru,“ říká prof. Sedláček a dodává, že na jeho klinice transplantace přerušit nemuseli, mnoho štěpů nechali zakonzervovat a použili je následně. „Vzali jsme na sebe řadu rizik, ale vyplatilo se nám to. Dárců krve bylo méně, nicméně protože plánované výkony v jiných oborech byly rušeny a provoz nemocnic byl významně redukován, nedostatek jsme neměli. Po útlumu první vlny pandemie COVID‑19 v letních měsících jsme se nadechli, od začátku září se však znovu vracíme k opatřením, která jsme přijímali na jaře. Aktuálně se bojíme především o dobrou dostupnost českých dárců. Víme víc, ale to neznamená, že bychom ztráceli respekt před možnými důsledky trvající infekce novým typem koronaviru pro naše pacienty,“ uzavírá prof. Sedláček.



Copyright © 2000-2020 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky