Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Neděle 29. listopad 2020 | Svátek má Zina
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Do dvou týdnů bude možné obnovit odkládanou péči

Doc. Jan Blatný

Do dvou týdnů bude možné obnovit odkládanou péči

Medical Tribune 23/2020
20.11.2020 10:56
Zdroj: MT
Autor: ač
V nejbližší době bude možné zrušit plošné nařízení odkládání elektivní péče; Česko by také mohlo nabídnout své volné kapacity jiným evropským zemím, uvedl ministr zdravotnictví doc. Jan Blatný.

Zdravotní výbor Poslanecké sněmovny ve středu 18. listopadu opět jednal o aktuální epidemiologické situaci. Zabýval se také možným posílením pravomocí mediků. Dalšími úkoly v přicházející další fázi pandemie bude obnovení elektivní péče a rozhodnutí o očkování proti COVID-19.

Hlavní hygienička MUDr. Jarmila Rážová shrnula aktuální vývoj epidemie. Pozitivní signály jsou, že významně ubylo nových případů zjištěné nákazy virem SARS-CoV-2, stejně jako úbytek počtu hospitalizovaných pacientů. Na druhou stranu ale zůstává vysoký podíl populace 65+ na celkovém počtu případů, stále kolem 20 procent. Procento pozitivit z provedených testů je sice nižší než před čtrnácti dny, ale stále se pohybuje kolem 24 procent.

Co se týká sledování ohnisek, největší problém je v zařízeních sociálních služeb, kde hygienické služby pozorují za posledních 24 hodin 550 nových případů z ohnisek. Také ve zdravotnických zařízeních je znát nárůst počtu případů, ale menší než před čtrnácti dny.

MUDr. Rážová také informovala o trasování. „Téměř 96 procent rizikových kontaktů natrasujeme do 24 hodin od hovoru s pozitivním. Opatření nouzového stavu s cílem omezit sociální kontakty osob se projevují i v nižším počtu rizikových kontaktů, vychází 2,41 kontaktu na jednoho pozitivního,“ uvedla Rážová.

Podle ministra zdravotnictví doc. Jana Blatného je epidemiologická situace stále křehká a její pozitivní vývoj závisí na omezení sociálních kontaktů. „Vývoj epidemie vykazuje významný pokles. Je to výrazně rychlejší, než jsme očekávali. Pořád je ale významný počet lidí hospitalizovaných, více než tisíc lidí je na lůžkách intenzivní péče. Osobně myslím, že nebude potřeba použít žádnou z polních nemocnic, ale jsem přesvědčen, že je dobře, že jsme je měli,“ uvedl Blatný. Poslancům také představil myšlenku, kterou ale dosud neprojednala vláda, že by Česko mohlo nabídnout pomoc okolním zemím. „Až budeme mít prokazatelně důkazy, že jsou naše kapacity dostatečně volné, je otázka, jestli naši zkušenost a pomoc nenabídnout ostatním zemím. Ty se dostanou do situace, ve které jsme byli před měsícem, někdy za dva až tři týdny. Jsme evropskou zemí, která by neměla jen brát, ale i dávat. Už teď je přes sto volných covidových lůžek ve Fakultní nemocnici Brno a velice podobný počet i ve FN v Motole,“ řekl docent Blatný. Zdůraznil, že by taková mezinárodní pomoc byla výhledově možná, jen pokud ji schválí příslušné instituce. „Bude to politické rozhodnutí, jako lékař a ministr zdravotnictví to budu podporovat,“ uvedl.

Obnovení elektivní péče do dvou týdnů

Zlepšení situace podle Blatného brzy umožní i obnovení elektivní péče. „V nemocnicích je stále velké množství pacientů, které ale bude postupně klesat. V současné době jsme zahájili jednání s krajskými koordinátory a s řediteli nemocnic, protože se domníváme, že v horizontu jednoho až dvou týdnů bude možné začít obnovovat elektivní péči,“ uvedl Blatný 18. listopadu. „Nechceme to nařizovat plošně, rozdíly mezi kraji jsou velké, ředitelé jsou zoceleni a ohlídají si to sami. My jen zrušíme povinnost elektivní péči odkládat. To považuji za zásadní, musíme se co nejdříve vrátit k léčbě nemocí, které jsou závažné a mohou ovlivnit životy lidí možná ne tak rychle jako COVID-19, ale zato i více,“ prohlásil ministr.

Elektivní péči odkládají některé nemocnice už od konce září, plošně k tomu dochází od poloviny října doporučením národního koordinátora intenzivní péče a od 28. října mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví.

Před poslanci dále Blatný argumentoval, proč je nutné prodloužit nouzový stav, mít k dispozici celostátní plošná opatření a být nadále obezřetný. Jedním z důvodů je, že se nadále šíří nákaza mezi seniory. Počty nových nákaz u seniorů jsou dále vysoké, ale také jsou podle všeho za kulminací. První výsledky z plošného testování v ústavech pro seniory antigenními testy vnímá jako vcelku dobrou zprávu. „Relativně pozitivní zpráva je, že podle prvního kola antigenního testování je nakažených v domovech pro seniory v průměru zhruba 14 procent. Ještě toto číslo může po dalších kolech testování vzrůst, ale i tak je lepší, než čeho jsme se obávali,“ říká Blatný. Ukazuje to podle něj, že v sociálních ústavech naštěstí dokázali oddělit infikované a neinfikované a šíření nákazy nenabralo maximální tempo.

Z toho, že by nebyly pod kontrolou nové případy a kontakty, ministr obavy nemá, přestože podíl pozitivních záchytů v provedených testech tvoří dál více než pětinu. „Nemyslím, že by trasování u nás nefungovalo, trasování funguje velmi dobře. Rakousko minulý víkend sdělilo, že přes 70 procent kontaktů nejsou schopni dotrasovat. Jsou v situaci, v jaké jsme byli před měsícem nebo dvěma. Do stejné situace se dostane záhy Německo, jak naznačila německá kancléřka,“ uvedl Blatný.

Na zasedání sněmovního zdravotního výboru vystoupil jako host prezident České lékařské komory MUDr. Milan Kubek, který považuje aktuální situaci za křehkou a optimistické statistiky za nepřesné. „Všichni jsme si oddechli, že zdravotnictví nekolabuje, ale je potřeba se také poučit z chyb, které se staly. Jarních 350 úmrtí bylo úspěch, ale podzimních minimálně 6 000 jednoduše úspěch není. Přimlouval bych se za to, aby byl proces rozvolňování co nejpozvolnější, abychom se nedostali do dalšího výkyvu hned po Vánocích. Skutečná čísla můžou být o něco horší než ve statistikách, lidé se na testy nehrnou, z nejrůznějších důvodů nehlásí kontakty, to vše statistiku zkresluje,“ poznamenal Kubek. „Tvrdá data jsou hospitalizovaní, je dobře, že jsme na sestupné trajektorii. Buďme pokorní,“ dodal.

Kompetence mediků

Ze zkušenosti posledních týdnů vyplynul návrh, který by do budoucna mohl posílit kompetence mediků při práci v nemocnici. Poslance informoval profesor prof. Vladimír Komárek, děkan 2. lékařské fakulty UK a předseda Asociace děkanů lékařských fakult, o stanovisku této asociace. „Projednávali jsme současnou situaci, kdy tři tisíce mediků pomáhají na různých místech zdravotnictví. Ukázalo se, že kompetence, jak jsou nastavené, jsou velmi omezené. Je paradoxní, že medici v pátém ročníku mohou dělat jen sanitáře. Měli bychom prosbu, aby byl otevřen zákon č. 96/2004 Sb., týkající se nelékařských profesí, a aby po čtvrtém ročníku mohli studenti lékařských fakult pracovat jako praktická sestra, po pátém jako všeobecná sestra,“ uvedl prof. Komárek. „Tak aby byli ku prospěchu nejen v příštích vlnách epidemie, ale i jindy, protože je škoda, aby medik v pátém šestém ročníku nemohl vykonávat kompetentnější práci,“ dodal.

Náměstek ministra zdravotnictví pro legislativu JUDr. Radek Policar uvedl, že se debatě o kompetencích mediků rozhodně nebrání. Regulace kompetencí všeobecné sestry je ale velmi striktní a je možné, že požadavek na přidělení sesterských kompetencí medikům nebude splnitelný. „Jako členský stát Evropské unie nemůžeme dát kompetence všeobecné sestry někomu, kdo nesplní podmínky. Obávám se, že samotné absolvování předmětů na lékařské fakultě k tomu stačit nebude. Můžeme se ovšem bavit o kompetencích jiných zdravotnických profesí,“ míní JUDr. Policar.

Očkování zdravotníků

Aktuálně je v řešení také vakcinace proti COVID-19 a jeho organizace a úhrada. Vzniká návrh zákona o očkování proti onemocnění COVID-19. Jeho obsahem je úprava úhrady aplikace očkování proti onemocnění COVID-19 a distribuce z veřejného zdravotního pojištění a zajištění úhrady očkovacích látek na náklady státního rozpočtu, a to pro všechny pojištěnce. Návrh je v připomínkovém řízení. Česká lékařská komora při té příležitosti vznáší svůj nesouhlas s původním návrhem Národní strategie očkování proti nemoci COVID-19. Zejména s tím, jak málo zdravotníků je ve strategii zahrnuto do první vlny vakcinace. „Požaduji, aby přednostní nárok na očkování měli všichni zdravotníci. Ministerský dokument totiž ignoruje prakticky všechny ambulantní lékaře, kromě praktických lékařů, i jejich zaměstnance a obdobně také většinu lékařů a zdravotníků pracujících v nemocnicích i dalších lůžkových zařízeních,“ uvádí Kubek. Ministr Blatný k tomu poznamenal, že se vakcinační strategie aktualizuje a bude zřejmě pozměněna.

K věci...
PES indikuje počet hospitalizovaných v příštích třiceti dnech
Protiepidemický systém PES má sloužit jako vodítko pro uvolňování opatření proti šíření viru SARS-CoV-2. Stojí na indexu rizika. Ten nabývá hodnot od 0 (minimální riziko) do 100 bodů (maximální riziko).
Index integruje ukazatele 14denních počtů nově pozitivních pacientů, 14denních počtů nově pozitivních seniorů (věk 65+), 7denní průměrné pozitivity testů na přítomnost SARS-CoV-2 a dynamiky nárůstu počtu nově pozitivních (reprodukční číslo).
Použitá konstrukce indexu jako součtu čtyř faktorů má hlubší teoretický význam – index se odvíjí primárně od odhadovaného počtu vážných případů za období třiceti dnů, pokud by nedošlo k žádné změně epidemiologických podmínek (například úpravou protiepidemických opatření).
Bodová hodnota indexu rizika končí na hodnotě 100, vyšší součet se uvádí stále jako hodnota 100.
Jediná interpretace indexu rizika je, že šestibodový nárůst představuje zhruba dvojnásobný počet vážných případů za následujících třicet dní.
Například incidence nakažených v populaci 65+ se promítne do indexu rizika tak, že za 25 až 50 zjištěných případů na 100 tisíc obyvatel 65+ v posledních 14 dnech se přičtou do indexu čtyři body, za 50 až 120 případů sedm bodů a tak dále, až při více než 960 případech 20 bodů a další dva body navíc při mezitýdenním růstu počtu případů.
Tým odborníků zapojených do vývoje indexu rizika: doc. Ing. Luděk Berec, Dr., Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, BISOP, prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D., ÚZIS ČR, Mgr. Tomáš Gavenčiak, Ph.D., EpidemicForecasting.org Project, RNDr. Jiří Jarkovský, Ph.D., ÚZIS ČR, Jan Kulveit, Ph.D., Future of Humanity Institute, University of Oxford, EpidemicForecasting.org Project, Ing. René Levínský, Ph.D., BISOP, CERGE-EI, RNDr. Ondřej Májek, Ph.D., ÚZIS ČR, RNDr. Jan Mužík, Ph.D., ÚZIS ČR, Mgr. Daniel Prokop, PAQ Research, s. r. o., RNDr. Lenka Přibylová, Ph.D., Přírodovědecká fakulta, MU, Ing. Pavel Řehák, MBA., doc. Mgr. Jakub Steiner, Ph.D., CERGE-EI, University of Zurich, Mgr. Jakub Šmíd, Ph.D., Blindspot AI


Copyright © 2000-2020 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky