Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Čtvrtek 03. prosinec 2020 | Svátek má Svatoslav
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Vliv znečištění ovzduší v interiéru i exteriéru na průběh COVID‑19

Vliv znečištění ovzduší v interiéru i exteriéru na průběh COVID‑19

Medical Tribune 22/2020
16.11.2020 13:39
Zdroj: MT
Autor: miš

Již několik desítek let je známo, že znečištění ovzduší patří k hlavním kontributorům zhoršení zdravotního stavu současné celosvětové populace (1,2). V současnosti je již jasné a oficiálními zdravotnickými autoritami potvrzené (3–9), že SARS‑CoV‑2 se šíří nejen kapénkami, možná kontaktem s kontaminovanými předměty, ale ve značné míře aerosolem. Rozdíl mezi kapénkami a aerosolem je ve velikosti částic: částice aerosolu jsou menší než 100 mikrometrů (μm) a kapénky měří více než 300 μm. Kapénky jsou těžší a po exhalaci padají k zemi, aerosol zůstává ve vzduchu po dobu několika hodin, přičemž pokud obsahuje virové částice SARS‑CoV‑2, může vést k nákaze. Prestižní časopis Cardiolovascular Research uveřejnil 27. října 2020 výsledky environmentální studie, podle níž zvyšuje znečištěný vzduch úmrtnost onemocnění COVID‑19 celosvětově o 15 procent.


Je zbytečné se přít, zda jde, či nejde o druhou vlnu, zda jsme ve statistikách nejhorší na světě, nebo zda jsme v pandemii časově „napřed“ a ostatní země nás v řádu týdnů doženou (jako například Belgie). Nutné je využít všechny možnosti, jak se chránit před nákazou, a to bez ohledu na racionalitu oficiálních doporučení.

Je smysluplné vyhýbat se místům s vyšší koncentrací lidí, udržovat sociální odstup (alespoň dva metry), nosit roušku a mýt si ruce. K tomu však podle nových zjištění přispívá i péče o kvalitu vdechovaného vzduchu. Citované uvedené zdravotnické organizace (3–9) vydaly upozornění, jak snížit riziko nákazy v místnostech, kde je (potenciálně) infikovaný člověk. S dobou přítomnosti infikovaného člověka v uzavřeném prostoru stoupá počet aerosolových částic ve vzduchu, které nesou SARS‑CoV‑2. Riziko přenosu může být částečně sníženo správným používáním roušky. Americká Centers for Disease Control and Prevention i evropské Centre for Disease Prevention and Control stejně jako další zmíněné instituce doporučují kontinuální obměnu vzduchu (větrání).


Péče o kvalitu vzduchu

Španělský El País na svých webových stránkách uveřejnil velmi názorné simulace, v jakém prostředí (doma, v autobuse, v restauraci, ve škole, v zaměstnání) a jakým způsobem se přítomní infikují od jedné osoby (od tzv. pacienta 0) (10).

Otázkou zůstává, jak postupovat v místnostech bez možnosti přímého větrání (klimatizace nevylučuje nákazu, spíše naopak, může přispívat k jejímu šíření).

Navíc The Lancet Healthy Longevity zveřejnil 27. 10. 2020 výsledky švédské studie, která prokázala dramatický nárůst rizika úmrtí seniorů (nad 70 let o 70 procent), kteří žijí ve společné domácnosti s lidmi mladšími, respektive s lidmi zaměstnanými (11). Lze snížit riziko infekce ve společné domácnosti? Určitě k tomu přispěje nejen dodržování obecně platných epidemiologických opatření, avšak ne vždy je lze dodržet (oddělené sociální zázemí, oddělené spaní, stravování apod.) a ne vždy je preventivní izolace seniora žádoucí. Snižovat riziko přenosu aerosolem je užitečné jak v prevenci, tak při prokázané pozitivitě mladších členů domácnosti. Jsou však situace, kdy přímé větrání nemusí přinést požadovaný efekt. V uzavřených místnostech může být řešením čistička vzduchu s HEPA filtrem (například Philips – viz box).


Studie v Cardiolovascular Research (12)

Časopis Evropské kardiologické společnosti – Cardiolovascular Research – uveřejnil 27. října 2020 výsledky environmentální studie, podle níž zvyšuje znečištěný vzduch úmrtnost onemocnění COVID‑19 o 15 procent v závislosti na míře znečištění ovzduší.

Špatná kvalita ovzduší, zejména přítomnost jemných částic o průměru < 2,5 μm (PM2.5), je jedním z hlavních rizikových faktorů a je odpovědná za mnoho předčasných úmrtí. Celková ztráta délky života při dlouhodobé zátěži expozicí znečištěnému ovzduší převyšuje zátěž infekčními chorobami a je srovnatelná se zátěží kouřením tabáku. Úmrtnost na COVID‑19 závisí na komorbiditách, včetně takových onemocnění, která zvyšují kardiovaskulární riziko (hypertenze, diabetes mellitus, obezita a prokázaná ischemická choroba srdeční), stejně jako respirační onemocnění, jako je astma a chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN). Riziko úmrtí souvisí s věkem, je vyšší u lidí nad 70 let, u mužů a u ekonomicky znevýhodněných populací stejně jako u některých etnických skupin. Při hodnocení bylo ve studii zohledněno potenciální zkreslení: věkové složení populace, dostupnost nemocničních lůžek (a kapacita intenzivní péče) a podíl populace žijící v chudobě.

Autoři se inspirovali nedávnou studií, která používala ekologický design a která hodnotila, jak znečištění ovzduší mění úmrtnost na neinfekční (civilizační) onemocnění ve Spojených státech amerických. V nové studii byly použity statistické modely, které sledují souvislost dlouhodobé expozice částicím PM2.5 s rizikem úmrtí na COVID‑19 (po identifikaci a vyloučení možných zkreslení).


Relativní nárůst úmrtí

Ve studii byl vypočten poměr úmrtnosti (MRR, mortality rate ratio) vyjadřující relativní nárůst úmrtí COVID‑19 pro každý přírůstek PM2.5 v okolním vzduchu (v μg/m3). Data o koncentraci PM2.5 byla získána ze satelitních a pozemních měření. V této studii byl použit MRR k odhadu zvýšené úmrtnosti, tj. podílu úmrtí na COVID‑19, kterému by bylo možné předejít, pokud by populace byla vystavena nižšímu znečištění ovzduší. Výsledky jsou prozatímní, založené na epidemiologických datech shromážděných do třetího červnového týdne roku 2020. Definitivní hodnocení bude nutné provést po konci pandemie COVID‑19. Epidemiologická data byla získána z NASA (Socioeconomic Data and Applications Center, SEDAC).

Definice zvýšeného rizika úmrtí pro účely této studie neznamená kauzální vztah mezi znečištěním ovzduší a úmrtností na COVID‑19 (i když je to možné), ale poukazuje na přímou i nepřímou souvislost mezi těmito jevy.


Výsledky studie

V regionech s přísnými normami kvality ovzduší a relativně nízkou úrovní znečištění ovzduší, jako je Austrálie, činí podíl znečištění ovzduší na úmrtnosti COVID‑19 pouze několik procent.

Relativně vysoké koncentrace PM2.5 se vyskytují v částech východní Asie, střední Evropy a východních států USA. Regionální relativní zvýšení rizika úmrtnosti na COVID‑19 bylo zjištěno v Číně: 27 procent (95% CI: 13–47 procent), dále nad 25 procent v České republice, v Polsku, v Severní Koreji, na Slovensku, v Rakousku, v Bělorusku a v Německu. Celosvětově přispívá antropogenní znečištění ovzduší k úmrtnosti na COVID‑19 z 15 procent (7–33 %). Tomu by bylo možné do značné míry zabránit, například přijetím zákonů o kvalitě ovzduší platných v Austrálii (roční limit PM2.5 8 μg/m3). Využívání fosilních paliv celkově přispívá k antropogennímu znečištění ovzduší přibližně z 56 procent, přičemž nejvyšší je v Severní Americe (83 procent), na západě Asie (75 procent) a v Evropě (68 procent).

I přes určité limitace tato studie přináší poznatek, že dlouhodobá expozice znečištěnému ovzduší (zde zohledněny částice PM2.5) má vážné zdravotní konsekvence, a to včetně zvýšené úmrtnosti na COVID‑19, a to jak v přímých, tak v nepřímých souvislostech.

Pandemie může pravděpodobně skončit očkováním nebo získáním kolektivní imunity celé populace. Proti špatné kvalitě ovzduší a změně klimatu však neexistují žádné vakcíny. Nápravou je snížení emisí a individuální péče o kvalitu vzduchu v interiéru.

V současnosti je v naší moci ovlivnit kvalitu vzduchu v interiéru bytu, pracoviště i zdravotnického zařízení, přestože venkovní znečištění ovzduší překračuje doporučené limity.


Zdroje

1. Air Quality and Health, ERS 2010. 2. The European Lung white book, ERS 2013. 3. US Centers for Disease Control and Prevention. 4. Centers for Disease Control and Prevention in Guangzhou and Hangzhou. 5. The Johns Hopkins Center for Health Security. 6. The Spanish National Research Council’s Institute of Environmental Assessment and Water Studies (IDAEA‑CSIC). 7. European Centre for Disease Prevention and Control. 8. International Laboratory for Air Quality & Health (WHO, Queensland). 9. The government of South Korea. 10. https://english.elpais.com/society/2020‑10‑28. 11. Branden M, et al. Residental context and COVID‑19 mortality amog adults aged 70 years and older in Stockholm: a population‑based, observational study using individual‑level data. The Lancet Healthy Longevity 2020. Published: October 27. https://doi.org/10.1016/S266‑7468(20)30017‑7. 12. Pozzer A, et al. Regional and global contributions of air pollution to risk of death from COVID‑19. Cardiovascular Research. doi:10.1093/cvr/cvaa288

K VĚCI…
Co pro sebe můžeme udělat
Kvalitu vzduchu v místnostech lze ovlivnit vhodnou čističkou vzduchu. Čističky s HEPA filtry dokáží odstranit ze vzduchu prach, pyly, bakterie i viry. Slovenská vláda stanovila 15. října 2020 v rámci hygienických opatření pro boj s COVID‑19 mimo jiné doporučení pro zabezpeční kvality vzduchu v provozovnách, v nichž kromě dalších opatření doporučuje nepoužívat čističky vzduchu, které nejsou opatřeny HEPA filtrem. Na českém trhu jsou k dispozici čističky s HEPA filtry od několika výrobců: HEPA filtry jsou například v čističce nizozemské společnosti Philips. Ačkoli účinnost čističek Philips na odstranění SARS‑CoV‑2 ze vzduchu nebyla zatím doložena, nezávislým zkušebním ústavem bylo prokázáno, že ve zkušební komoře během deseti minut po zapnutí snížila čistička koncentraci aerosolu viru chřipky A1H1 o 99,9 % (1). Podobný výkon se očekává také u SARS‑CoV‑2. HEPA fitry čističek Philips odstraňují 99,97 % částic o velikosti pouhých 0,003 μm (3 nm) ze vzduchu, který jimi prochází (2). Tato velikost částic je menší než nejmenší známý virus (3).
Literatura: 1. https://korona.gov.sk/platne‑hygienicke‑opatrenia‑okt/. 2. IUTA report UN2‑170928‑T5599900‑100.2 – Measurement of the deposition efficiency of FY3433 type filter for 3 nm NaCl particles. Tested according to US standard DOE‑STD‑3020‑2015. 3. Chen et al, 2020. Epidemiological and clinical characteristics of 99 cases of 2019 novel coronavirus pneumonia in Wuhan, China: a descriptive study. Lancet 2020;395(10223):507–513


Copyright © 2000-2020 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky