Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Čtvrtek 04. březen 2021 | Svátek má Stela
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

COVID-19 je spojen s vyšší úmrtností u pacientů s akutním srdečním selháním

Foto: shutterstock.com

COVID-19 je spojen s vyšší úmrtností u pacientů s akutním srdečním selháním

07.01.2021 10:26
Zdroj: MT
Autor: kol
Pacienti s akutním srdečním selháním mají téměř dvojnásobné riziko úmrtí, onemocní-li infekcí COVID-19. Malá studie provedená v jednom centru zdůrazňuje potřebu přijetí zvláštních opatření, aby pacienti se srdečním selháním nebyli nakaženi touto infekcí.

„Výsledky podporují upřednostňování pacientů se srdečním selháním při očkování proti COVID-19, jakmile bude vakcína k dispozici. Do té doby by tito pacienti všech věkových skupin měli být považováni za vysoce rizikovou skupinu a mělo by jim být doporučeno udržovat sociální odstup a nosit vždy roušku, ve snaze předejít nákaze,“ uvedl vedoucí studie Dr. Amardeep Dastidar, intervenční kardiolog z North Bristol NHS Trust and Bristol Heart Institute ve Velké Británii. Výzkum byl publikovaný 7. ledna 2021 v časopisu Evropské kardiologické společnosti ESC Heart Failure.

Srdeční selhání označuje postupné oslabování funkce srdeční pumpy s příznaky dušnosti, otoků kotníků a únavy. Náhlé a závažné zhoršení příznaků je označováno jako akutní srdeční selhání, jedná se o emergentní stav vyžadující hospitalizaci se zavedením intravenózní léčby a intenzivním monitorováním stavu.

Studie zkoumala míru doporučení k hospitalizaci pro akutní srdeční selhání během pandemie a 30denní úmrtnost. Analýza zahrnovala 283 pacientů s akutním srdečním selháním přijatých na kardiologické oddělení North Bristol NHS Trust. Dvě třetiny pacientů trpěly chronickým srdečním selháním a vykazovaly akutní zhoršení. Datum prvního úmrtí na koronavirus ve Velké Británii – 2. března 2020 byl mezním datem pro definování dvou skupin: před COVID-19 (7.1. – 2. 3. – osm týdnů) a po COVID-19 (3.3. – 27.4. – osm týdnů v průběhu pandemie).

Během pandemie došlo k podstatnému, ale statisticky nevýznamnému poklesu hospitalizací pro akutní srdeční selhání. Zatímco v období před COVID bylo přijato 164 pacientů, v období pandemie 119, tedy o 27 procent méně (p=0,06). Podle Dr. Dastidara může toto zjištění odrážet obavy veřejnosti a snahu o sociální distancování na počátku národního lockdown. Tomu nasvědčuje i nárůst pacientů poté, co byli během následujících týdnů v masmédiích opakovaně ujišťováni a vyzýváni, aby v případě potřeby lékařskou pomoc neodkládali a nebáli se ji vyhledat.

Ve zkoumaném období v průběhu pandemie se 30denní úmrtnost pacientů s akutním srdečním selháním téměř zdvojnásobila. V období před COVID zemřelo 11 procent pacientů, avšak ve druhé skupině jich zemřelo 21 procent (HR 1,9; 95 % CI 1,09-3,3).

Vědci zkoumaly, jaké faktory by mohly být odpovědné za vyšší úmrtnost ve druhé skupině (během pandemie). Starší věk a přijetí v době pandemie byly spojeny s úmrtím po úpravě o další faktory, které mohly vztah ovlivnit, s poměrem rizik HR 1,04, respektive 2,1. Když byli z analýzy vyřazeni pacienti s pozitivním testem na COVID-19, nebyl mezi dvěma zkoumanými skupinami v úmrtnosti žádný rozdíl, což ukazuje na to, že pacienti s akutním srdečním selháním a COVID-19 měli horší prognózu.

„To může naznačovat přímou interakci nebo náchylnost k horším následkům u pacientů s akutním srdečním selháním, kteří jsou zároveň infikováni koronavirem. Je pozoruhodné, že náš region měl během studie velmi nízkou míru infekce COVID-19, a přesto byla stále patrná souvislost s vyšší úmrtností,“ uvedl k výsledkům studie Dr. Dastidar. Zároveň poukázal na to, že v době studie ještě nebylo zavedeno rutinní testování na infekci COVID-19. „Bylo by poučné zkontrolovat novější hospitalizace, kdy již testování probíhalo v širším měřítku, abychom dále podpořili naše zjištění. Jelikož se jednalo o studii jednoho centra, bylo by také cenné potvrdit její zjištění v celonárodní analýze. Kromě toho bychom rádi přezkoumali dlouhodobější data a hledali vzorce prognózy v pozdější fázích onemocnění u této skupiny pacientů,“ uzavřel Dr. Dastidar.



Copyright © 2000-2021 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky