Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Čtvrtek 29. říjen 2020 | Svátek má Silvie
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

ESMO 2020: průlomové studie nejen v imunoterapii

ESMO 2020: průlomové studie nejen v imunoterapii

Medical Tribune 18/2020
05.10.2020 10:19
Zdroj: MT
Autor: red
Na nedávném virtuálním kongresu European Society for Medical Oncology – ESMO Virtual Congress 2020 – bylo v rámci prezidiálních sympozií představeno několik „late‑breaking“ abstraktů. Přinášíme vám výsledky některých prezentovaných klinických studií, které by snad v brzké buducnosti mohly vést k dalšímu posunu v léčbě onkologicky nemocných.

Nemalobuněčný karcinom plic

ADAURA s osimertinibem

Randomizovaná klinická studie fáze III ADAURA zařadila 682 pacientů s resekovaným nemalobuněčným karcinomem plic ve stadiu IB–IIIA a s aktivační mutací EGFR. Randomizováni byli buď k podávání adjuvantní léčby tyrosinkinázovým inhibitorem EGFR třetí generace osimertinibem, nebo k placebu. Již dříve bylo potvrzeno, že oproti kontrolní skupině vedla terapie osimertinibem k vysoce statisticky a klinicky významnému prodloužení mediánu přežití bez známek onemocnění (HR = 0,20; p < 0,001).

Nově prezentovaná data (Tsuboi et al., abstrakt LBA1) dále prokazují, že u nemocných léčených osimertinibem byly méně často evidovány nejen jakékoli relapsy onemocnění (11 vs. 56 %), ale také rekurence v centrálním nervovém systému (1 vs. 10 %). Pokud se týká mediánu přežití bez známek rekurence v CNS, v případě osimertinibu ho zatím dosaženo nebylo v porovnání s 48,2 měsíce pro placebo (HR = 0,18; p < 0,0001).


CROWN s lorlatinibem

Otevřená randomizovaná studie fáze III CROWN (Solomon et al., abstrakt LBA2) zahrnula 296 dosud neléčených pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic ve stadiu IIIB/IV a s přestavbou ALK. Randomizováni byli buď k terapii tyrosinkinázovým inhibitorem ALK třetí generace lorlatinibem, nebo krizotinibem.

Interim analýza k 20. březnu 2020 ukázala, že přežití bez progrese bylo podle nezávislého zaslepeného centrálního hodnocení statisticky signifikantně delší v rameni s lorlatinibem v porovnání s krizotinibem (HR = 0,28; p < 0,001), přičemž hodnotu mediánu v případě prvního léku zatím odhadnout nelze, u druhého činí 9,3 měsíce. Obdobných výsledků bylo dosaženo i při hodnocení investigátorem (mediánu zatím nedosaženo vs. 9,1 měsíce; HR = 0,21). Nemocní, kterým byl podáván lorlatinib, také častěji dosáhli jednoletého přežití bez progrese (podle investigátora 78,1 vs. 38,7 %), parciální (podle nezávislého hodnocení 73 vs. 58 %) i kompletní odpovědi (3 vs. 0 %). K nejčastějším nežádoucím účinkům stupně 3–4 patřily u studovaného léku abnormality lipidů.


Karcinom prostaty

IPATential150 s ipatasertibem

Do probíhající randomizované klinické studie fáze III IPATential150 (de Bono et al., abstrakt LBA4) bylo zařazeno 1 101 pacientů, asymptomatických nebo mírně symptomatických, s dosud neléčeným metastatickým kastračně rezistentním karcinomem prostaty. Randomizováni byli k podávání abirateronu plus prednisonu plus inhibitoru kinázy AKT ipatasertibu, nebo abirateronu plus prednisonu plus placeba.

Předběžné výsledky naznačily, že v subpopulaci nemocných s imunohistochemicky prokázanou ztrátou PTEN u ≥ 50 procent viabilních buněk došlo při podávání ipatasertibu ke statisticky signifikantnímu prodloužení přežití bez radiologické progrese oproti placebové skupině – medián činil 18,5 vs. 16,5 měsíce (HR = 0,77; p = 0,0335). V celé populaci, kterou bylo zamýšleno léčit, pak byly hodnoty mediánu přežití 19,2 vs. 16,6 měsíce (HR = 0,84; p = 0,0431, přičemž statistická významnost se při hladině α = 0,01 nepotvrdila). Pokud se týká sekundárních cílových parametrů, např. objektivní odpovědi dosáhlo více pacientů na terapii ipatasertibem, v subpopulaci se ztrátou PTEN to bylo 61 vs. 39 procent, v celé léčené populaci pak 61 vs. 44 procent. Bezpečnostní profil ipatasertibu byl v souladu s již známými a potenciálně možnými riziky.


Karcinom prsu

monarchE s abemaciklibem

Otevřená randomizovaná klinická studie fáze III monarchE (Johnston et al., LBA5_PR) zahrnula 5 637 pacientek s HR+/HER2– časným karcinomem prsu a klinickými či patologickými rizikovými faktory relapsu (minimálně čtyři pozitivní uzliny nebo jedna až tři pozitivní uzliny a alespoň jeden z následujících faktorů, tedy velikost nádoru alespoň 5 cm, grade 3 nebo exprese Ki‑67 ≥ 20 %). Po skončení primární terapie byly randomizovány buď k podávání hormonální léčby plus inhibitoru CDK4/6 abemaciklibu, nebo hormonální léčby samotné.

Autoři zjistili, že kombinační terapie vedla k významnému prodloužení přežití bez známek invazivního onemocnění (IDFS) oproti hormonální terapii samotné, konkrétně k redukci relativního rizika o 25,3 procenta (HR = 0,747; p = 0,0096); dvouletého IDFS pak dosáhlo 92,2 vs. 88,7 procenta nemocných. Pokles relativního rizika, konkrétně o 28,3 procenta (HR = 0,717), byl v rameni s abemaciklibem evidován také v případě přežití bez vzdálených metastáz (DFRS), přičemž dvouleté DFRS bylo zaznamenáno u 93,6 vs. 90,3 procenta žen. Efektivita kombinační léčby byla konzistentní napříč všemi předdefinovanými podskupinami pacientek. Bezpečnost abemaciklibu odpovídala výsledkům předchozích klinických studií.


Karcinom jícnu a žaludku

CheckMate 649 s nivolumabem

Randomizovaná klinická studie fáze III CheckMate 649 (Möhler et al., abstrakt LBA6_PR) zařadila 1 581 dospělých pacientů, kteří dosud nebyli léčeni pro nerasekabilní pokročilý nebo metastatický HER2‑negativní adenokarcinom žaludku, gastroezofageální junkce nebo jícnu. Zařazeni byli bez ohledu na expresi PD‑L1, avšak 60 procent z nich mělo kombinované pozitivní skóre (CPS) ≥ 5. Randomizováni byli k léčbě inhibitorem PD‑1 nivolumabem plus chemoterapií v režimu XELOX či FOLFOX, nivolumabem plus anti‑CTLA‑4 protilátkou ipilimumabem, nebo pouze chemoterapií.

Ukázalo se, že u pacientů s expresí PD‑L1 CPS ≥ 5 vedla kombinace nivolumabu s chemoterapií oproti chemoterapii samotné ke statisticky signifikantnímu prodloužení mediánu celkového přežití, resp. přežití bez progrese – konkrétně 14,4 vs. 11,1 měsíce (HR = 0,71; p < 0,0001), resp. 7,7 vs. 6,1 měsíce (HR = 0,68; p < 0,0001). Z hlediska celkového přežití byl významný přínos pozorován taktéž u nemocných s PD‑L1 CPS ≥ 1, stejně jako v celém sledovaném souboru. Při podávání nivolumabu nebyly pozorovány žádné nové bezpečnostní signály.


KEYNOTE‑590 s pembrolizumabem

Mezinárodní randomizovaná klinická studie fáze III KEYNOTE‑590 (Kato et al., abstrakt LBA8_PR) zahrnula 749 pacientů s lokálně pokročilým/neresekovatelným či metastatickým adenokarcinomem nebo spinocelulárním karcinomem jícnu (ESCC), případně adenokarcinomem ezofagogastrické junkce typu 1 podle Siewerta. Randomizováni byli k podávání buď chemoterapie (cisplatina + 5‑fluorouracil) plus inhibitoru PD‑1 pembrolizumabu, nebo placeba.

Z výsledků vyplynulo, že primárního cíle bylo dosaženo ve všech sledovaných parametrech. Léčba pembrolizumabem v kombinaci s chemoterapií vedla ke statisticky signifikantnímu prodloužení mediánu celkového přežití u nemocných s ESCC a expresí PD‑L1 CPS ≥ 10 (13,9 vs. 8,8 měsíce; HR = 0,57; p < 0,0001), ESCC obecně (12,6 vs. 9,8 měsíce; HR = 0,72; p = 0,0006), PD‑L1 CPS ≥ 10 obecně (13,5 vs. 9,4 měsíce; HR = 0,62; p < 0,0001) a taktéž u celé studované populace (12,4 vs. 9,8 měsíce; HR = 0,73; p < 0,0001). Významného zlepšení bylo rovněž dosaženo v případě mediánu přežití bez progrese – v podskupině ESCC to bylo 6,3 vs. 5,8 měsíce (HR = 0,65; p < 0,0001), u PD‑L1 CPS ≥ 10 to bylo 7,5 vs. 5,5 měsíce (HR = 0,51; p < 0,0001) a v celém souboru 6,3 vs. 5,8 měsíce (HR = 0,65; p < 0,0001). Sekundární cíl, tedy objektivní odpověď, byla zaznamenána u 45 procent pacientů léčených pembrolizumabem oproti 29,3 procenta na placebu (p < 0,0001). Bezpečnostní profil pembrolizumabu byl zvládnutelný.



Copyright © 2000-2020 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky