Koordinace kapacit začala být klíčová

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR odhaduje aktuálně reprodukční číslo šíření viru SARS‑CoV‑2 v České republice na 1,24 (1,14–1,34), uvedl v pátek na tiskovém brífinku ministr zdravotnictví prof. Roman Prymula. Jedná se o významný pokles proti 1,59 v předchozím období.

Cílem zaváděných protiepidemických opatření je snížit reprodukční číslo k 1 nebo pod 1, aby počet nově zjištěných pozitivních osob zůstal na současné úrovni kolem 2 500 nebo 3 000 denně. Hlavním důvodem je to, že nárůst počtu nakažených nese riziko velkého tlaku na zdravotní systém. Za měsíc září bylo v Česku 40 000 nově nakažených COVID‑19. „Čelíme masivně probíhající epidemii a vidíme jasný komunitní charakter šíření. V Praze a ve středních Čechách je komunitní šíření dominující. V této situaci máme úkol zpomalit epidemii, co nejvíc to půjde, aby se systém nedostal na hranu kapacit,“ uvedl prof. Prymula. „Je zřejmé, že brždění je dlouhé, je to jako plující zaoceánský parník,“ dodal ministr.

K 1. říjnu bylo v nemocnicích v Česku 1 134 lidí s COVID‑19, za deset dní se tedy počet hospitalizovaných zdvojnásobil. Největší počet hospitalizovaných je v Praze (206), následuje Jihomoravský kraj (147) a Středočeský kraj (131). Z jednotlivých nemocnic naprosto nejvíc pacientů s COVID‑19 léčí v Uherskohradišťské nemocnici (73). Následují FN v Motole, FN Plzeň, Thomayerova nemocnice, Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, FN Brno, Krajská nemocnice České Budějovice, FN Královské Vinohrady a Nemocnice Na Bulovce.

Omezování nekoronavirové zdravotní péče podle předsedy klinické skupiny COVID‑19 prof. Vladimíra Černého není v českých nemocnicích plošný dominantní jev. „Volné kapacity jsou sice snížené, ale nadále se pohybují okolo dvaceti procent. To znamená, že ve většině nemocnic není nutné omezovat elektivní péči, jakkoli je možné, že k tomu v příštích dnech při nárůstu počtu pacientů v nějaké míře může dojít,“ uvedl prof. Černý.

Ten dále ilustroval, že se z hlediska vytížení kapacit aktuálně české nemocnice pohybují v pásmu, kdy většina plánované péče probíhá bez omezení a kdy začíná být v některých regionech potřeba omezovat jiné zdravotní služby. „Systém lůžkové péče se intenzivně chystá na nárůst počtu pacientů. Základní plán postupu má jako první krok logicky co nejtěsnější efektivní koordinaci dostupné lůžkové kapacity tak, abychom nemuseli aktivovat nouzové záložní kapacity,“ uvedl prof. Černý. Od pondělí budou data o kapacitách dostupná nemocnicím a odborníkům, přislíbil ministr Prymula.

Černý připustil problém s překlady pacientů ze středočeských nemocnic do Prahy. „Pokud jsou někde v Česku problémy s umisťováním pacientů, tak se nejvíce vyskytovaly v oblasti Prahy a Středočeského kraje. Proto jsme iniciovali změnu, která má nastat od pondělí. Dispečink intenzivní péče pro Prahu a střední Čechy bude propojen, aby koordinace mezi těmito těsně navázanými regiony byla co nejlepší a co nejvíce efektivní,“ řekl prof. Černý.

Pro případ, že by přeci jen bylo zapotřebí posílit běžné kapacity nemocnic nouzovými zálohami, sbírá ministerstvo data od krajů, kolik takových mají. Podle průběžných zatím neuzavřených dat mohou být nemocnice posíleny o 258 lůžek intenzivní péče a 1 270 dalších lůžek s možností podávání kyslíku. „Máme před každou zásadní změnou zhruba dva týdny na to, abychom se na ni mohli nachystat a aby byl dopad co možná nejmenší,“ uvedl prof. Černý.

Ve druhé polovině září byla data poznamenána vysokým podílem pozitivních testů z celkového počtu testovaných osob. To může naznačovat nedostatečné kapacity testování a to, že množství pozitivních osob není otestováno. Procento pozitivních testů se pohybuje kolem 12 procent, 30. září přesáhlo 14 procent. Podle ministra je zřejmé, že srazit tuto hodnotu ke čtyřem procentům není teď reálné, a jako krátkodobý cíl uvedl snížení podílu pozitivních testů pod deset procent. „Naším cílem je zapojit více testů,“ řekl Prymula a zmínil LAMP testy, které mají být brzy dostupné.

Zdroj: MT