Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Neděle 29. listopad 2020 | Svátek má Zina
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

COVID‑19 může vrátit onkologickou péči i o desetiletí zpět

foto: shutterstock.com

COVID‑19 může vrátit onkologickou péči i o desetiletí zpět

Medical Tribune 21/2020
02.11.2020 12:58
Zdroj: MT
Autor: kol
Evropský plán boje proti nádorovým chorobám má podpořit i národní onkologické programy jednotlivých zemí střední a východní Evropy (CEE) a pomoci překlenout rozdíly, které v onkologické péči navzdory pokrokům v posledních letech mezi východem a západem stále přetrvávají.

Navíc se zdá, že pandemie COVID‑19 může tuto propast ještě prohloubit. O zlepšení onkologické péče v Evropě a vyrovnání rozdílů mezi jednotlivými státy usiluje i každoroční Annual CTRL Cancer Summit podporovaný společností Pfizer, který se letos konal virtuálně 22. října.


I přes zřejmý pokrok ve vědě a technologii se míra onkologických onemocnění po celém světě stále zvyšuje. Podle dat IARC (International Agency for Research on Cancer) se u jednoho z pěti mužů a jedné ze šesti žen na celém světě v průběhu jejich života vyvine zhoubné nádorové onemocnění, na něž jeden z osmi mužů a jedna z jedenácti žen zemřou. Onkologická onemocnění znamenají značnou zátěž i v rozvinutých regionech, jako je Evropa. Podle Evropské komise představují čtvrtinu všech úmrtí a jsou hlavní příčinou úmrtí u lidí ve věku 45–64 let v rostoucím počtu členských států.

Jen v Evropě si v roce 2018 onkologickou diagnózu nově vyslechly téměř čtyři miliony obyvatel. Na nádorová onemocnění v Evropské unii ročně umírá 1,3 milionu lidí, v Česku zhruba 27 000. K nejčastějším onkologickým diagnózám patří karcinom kůže, prsu, nádory mužských pohlavních orgánů a kolorektální karcinom. V Evropě dlouhodobě nejvíce pacientů umírá na karcinom plic, prsu nebo tlustého střeva.

Z mezinárodních dat popisujících výsledky onkologické léčby je zřejmé, že Česká republika se z regionu střední a východní Evropy vymanila a u velké části nádorů za západní Evropou nezaostává. Obecně ale platí, že analýza prostředí onkologické péče ve střední a východní Evropě odhaluje alarmující rozdíly mezi tímto regionem a jeho západním protějškem. Pro pacienty to znamená nižší standardy péče a nejvyšší evropskou úmrtnost na zhoubná onemocnění ve srovnání se severními, jižními a západními zeměmi. Zřetelná je zejména nerovnost mezi zeměmi ve střední a východní Evropě a západní Evropou. Rozdíly lze připsat různým úrovním kontroly a připravenosti na léčbu zhoubných diagnóz, ale i značným rozdílům v investicích do zdravotních systémů a infrastruktury, které brání přijetí pokročilých technologií a služeb běžně dostupných v západních zemích.

Právě partnerství v rámci programu CTRL Cancer si klade za cíl usnadnit změnu politik ke zlepšení onkologické péče. CTRL Cancer Summit usiluje o politickou interakci a o sdílení znalostí mezi zeměmi; zabývá se i workshopy, budováním kapacit a mediální angažovaností. Jedná se o inovativní, mnohostranné partnerství profesionálů v oblasti onkologické péče a organizace pacientů, vedené řadou vlivných mezinárodních vědců a akademiků.


Rozdíly v západních a východních zemích: mýty a realita

Jak v rámci letošního summitu potvrdila ředitelka Evropské koalice onkologických pacientů Antonella Cardoneová, rozdíl mezi léčbou a kontrolou onkologických onemocnění ve vyspělých zemích Evropy a státech střední a východní Evropy zůstává stále obrovský. „Zejména pokud jde o kontrolu onkologického onemocnění a přežití, např. v Chorvatsku dosahuje pětiletého přežití s kolorektálním karcinomem (CRC) 50 procent pacientů, v Bulharsku jen 30 procent, oproti tomu ve Švédsku 64 procent,“ uvedla. Jednu z podstatných příčin takovýchto rozdílů vidí v prevenci. Zatímco v některých zemích fungují screeningové programy na CRC a karcinom prsu (BC) již několik let, v jiných zatím vůbec neexistují. Další problém spočívá v přístupu k lékům. „Například základní lék na karcinom prsu byl ihned dostupný ve Finsku, Německu nebo Nizozemsku, pacienti v Dánsku si na něj museli počkat pět let, ale třeba v Rumunsku sedm, a v Lotyšsku dokonce 12 let,“ dodává.

Jak v této souvislosti připomněla Linda Gibbsová, vedoucí onkologické sekce pro střední a východní Evropu společnosti Pfizer, i mortalita v důsledku onkologického onemocnění je v zemích CEE vyšší než ve vyspělých státech a zároveň je zde nižší míra přežití např. na karcinom plic nebo karcinom prsu. Například úmrtnost na karcinom plic činí v Maďarsku 82,9 na 100 000 obyvatel oproti 52,9/100 000 obyvatel v průměru v EU. Obdobně v Rumunsku dosahuje úmrtnost na karcinom děložního hrdla 14,2/100 000 obyvatel vs. průměr EU 3,7/100 000 obyvatel. Jak se však přítomní odborníci shodli, tato situace se během probíhající pandemie COVID‑19 ještě zhoršila.

K hlavním důvodům nerovnosti patří podle zjištění Evropské koalice onkologických pacientů nedostatečná koordinace onkologických programů. Pouze šest ze 13 zemí CEE má národní onkologické programy (NOP), které mají pomoci zlepšení onkologické péče a překlenutí rozdílů mezi východem a vyspělými zeměmi. Jak uvedla Linda Gibbsová, ze zemí CEE dosud nevytvořilo NOP sedm států (54 %), avšak i ty státy, které jej mají, čelí mnohým problémům s jeho implementací. „Přijetí národních strategií kontroly onkologického onemocnění bude zásadní pro snižování značných nerovností v celém regionu. NOP mají být zajištěním vyváženějšího a efektivnějšího využívání zdrojů pro lepší prevenci, výsledky léčby a kvalitu života onkologických pacientů,“ uvedla L. Gibbsová.

Podle A. Cardoneové problém sahá od stanovení diagnózy až po screening a léčbu. Průzkum provedený mezi pacienty v roce 2019 zjistil, že např. v Bulharsku bylo u 94 procent pacientů jejich onkologické onemocnění detekováno až po návštěvě lékaře kvůli podezření na problém. Oproti tomu pouze šest procent dotázaných uvedlo detekci onkologického onemocnění prostřednictvím screeningového programu pro nesouvisející zdravotní problém. Tento průzkum rovněž odhalil, že pouze 47 procent pacientů zahájilo léčbu do jednoho měsíce od stanovení diagnózy. K nejlepším zemím v tomto aspektu patří Česká republika, Maďarsko a Slovinsko. Varující podle odborníků je, že dosud pouze necelá polovina zemí CEE zavedla screeningové programy pro karcinom děložního hrdla, karcinom prsu a kolorektální karcinom. Evropský plán pro posílení onkologické péče Evropský plán boje proti nádorovým chorobám, který se na úrovni EU nyní připravuje, by měl zohlednit potřeby jednotlivých členských států a poskytovat jasné vedení ve všech fázích péče. „Zásadní je zde existence a přístup k onkologickým registrům jako ke zdroji důležitých dat. To, co funguje na západě, nemusí fungovat ve střední a východní Evropě. Nejen pro zavádění, ale i pro správné fungování NOP je třeba zainteresovat všechny potřebné subjekty, program skutečně implementovat a jeho fungování monitorovat,“ uvedla A. Cordoneová. Současnou snahou je do jednotlivých NOP zavést tzv. dashboards, kde by byl zajištěn přístup k základním informacím onkologické politiky v dané zemi, který by mimo jiné napomáhal tomu, aby spolupráce v této oblasti probíhala v synergii.

Evropský plán si klade za cíl:

  • zlepšit situaci ve všech klíčových oblastech, od prevence, včasné diagnózy až po dostupnou léčbu a kvalitu života onkologických pacientů,
  • co nejvíce zmírnit rozdíly v prevenci, léčbě a péči mezi jednotlivými členskými státy,
  • zajistit přístup k léčbě a předcházet nedostatku léků,
  • měl by doplnit a posílit vliv regionálních NOP.


Boj se zhoubnými chorobami v koronavirové krizi

Dopad koronaviru na zdravotní systémy se zřetelně odráží i v oblasti onkologické péče. „Je jasné, že dopad bude dlouhodobý a systém péče o onkologické pacienty bude velmi zatížen. V jarních měsících byla onkologická péče často odložena a pozdržena, což poškodilo jak tělesné, tak i duševní zdraví pacientů. Zároveň vidíme jasný posun k digitalizaci onkologické péče a potřebu komplexnějších dat napříč zdravotními systémy. Roste povědomí o telemedicíně, která může být v onkologických centrech využívána, avšak je zde třeba zdravotníky ve využívání telemedicíny a umělé inteligence v onkologické péči edukovat,“ uvedla A. Cardoneová, podle níž si důsledky koronavirové krize určitě žádají navýšení financí plynoucích do zdravotnictví.

S tím souhlasí i prof. Mark Lawler z Fakulty zdraví a biologických věd a Centra onkologického výzkumu Queens University v Belfastu. Dopad koronaviru v oblasti onkologie podle něho bude značný. „Vždy se snažíme objevit zhoubné onemocnění co nejdříve, protože pak je mnohem vyšší naděje na úspěšnou léčbu. Kvůli COVID‑19 ale letos došlo k posunu diagnostických vyšetření, ale i k přerušení nebo posunutí léčby, např. v řadě míst nebyli lékaři schopni provádět takové množství radioterapie, které bylo zapotřebí. Koronavirem byla zasažena každá fáze onkologické léčby, což dnes vidíme v celé Evropě. COVID‑19 nám ukázal, že naše zdravotní systémy nejsou odolné, a z toho je potřeba se poučit,“ uvedl prof. Lawler s odkazem na aktuální data, která v rámci NHS ve Spojeném království získali. „Když jsem slyšel, že lidé se začínají bát COVID‑19 víc než onkologických onemocnění, začalo mi to dělat velké starosti a stalo se to signálem pro sběr dat o dopadu COVID‑19 na onkologickou péči v naší zemi,“ vysvětlil.

Dosavadní data ukazují:

  • sedm z deseti pacientů, u nichž bylo podezření na onkologickou diagnózu, nebylo odesláno ke specialistovi,
  • čtyři z deseti onkologických pacientů neměli přístup ke své chemoterapii, což bude mít dopad na systém péče a samozřejmě na pacienty samotné,
  • dlouhodobý model, kde by lockdown trval čtyři až pět měsíců, ukazuje zvýšené riziko úmrtí u onkologických pacientů v UK až o 18 000–35 000 osob.

Jak prof. Lawler zdůraznil, zveřejnění těchto dat pomohlo k nastartování diskuse a obnovení onkologické péče, kde to bylo jen trochu možné, a k uvědomění si závažnosti této problematiky na všech úrovních. Ukázalo se zde, jak je důležité spolupracovat nejen s médii, ale i s charitami a dalšími neziskovými organizacemi, včetně pacientských, zabývajícími se onkologickou problematikou.

„Nejen ve Spojeném království, ale v celé Evropě jsme hrdi na pokrok, ke kterému za posledních deset či patnáct let v boji s onkologickým onemocněním došlo. Zaznamenali jsme úžasná zlepšení v přežití mnoha různých zhoubných onemocnění. Ale jarní tříměsíční přerušení dosud fungujícího systému např. u karcinomu prsu, kolorektálního karcinomu nebo karcinomu plic může signifikantně ovlivnit pětileté přežití. Pro některé diagnózy, jakou je např. CRC, může pandemie COVID‑19 znamenat až návrat o desetiletí nazpět ve srovnání s pokrokem, jehož již bylo dosaženo. Proto musíme dělat vše pro to, aby se onkologická onemocnění nestala v době boje s COVID‑19 zapomenutou nemocí. Apelovat je třeba hlavně na občany, kteří ihned při prvním podezření musejí vědět, že mají ihned kontaktovat svého lékaře,“ uvedl prof. Lawler s tím, že COVID‑19 je přechodnou fází, ale nádorová onemocnění zůstanou dlouhodobě problémem číslo jedna.


Klíčové výzvy evropských odborníků pro onkologickou péči

Kontrola onkologických onemocnění vyžaduje mobilizaci politických opatření v zemích střední a východní Evropy. Podle prof. Lawlera je již nyní v rámci Evropského parlamentu snaha o navýšení výdajů na zdravotnictví. Přitom ne vždy byla onkologická problematika vnímána jako společný problém. Za důležitý i on považuje Evropský plán boje proti nádorovým chorobám a rozvoj dalšího výzkumu a vývoje v oblasti onkologie a dalších iniciativ, mezi něž patří i zavedení nového Evropského kodexu onkologické praxe. V rámci tohoto kodexu by měl mít každý právo na:

  • rovný přístup k léčbě,
  • informace,
  • kvalitní expertizu a výsledky,
  • specializovanou multidisciplinární péči,
  • sdílené rozhodování,
  • přístup k výzkumu a inovacím,
  • kvalitní život,
  • integrovanou podpůrnou a paliativní péči,
  • přežití a rehabilitaci,
  • reintegraci.

(více na www.europeancancer.org/code)


„Zaměříme se na to, aby se země CEE vyrovnaly se zbytkem Evropy, aby i lidé v těchto státech měli přístup k řádné diagnóze v řádném čase a abychom dosáhli skutečných změn,“ uvedl prof. Lawler s tím, že potřebné je, aby všechny země měly fungující NOP. Za velmi inovativní označil např. NOP v Chorvatsku. Za důležité v označil i výdaje, které v jednotlivých státech do zdravotnictví plynou. Ty jsou právě v zemích CEE podstatně nižší než ve vyspělých zemích, např. Francie 11,5 procenta HDP vs. ČR 7,1 procenta nebo Polsko s 6,5 procenta HDP. Problém ale není jen výše financí, ale také jejich správné využití. Zde hraje svoji zásadní roli informovanost a přístup k datům.

Úloha dat v posílení onkologické péče:

  • přístup ke spolehlivým údajům a jejich důkladné vyhodnocení je klíčovým faktorem pro lepší kontrolu onkologických onemocnění,
  • údaje jsou rozhodující pro podporu zavádění inovací v systému onkologické péče,
  • politika boje s nádorovým onemocněním musí vycházet z informací a údajů, které odrážejí místní a regionální kontext,
  • evropské údaje o rozdílech v onkologické péči podpořily vývoj evropské Ligy práv onkologických pacientů.


Jaká je kvalita a kvantita onkologického výzkumu v regionu?

Výzkumnou činnost v onkologické oblasti ve 29 zemích střední a východní Evropy, Ruské federace a Střední Asie za deset let v období 2007–2016 dokumentuje např. analýza dat, která ukázala, že v mnoha regionech je nedostatek onkologického výzkumu. Potvrdila také, že mnohem více pozornosti zasluhují zejména některé diagnózy, např. karcinom plic, karcinom pankreatu nebo CRC, a nedostatečná pozornost je věnována screeningu, paliativní péči a kvalitě života pacientů.

Jak tedy přemostit rozdíly mezi východem a západem? Vedle již zmíněných NOP by mohl pomoci i Evropský kodex boje proti onkologickým onemocněním, který je orientován na pacienta. Zásadní je i zajištění dostatku informací důležitých pro kontrolu onkologických onemocnění, včetně jejich monitoringu. V neposlední řadě je třeba vytvořit edukační prostředí, z něhož bude mít užitek celý region.

Způsob, jakým zajistit potřebnou změnu v zemích CEE, je však podle Lindy Gibbsové implementace národních onkologických programů. „Pomocí NOP můžeme zajistit lepší kontrolu onkologických onemocnění, a to i tam, kde jsou omezené zdroje. Důležité je mít strategické plánování, stabilní financování a lidský kapitál, který si musíme umět udržet. Potřebujeme data a důkazy, které povedou další akce. Zapotřebí je i silný organizační rámec pro screening a včasnou diagnostiku,“ zdůraznila L. Gibbsová.


Výzvy CTRL Cancer Summitu pro země CEE

„Tvůrci politik často nerozumějí hodnotě NOP a nevědí, jak tyto programy na kontrolu onkologických onemocnění implementovat. Nutné je, aby klíčové výzvy pochopili a do diskuse a spolupráce zapojili i pacientské skupiny a média. Ty by měly být důležitým faktorem pro potřebný vnitrostátní dialog o důležitosti NOP,“ upozornila L. Gibbsová.

Povzbudivá jsou recentní data z některých zemí, např. v Polsku vznikl v roce 2019 Národní legislativní onkologický akt, který si klade za cíl zlepšit v následujících deseti letech onkologickou péči. Na Ukrajině se v únoru 2020 parlament zavázal vyvinout do konce tohoto roku komplexní NOP pro období následujících devíti let. Dosavadní poznatky shromážděné v rámci CTRL Cancer programu ukazují, že:

  • pro zlepšení kontroly onkologických onemocnění v celé Evropě je zásadní spolupráce se zúčastněnými stranami, včetně odborníků na politiku v oblasti onkologické péče, pacientských organizací, vlády a průmyslu;
  • důkazy a robustní údaje o onkologické péči jsou klíčovým faktorem umožňujícím akci zúčastněných stran systému;
  • Evropský plán boje proti nádorovým chorobám je hybnou silou a povzbudivé zkušenosti ze zemí, jako je Chorvatsko, Slovinsko a Polsko, ukazují, že lze dosáhnout velkého pokroku.

„Budeme‑li spolupracovat, můžeme dosáhnout změny v kontrole onkologických onemocnění, zlepšit výsledky pacientů a překonat rozdíl v nerovnosti v rámci Evropy,“ uzavřela Linda Gibbsová.



Copyright © 2000-2020 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky