Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Úterý 19. říjen 2021 | Svátek má Michaela
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

COVID-19: Časté ztráty práce a odklad zdravotní péče

Foto: shuttesrtock.com

COVID-19: Časté ztráty práce a odklad zdravotní péče

30.09.2021 15:12
Zdroj: MT
Autor: Martin Ježek
V prestižním Journal of Epidemiology and Community Health vyšel nedávno článek, který mapuje sekundární dopady COVID-19 – ztrátu práce a pokles zdravotní péče u lidí starších 50 let napříč 27 evropskými zeměmi. Spoluautorce studie, Mgr. Gabriele Kšiňanové, PhD., jsme položili několik otázek.
  • Proč vlastně studie vznikla?

Na základě přání či potřeby pochopit ekonomické a sociální dopady pandemie, zejména ty nezamýšlené, spojené s protiepidemickými opatřeními. Ačkoli protiepidemická opatření byla potřeba, je zřejmé, že s sebou nesla také zvýšení nezaměstnanosti či odkládání lékařské péče pro potíže nesouvisející s covidem.

  • S jakým vzorkem obyvatelstva studie pracovala?

Použili jsme data z dotazníku Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe (SHARE), což je velký (v řádech desítek tisíc), longitudinálně sledovaný soubor osob starších 50 let z celé Evropy. Částečně to bylo proto, že zejména odkládání lékařské péče je u starších lidí významné. V této věkové skupině je doporučena řada preventivních vyšetření, jejichž odkládání může mít negativní dopad na zdraví. Částečně jsme ale data využili kvůli jejich dostupnosti – SHARE nově zveřejnil data z dotazníků sesbíraných během první vlny covidu a my toho chtěli využít.

  • Jaká jsou nejdůležitější zjištění z krátkodobého a dlouhodobého hlediska?

Nejdůležitější zjištění jsou podstatě dvojí. Za prvé, dle informací od účastníků studie byly ztráta zaměstnání i odklad lékařské péče velmi časté. Starší lidé se tak mohou dostat do finančních potíží nebo se potýkat s následky např. zmeškaných preventivních prohlídek. Za druhé, některé demografické skupiny byly ke ztrátě zaměstnání náchylnější než jiné a jak ztráta zaměstnání, tak odkládání lékařské péče souvisely s faktory na straně jednotlivých států.

  • Zaměřili jste se na individuální faktory, jakou hrají ve studii roli, můžete uvést příklady?

Velkou roli hrály zejména u ztráty zaměstnání kvůli covidu. Zjistili jsme, že ohroženější byli lidé s nižším vzděláním, příjmy, a také ženy, zejména ty starší. Ztráta zaměstnání během pandemie tak ohrožuje demografické skupiny, které jsou již ohroženy chudobou a finančními problémy. Existují tedy obavy, že pandemie tak přispěje k prohlubování sociálních rozdílů mezi lidmi.

  • Jak důležité jsou faktory jednotlivých států?

Faktory na úrovni jednotlivých státu rovněž hrály roli. Asi nejdůležitějším zjištěním je, že přísnost protiepidemických opatření byla asociována s odkladem zdravotní péče. V zemích, kde byla opatření přísná, lidé k lékaři častěji nedorazili. Buď proto, že návštěvu zrušili, nebo proto, že ji odložil jejich lékař. To je příklad těch vedlejších účinků protiepidemických opatření. Jakkoli jsou důležitá, mohou vést k zanedbání preventivní péče nebo léčby chronických onemocnění. Zahraniční literatura uvádí např. takový pokles preventivních prohlídek pro nádorová onemocnění, že se můžeme v následujících letech potýkat s nárůstem nádorových onemocnění, která nebyla včas zachycena.

  • Co byste zdůraznila jako nejdůležitější?

Především vyšší míru ztráty zaměstnání u již ohrožených skupin, a tedy potenciální prohloubení sociálních rozdílů, a také vliv protiepidemických opatření na lékařskou péči pro potíže nesouvisející s covidem. A také velkou prevalenci jak ztráty zaměstnání, tak odkládání lékařské péče.

  • Jak je mohou využít establishmenty jednotlivých zemí např. ve zdravotnickém sektoru?

Myslím, že do budoucna bude hodně důležité zajistit, aby lidé dohnali veškerou lékařskou péči, včetně preventivních prohlídek, kterou kvůli covidu odložili. Je totiž možné, že by se zanedbání péče na zdravotním stavu, zejména starších osob, mohlo projevit.

Autory studie jsou psychologové Mgr. Gabriela Kšiňanová, Ph.D., a Mgr. Albert Kšiňan, Ph.D., z Centra Recetox Přírodovědné fakulty Masarykovy univerzity a odborníci v oblasti sociální epidemiologie profesoři MUDr. Martin Bobák, Ph.D., M.Sc., a Mgr. Hynek Pikhart, Ph.D., M.Sc., z University of London.



Copyright © 2000-2021 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky