Přeskočit na obsah

Budoucnost nemocničních paliativních týmů je v ohrožení

Podpis memoranda letos v únoru dával těmto sedmi týmům naději dalšího rozvoje a financování a doufalo se v nastavení definitivního úhradového mechanismu pro nemocniční konziliární týmy od roku 2022. Dnes je však situace zásadně jiná. COVID‑19 změnil priority a zasáhl do budgetů plátců.


Únorové memorandum mělo zajistit financování sedmi pilotních paliativních týmů v roce 2021 a spolupráci na nastavení definitivního úhradového mechanismu pro nemocniční konziliární paliativní týmy od roku 2022. Cílem projektu bylo vytvoření prostředí pro zvýšení dostupnosti paliativní péče v nemocnicích akutní, následné a dlouhodobé péče prostřednictvím vytvoření nového samostatného programu paliativní péče, nastavení a ověření metodik a standardů zveřejněných ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví ČR. Memorandum má podpořit zajištění dostupnosti specializované paliativní péče v nemocnicích v garantované kvalitě i rozsahu.

Průzkum realizovaný MZ ČR v roce 2020 ukázal významný rozvoj specializované paliativní péče v nemocnicích akutní a následné péče v ČR. Bylo zjištěno, že 40 nemocnic deklaruje existenci týmu paliativní péče. To znamená více než dvojnásobný nárůst oproti roku 2018 (v roce 2018 fungovalo pouze 18 týmů). Navíc respondenti z nemocnic, ve kterých paliativní tým zatím nevznikl, avizovali zájem o jeho zavedení. V současné době tak v řadě českých nemocnic existují dobře funkční paliativní týmy konziliárního typu a v mnoha zařízeních se tyto aktivity odvíjejí nezávisle na tom, že na ně neexistuje standardizované financování. Například v USA, kde jsou s paliativní medicínou ve srovnání s námi cca o 20 let napřed, má vlastní paliativní program 80 procent nemocnic. Stoupající počet paliativních týmů v českých nemocnicích s sebou přinesl významné zlepšení péče o těžce nemocné. Jejich role navíc zejména v posledních měsících rostla i s ohledem na epidemickou situaci a nárůst počtu pacientů ohrožených na životě v souvislosti s onemocněním COVID‑19. Dnes je sice naprosto jasné, že nemocniční konziliární paliativní týmy přinášejí zásadní proměnu v péči o pacienty se závažným onemocněním, avšak financování této péče začíná narážet na problémy.


COVID‑19 změnil budoucnost paliativy

Epidemie COVID‑19 zásadně změnila situaci. Jak pro MT uvedl předseda České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP MUDr. Ondřej Kopecký, primář Kliniky paliativní medicíny VFN v Praze, do doby, než se podaří projednat a stanovit úhradu, slíbilo memorandum těmto sedmi týmům pro rok 2021 úhradu části personálních nákladů (odpovídající režimu pilotního projektu) od zdravotních pojišťoven. Avšak řada těchto týmů již nyní pracuje s mnohem širší personální základnou, a jde tedy o jakýsi příspěvek zdravotních pojišťoven, k němuž značnou část platí přímo poskytovatelé. Ti si již ověřili, že tato služba je pro ně velmi žádoucí.

„Memorandum o financování paliativní péče z února 2021 vychází ze situace, kdy v ČR existují pilotní týmy nemocniční paliativní péče, které odvedly klinickou část projektu, a nyní se čeká na analytickou část. Současná situace je ale taková, že sedm pilotních týmů má přislíbeno pouze částečné financování, a to pouze pro rok 2021. V našem týmu je z peněz zdravotních pojišťoven hrazena jen část personálních nákladů, velkou měrou se na financování podílí poskytovatel péče, tedy nemocnice. Na řadě pracovišť ale také probíhá fundraising, zdravotníci si shánějí peníze na vlastní mzdy skrz granty, dotace atd. Jsme v situaci, kdy se jednání o budoucí úhradě, vzhledem k dopadu covidu, velmi zpomalila,“ hodnotí aktuální situaci prim. Kopecký.

Jak dodává, dopad onemocnění COVID‑19 se zásadně odrazil ve financování českého zdravotnictví. „Čerpání z financí zdravotních pojišťoven se tak markantně proměnilo, že situace, o níž jsme před dvěma lety se zdravotními pojišťovnami jednali, tedy jak standardizovaně hradit paliativní péči, je dnes minulostí. Dnes se ptáme, zda jsou zdravotní pojišťovny vůbec ochotny s námi přemýšlet o tom, jak budou tuto péči financovat. Zatím ale kladnou odpověď nedostáváme. To znamená obrovský problém pro českou paliativní péči. Zdravotní pojišťovny oprávněně žádají data, která jim přineseme, ale nemáme od nich v tuto chvíli deklarovánu žádnou jistotu, že od roku 2022 bude nejen těch sedm, ale i více než třicet dalších dnes funkčních nemocničních konziliárních paliativních týmů mít přístup k nějaké standardizované úhradě,“ říká MUDr. Kopecký.


Záměr únorového memoranda

Únorové memorandum podepsal tehdejší ministr zdravotnictví Jan Blatný společně se zástupci zdravotních pojišťoven, České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP a Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. Zúčastněné strany mají za úkol zajistit rozvoj a financování zdravotních služeb v oblasti paliativní péče, jejichž pilotní provoz je podpořen v rámci projektu „Podpora paliativní péče – zvýšení dostupnosti zdravotních služeb v oblasti paliativní péče v nemocnicích akutní a následné péče“.

Ověřením (měřitelností úspěchu) podle projektového záměru bude, že do konce roku 2026 bude alespoň pět pilotních nemocnic v programu paliativní péče pokračovat (tzn. v rámci nemocnic bude poskytována paliativní péče prostřednictvím paliativních týmů dle vytvořených postupů). Tento projekt od roku 2019 podporuje a ověřuje fungování sedmi konziliárních paliativních týmů v nemocnicích v ČR (Jihlava, Olomouc, Praha, Ústí nad Labem) a zároveň zajišťuje kvalitní sběr dat, na jejichž základě budou navrženy změny směřující ke standardizaci paliativní péče v nemocnicích.

„Memorandum je dalším milníkem na cestě spolupráce MZ ČR, ÚZIS, zdravotních pojišťoven a odborné společnosti při koncepčním rozvoji paliativní péče v ČR. Po systémovém zakotvení lůžkové a domácí hospicové péče jsme nyní odhodláni pracovat na nalezení udržitelného způsobu financování specializované paliativní péče v nemocnicích. Nemocniční týmy paliativní péče se ve vyspělých zemích postupně stávají nedílnou součástí standardní nabídky služeb, které jsou pacientům se závažným onemocněním k dispozici. Jsem rád, že tímto směrem jdeme také v ČR,“ uvedl v době podepsání únorového Memoranda o financování nemocniční paliativní péče člen realizačního týmu projektu a průkopník paliativní péče v ČR MUDr. Ondřej Sláma, Ph.D., z MOÚ Brno.

Konziliární týmy nemocniční paliativní péče se v ČR objevily v posledních letech a ukazuje se, že v systému zdravotnictví tak, jak je u nás nastaven – kdy komplikace řeší dominantně zdravotnické zařízení, primárně nemocnice –, přináší právě asistence paliativního týmu u časných a velkých rozhodování velký benefit. „Nemocní i jejich blízcí zažívají v péči paliativních týmů respekt k vlastním hodnotám a přáním, jistotu, že i s pokročilou nemocí nebo v samotném závěru života nezůstanou bez pomoci a že se o jejich potřeby postarají erudovaní profesionálové – jak v oblasti potřeb tělesných, tak i psychických, spirituálních nebo sociálních. Konziliární týmy paliativní péče v nemocnicích se staly nositeli skutečné mezioborové spolupráce a jejich role je velmi dobře hodnocena nejen pacienty a jejich rodinami, ale i lékaři a dalšími zdravotníky v nemocnicích,“ dodává MUDr. Kopecký.


Cíle projektu v roce 2021

Autoři projektu pracují na vytvoření pracovního postupu k implementaci programu paliativní péče v nemocnicích akutní a následné péče, tzn. do konce roku 2021 chtějí vytvořit Metodiku zavádění paliativní péče v nemocnicích akutní a následné péče, která bude uveřejněna na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví ČR a České společnosti paliativní medicíny jako metodický základ programu.

Hlavním cílem projektu je vytvořit soubor indikátorů kvality v oblasti nemocniční paliativní péče – zavést a zveřejnit ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví ČR Standardy poskytování nemocniční paliativní péče do konce roku 2021. Nezbytnou součástí je také standardizace této péče, ke které by měly přispět Standardy paliativní péče a metodika k jejich implementaci. K dalším cílům patří tvorba edukačního programu zaměřeného na paliativní péči v nemocnicích akutní, následné a dlouhodobé péče do konce roku 2021, tzn. na webových stránkách České společnosti paliativní medicíny a webových stránkách projektu bude zveřejněn přístupný edukační materiál pro všechny poskytovatele zdravotních služeb, aby k jednotlivým výstupům projektu měli přístup.

Působení konziliárních paliativních týmů bude pokračovat po ukončení projektu v pěti pilotních nemocnicích. Do konce roku 2026 bude tedy alespoň pět ze šesti původních pilotních zdravotnických zařízení (7 paliativních týmů) provozovat nemocniční paliativní tým dle metodiky a standardů. Záměrem projektu je také zvýšit povědomí a informovanost o problematice paliativní péče obecně, ale hlavně o dostupnosti péče, resp. o možnostech nabídky služeb paliativní péče nemocným (paliativním pacientům) v nemocnicích akutní a následné péče včetně dlouhodobé do konce roku 2021. Projekt má v neposlední řadě zvýšit kvalitu života a spokojenost pacientů ošetřených paliativními týmy. Do konce roku 2021 má být pomocí dotazníkového průzkumu prokázáno, že spokojenost pacientů stoupla od prvotní indikace do stanoveného časového intervalu paliativní péče o 65 procent.

MĚLI BYSTE VĚDĚT…
Nemocniční konziliární paliativní tým
Zajišťuje konzultace a intervence paliativních specialistů pro všechna oddělení nemocnice. Základní činností paliativního týmu je vedení komunikace obtížných témat s pacienty a jejich rodinami, zjištění jejich potřeb, podpora při formulaci preferencí a také zajištění respektu k těmto preferencím. Nedílnou součástí paliativní péče je tišení bolesti a dalších fyzických symptomů, stejně jako řešení problémů psychické, sociální a spirituální povahy, je poskytována pacientům se závažným, zejména život limitujícím onemocněním, a to dospělým i dětským, zároveň s kauzální léčbou.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Prevence a terapie srdečního selhání

23. 4. 2024

Srdeční selhání je heterogenní klinický syndrom různých etiologií, jehož diagnostika a léčba se v posledních letech značně posunula. „Vzhledem k…