Třináctá komnata ženského pití

Nejen na to v rámci přednáškového odpoledne festivalu Týden mozku 2021 upozornili prof. PhDr. Michal Miovský, Ph.D., přednosta Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN, a Michaela Duffková, vyléčená alkoholička a autorka oceněného blogu Zápisník alkoholičky, z jejíž iniciativy vzniká léčebně‑preventivní centrum Alkos, které bude otevřeno letos v červnu.

Jak úvodem připomněl prof. Miovský, z hlediska konzumace alkoholu a dalších návykových látek se ženy od mužů v minulosti lišily poměrně jednoznačně, ať už jde o první zkušenosti s pitím, začátek závislostního chování, či o vzorce užívání alkoholických nápojů. „V posledních letech se však rozdíly mezi oběma pohlavími v některých aspektech razantně smazávají. Pozorovat to můžeme třeba u dospívajících dívek, které již mají v období adolescence první a také opakované zkušenosti s alkoholem, což u nich bylo dříve raritnější a v drtivé většině případů to bylo dominantou mladých mužů,“ uvedl M. Miovský.

Na druhé straně, stále zůstávají oblasti, které jsou genderově vázány velmi úzce. Obecně ve společnosti přetrvává větší shovívavost a tolerance k abúzu alkoholu u mužů. „Pokud se na party nebo rodinné oslavě opije manžel či otec, v zásadě nad tím každý mávne rukou a bere to tak, že to k tomu patří. Pokud se to stane ženě, obvykle to znamená přinejmenším zdvižené obočí,“ dodal. Jak poznamenala M. Duffková, i pro ni bylo obtížné si problém s pitím přiznat a vyhledat odbornou pomoc, protože si uvědomovala předsudky společnosti a měla daleko větší pocit selhání a studu. Pro ženy – především v nižším středním, středním a vyšším středním věku – je také typické, že alkohol obvykle konzumují samy doma a snaží se to skrývat. Naproti tomu u mužů to bývá spíše společenská záležitost spojená s návštěvou restauračních zařízení.

Osamělost a sociální izolace

Jedním z témat, které podle obou diskutujících doposud zůstává velkým tabu, je nadměrné popíjení tzv. zelených vdov. Tedy žen mnohdy v domácnosti, které jsou separovány v satelitních městečkách vznikajících v okolí větších měst a jež převážnou část svého času tráví o samotě nebo péčí o rodinu. Právě osamělost a sociální izolace u nich může vést ke zvýšené konzumaci alkoholických nápojů. „Jedná se skutečně o nezanedbatelný fenomén, když si uvědomíme, že satelity u nás rostou jako houby po dešti a kolik lidí v nich dnes bydlí. Pro některé ženy, které byly nezávislé, byly zvyklé žít městským životem a s vědomím, že mají vše po ruce, pak nemusí být snadné vyrovnat se s tím, že jsou najednou vystaveny nestandardní životní situaci v tom smyslu, že se přestěhují do oblasti, kde je sociální vyžití nižší nebo odkud není s malými dětmi tak snadné uniknout,“ vysvětlil prof. Miovský.

Ještě citlivější tabu, které si zaslouží obrovskou pozornost, pak podle něj představuje spojení pití s mateřstvím. „Recentně se na toto téma rozběhla jedna studie na Univerzitě Karlově, kdy pod taktovkou Gynekologicko‑porodnické kliniky 1. LF UK a VFN spolupracuje několik pracovišť, ale jinak jde o problematiku celosvětově přehlíženou a pochopitelně velmi choulostivou. U ženy, která je archetypálně spojena s mateřstvím, zodpovědností a ochranou rodinného krbu, je alkohol prvkem, který nikdo nechce vidět,“ konstatoval. V souvislosti s tím M. Duffková dodala, že je společensky nepřijatelné, že by žena na mateřské dovolené mohla propadnout alkoholu v době, kdy by měla prožívat jedno z nejšťastnějších období svého života: „Nicméně právě v této době je závislostí ohrožena poměrně hodně. Obdobně jako zelené vdovy se totiž dostává do úplně jiné sociální situace, navíc pod obrovský tlak, aby naplnila roli matky, manželky, neztratila kontakt se svou prací a podobně. U mě osobně se najednou sešlo několik faktorů a pití pro mě bylo v tu chvíli nejsnazší únikovou cestou.“

Podle prof. Miovského je pro spoustu žen na mateřské dovolené, které zároveň nechtějí či nemohou zcela opustit svou profesní kariéru, zásadní dobré rodinné zázemí a podpora od jejich mužských protějšků. „Ne všichni muži jsou to ale schopni reflektovat, přizpůsobit se tomu a reálně fungovat. V důsledku toho je pak žena čím dál více stresována a začne na extrémní zátěž reagovat po svém,“ dodal.

Koronavirová krize jako paralela

Prof. Miovský i M. Duffková se shodli na tom, že současná pandemie COVID‑19 a nucený lockdown je pro mnoho žen vlastně paralelou k situaci zelených vdov uzavřených v satelitech či matek na mateřských dovolených. „A to nejen s ohledem na omezení pohybu, ale paradoxně i z toho důvodu, že spousta rodin najednou žije – de facto nepřetržitě – v mikrosvětě 50 či 80 metrů čtverečních, ze kterého není moc úniku. Pokud si v této atmosféře člověk nedokáže pod tíhou sebedisciplíny najít nový rytmus fungování a nové záchytné body, je jasné, že se dostává do momentu, kdy mu nezbývá moc možností, jak to kompenzovat,“ podotknul M. Miovský.

Podle M. Duffkové koronakrize patrně přispěla i k tomu, že přibývají situace, kdy ženy začínají pít v průběhu dne mnohem dříve, než tomu u nich bylo zvykem – např. již v dopoledních hodinách, protože jim odpadá povinnost vozit děti do školy nebo je vyzvedávat. „Pokud si však uvědomíme, že loni v březnu začínaly se skleničkou či dvěma denně, pak je pravděpodobné, že aktuálně bude jejich spotřeba alkoholu vyšší a že se patrně už řítí do problému se závislostí,“ naznačila. Prof. Miovský doplnil, že drtivá většina lidí se za normálních okolností propracuje k tomu, že vyžaduje odvykací léčbu v řádu let až dokonce desítek let. V éře pandemie, kdy např. ráno nemusejí vstát a odejít do práce, a přicházejí tak o spoustu podpůrných berliček, se vše extrémně urychlí a na „detox“ se dostávají po několika měsících abúzu alkoholu.

Rizikoví konzumenti v pití přitvrdili

Zajímává recentní data o konzumním chování ve vztahu k alkoholu v průběhu koronakrize přinesly výsledky tří nezávislých průzkumů realizovaných neziskovou organizací Suchej únor, která uspořádala již 9. ročník stejnojmenné zdravotně‑osvětové kampaně, jíž se letos zúčastnilo zhruba 700 000 lidí starších 18 let. Např. z analýzy téměř 5 000 unikátních vyplnění důkladného Alkotestu na webu Suchejunor. cz vyplynulo, že ve skupině rizikových konzumentů 40 procent užívalo alkoholické nápoje častěji než před pandemií a zhruba čtvrtina zvýšila množství alkoholu vypitého při jedné příležitosti, naproti tomu u respondentů s nízkou mírou pití to bylo 16, respektive 6 procent. Bezmála polovina z těch, kteří měli alkohol bezpečně pod kontrolou, pila ve sledovaném období ještě méně. Podobné výstupy přineslo i šetření agentury Nielsen Admosphere mezi českou internetovou populací 18+. Slabší konzumenti alkoholu (maximálně 2–4× měsíčně) užívali alkohol v době koronavirové významně méně než před jejím vypuknutím, z pravidelných konzumentů alkoholu (2–3× týdně) pak asi 16 procent pití také umírnilo, ale pětina ho naopak navýšila. Posledního průzkumu, který proběhl ve spolupráci s partnerem ISIC, se zúčastnilo 1 645 studentů z ČR a 571 ze Slovenska, nejčastěji ve věku 15–25 let. Větší spotřebu alkoholických nápojů uvedlo 21 procent českých a 14 procent slovenských studentů, menší naopak 52, respektive 59 procent dotazovaných, což je zřetelně vyšší podíl než u předchozích dvou výzkumů. Vysvětlením může být fakt, že současná generace Z holduje alkoholu podstatně méně než generace předchozí. Podle neziskovky Suchej únor všechny uvedené výstupy potvrdily hypotézu, že zatímco méně rizikoví konzumenti v době pandemie s pitím alkoholických nápojů zvolnili, rizikoví konzumenti naopak přitvrdili.

Zdroj: MT