Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Pátek 18. červen 2021 | Svátek má Milan
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Hledá se 50 Čechů s hATTR. Značka: Léčba včas!

Hledá se 50 Čechů s hATTR. Značka: Léčba včas!

Medical Tribune 12/2021
07.06.2021 09:36
Zdroj: MT
Autor: red

Hereditární transthyretinová amyloidóza (hATTR) je vzácné autozomálně dominantní dědičné onemocnění. Jeho příčinou je mutace v genu pro transthyretin (TTR). Následkem je ukládání amyloidu v extracelulárním prostoru v různých orgánech. Bez léčby, která musí být zahájena časně, je hATTR onemocněním fatálním.


Na rozdíl od sousedních zemí, např. Rakouska či Slovenska, v ČR nebyl až dosud realizován celoplošný národní screening hATTR, konstatovala v průběhu 8. konference Neurologie pro praxi přenášené online koncem dubna z Plzně MUDr. Veronika Potočková z Neuromuskulárního centra Neurologické kliniky a Dětské neurologické kliniky 2. LF UK a FN v Motole, Praha. To se ale letos konečně změní.

Hereditární transthyretinová amyloidóza je onemocnění celosvětově rozšířené, v jeho výskytu ale panují geografické rozdíly. Existují významné „endemické clustery“, které reprezentují například Portugalsko s prevalencí hATTR 191/milion obyvatel, Švédsko s 26,8/mil. či Bulharsko s 43,8/mil. Naopak u našich sousedů podle dat z plošného screeningu činí prevalence v Rakousku 5/mil. a na Slovensku necelé 3/mil. Pro celou EU se uvádí frekvence výskytu hATTR 5,2/mil. – situace v ČR, bohužel, zatím není známa.

MUDr. Potočková připomněla, že mutací v genu TTR je velké množství, dosud je jich známo na 150, tzn. že onemocnění má velkou genotypovou i fenotypovou heterogenitu. „V endemických zemích Švédsku a Portugalsku převládá až v 95 procentech jednonukleotidová substituce na pozici 30 způsobující záměnu valinu za methionin. Naopak v Bulharsku se tato mutace vyskytuje jen asi u 10 procent pacientů, zato nejčastější – až v 80 procentech – je záměna glutamátu za glutamin na pozici 89,“ uvedla MUDr. Potočková.

Zatímco pro pacienty s hATTR v Portugalsku je typický „early onset“, tedy časný nástup příznaků ve věku 25–35 let, pro švédské nemocné je naopak příznačný „late onset“, pozdní nástup příznaků až ve věku nad 50 let.

Onemocnění lze diagnostikovat metodami molekulární genetiky ze suché krevní kapky. K vyšetření by měli být indikováni muži i ženy starší 30 let s elektrofyziologicky prokázanou senzomotorickou polyneuropatií, která je progresivní, symetrická, často s neuropatickou bolestí, a hlavně neznámé etiologie. K tomu musejí mít přítomen ještě minimálně jeden z varovných (tzv. red flag) symptomů, které jsou důsledkem toho, že amyloid se neukládá jen v periferních nervech, ale i ve vnitřních orgánech. Nejčastějšími „red flags“ jsou kardiovaskulární projevy, především kardiomyopatie, dále gastrointestinální projevy, zejména nevysvětlitelný váhový úbytek a také střídání průjmu a zácpy, poruchy funkce ledvin, oční projevy, např. glaukom nebo zákal sklivce v důsledku ukládání amyloidu. Ten se ukládá i v autonomním systému, proto může být u mužů pozorována erektilní dysfunkce, později pak ortostatická hypotenze. MUDr. Potočková upozornila i na syndrom karpálního tunelu, zpravidla oboustranný, který u třetiny pacientů až o šest let předchází orgánovým příznakům. „Pozitivní rodinná anamnéza hATTR je pak dalším důvodem pro vyšetření, ale není podmínkou, existují i sporadické případy onemocnění bez genetické souvislosti, uvedla MUDr. Potočková.

Důležité je, že hATTR je léčitelná nemoc – k dispozici jsou registrované léky tafamidis, který funguje jako stabilizátor TTR, a dále patisiran a inotersen, které upravují genovou expresi. Nezbytné je ovšem zahájit léčbu včas.

Tak se zrodil projekt celonárodního screeningu, jehož cílem je vyhledat pacienty s hATTR, poskytnout jim dispenzární péči a zajistit jejich včasnou léčbu. Podle výsledků prevalenčních studií v okolních zemích a odhadované prevalence v EU by se mohlo v celé ČR jednat až o 50 dosud neidentifikovaných osob s tímto vzácným onemocněním.

První fáze projektu, který realizuje Neuromuskulární centrum FN v Motole, byla zahájena letos v únoru a měla by trvat do listopadu. V rámci ní bylo neuromuskulárním centrům, vybraným neurologickým oddělením a ambulancím rozesláno 300 vyšetřovacích kitů k odběru suché krevní kapky spolu se základními informacemi o projektu, žádankou k vyšetření a formulářem informovaného souhlasu pacienta s genetickým vyšetřením.

„Naše centrum zajistí odeslání odebraných vzorků do centrální laboratoře v bulharské Sofii. Výsledkem je zpráva, zda pacient je, či není nositelem mutace v genu TTR, a pokud ano, o jakou konkrétní mutaci se jedná. Následuje konzultace, zajištění dispenzární péče a včasné zahájení léčby nosičů mutace s rizikem rozvoje hATTR polyneuropatie v Neuromuskulárním centru FN v Motole, Praha nebo FN Brno,“ uvedla MUDr. Potočková, která na závěr požádala všechny, kdo mají v péči pacienta s rychle progredující senzomotorickou polyneuropatií a k tomu alespoň s jedním varovným příznakem, aby jej odeslali do nejbližšího neuromuskulárního centra nebo kontaktovali přímo její tým v pražském Motole.



Copyright © 2000-2021 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky