Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Úterý 19. říjen 2021 | Svátek má Michaela
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Třetí dávka očkování proti COVID‑19 by měla být pro seniory samozřejmostí

Foto: shutterstock.com

Třetí dávka očkování proti COVID‑19 by měla být pro seniory samozřejmostí

Medical Tribune 20/2021
09.10.2021 15:42
Zdroj: MT
Autor: kol
„Vy, kdo nejste očkovaní, nechte se očkovat. Vy, kdo jste očkovaní, akceptujte třetí dávku, zachráníte si život a neomezíte dostupnost ‚necovidové‘ péče všem, na kterých vám záleží,“ vyzval veřejnost předseda České společnosti intenzivní medicíny ČLS JEP doc. MUDr. Martin Balík, Ph.D., EDIC, na tiskové konferenci ČLS JEP na téma Význam očkování rizikových osob proti SARS‑CoV‑2 z pohledu kapacity lůžek JIP/ARO a udržení dostupnosti „necovidové“ péče pro obyvatele ČR.

Jak zdůraznil prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D., FCCM, předseda ČSARIM ČLS JEP, zhruba čtyři pětiny aktuálně hospitalizovaných s COVID‑19 na JIP/ARO nejsou očkovány. „Část z nich se domnívá, že dnes již existuje spolehlivá léčba COVID‑19. Ta ale neexistuje – a nikdy existovat nebude. Jakkoli je účinnost některých léků poměrně vysoká, rozhodně neexistuje stoprocentně účinná léčba tohoto onemocnění. Navíc dnes již máme nezpochybnitelnou evidenci o bezpečnosti očkování, a když ji srovnáme s ostatními léčebnými postupy, jeho účinnost je mimořádná,“ uvedl prof. Černý.

Důležité je připomenout, že obsazení kapacity systému intenzivní péče v ČR pacienty s COVID‑19 z cca 20 procent je spojeno se zahájením omezení „necovidové“ péče pro celou populaci se všemi důsledky z pohledu dlouhodobých dopadů. V tomto kontextu připravil 16. září 2021 mezioborový panel ČLS JEP stanovisko ke strategii poskytování zdravotní péče při nárůstu počtu pacientů s COVID‑19. Panel mimo jiné doporučuje prosazovat třetí dávku očkování proti SARS‑CoV‑2 u všech osob nad 60 let věku. Zároveň doporučuje prosazovat očkování u všech pacientů podstupujících velké operační výkony (celé znění dokumentu najdete na adrese https://www.cls.cz/dokumenty/stanovisko_panelu.pdf). „Očkování osob nad 60 let, včetně třetí dávky, je klíčovou podmínkou minimalizace dopadu jakékoli další vlny onemocnění COVID‑19 na kapacitu lůžkové intenzivní péče a pro udržení obvyklého rozsahu poskytování „necovidové“ péče pro občany ČR,“ zdůraznil prof. Černý.

Co říkají statistiky?

I podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR prof. RNDr. Ladislava Duška, Ph.D., očkování v současné době zásadně snižuje riziko těžkého průběhu nemoci, a chrání tak nejen nakaženého jedince, ale i mnoho dalších, kteří potřebují „běžnou“ nemocniční péči. „Kdybychom neměli očkování a poměrně vysokou proočkovanost populace, měli bychom v nemocnicích již nyní čtyřikrát až pětkrát více pacientů. A pokud se pacienti s COVID‑19 nebudou masivně dostávat na oddělení JIP, nebude docházet k riziku omezování zdravotní péče,“ uvedl.

Jak ukazují statistiky za období 1. 3. 2020–30. 9. 2021, z celkového počtu hospitalizovaných pro COVID‑19 na JIP tvořili 66 procent pacienti starší 65 let. Zátěž nemocniční péče o pacienty s COVID‑19 byla extrémní zejména na jaře 2021 (viz graf). Těžký průběh nemoci hrozí zejména zranitelným skupinám obyvatel a seniorům. Průběh nemoci nezáleží jen na věku, ale i na zdravotním stavu člověka. „Ale paradoxně v ČR je věk 65+ jakousi hranicí, 70 procent těchto spoluobčanů má jednu nebo více chronických nemocí a od věkové hranice 65 let skutečně po celou dobu epidemie dramaticky narůstalo riziko vážného průběhu nemoci,“ uvedl prof. Dušek s tím, že při vrcholném denním počtu pacientů na JIP vyšším než 1 950, z toho více než 950 bylo na vysoce intenzivní péči (UPV/ECMO), se systém dostal na sto procent své dostupné funkční kapacity. Po celou dobu epidemie bylo u věkové kategorie 65+ až 35procentní riziko těžkého průběhu nemoci s nutností hospitalizace, cca 20 procent seniorů hospitalizovaných s COVID‑19 následně potřebovalo intenzivní péči. Stejné riziko, a možná i vyšší, hrozí nyní neočkované části seniorské populace, protože stávající verze viru je virulentnější a nakažlivější než ta předchozí.

V ČR je však stále skupina 414 891 (14,9 %) seniorů, kteří nemají záznam o prodělané nemoci COVID‑19 a nejsou očkováni ani jednou dávkou. Dokončení vakcinace seniorní populace a populace chronicky nemocných osob je přitom podle prof. Duška zásadním faktorem, který bude determinovat zdravotní dopad šíření nákazy na podzim 2021. „K hlavním důvodům, proč stále musíme kalkulovat se značnou mírou rizika a s možností eskalace nákazy, patří skutečnost, že v ČR stále existuje značné množství zejména malých sídel v odlehlých částech více regionů, kde je proočkovanost populace podprůměrná, a to včetně populace seniorů. Potenciální problém jsou zejména oblasti, kde je v těsné blízkosti kumulováno více sousedních obcí s nízkou proočkovaností populace. V těchto oblastech by při růstu epidemie na podzim mohlo docházet ke vzniku plošných ohnisek nákazy. Z aktuálních dat se takto rizikově jeví zejména odlehlé oblasti moravských krajů. Proto je posílení očkování v těchto oblastech dalším krokem, který významně minimalizuje potenciál plošného šíření nákazy na podzim,“ dodal.

To, že očkování skutečně funguje, potvrzují i nejnovější data, podle nichž z nově pozitivně diagnostikovaných případů tvoří neočkovaní 75–80 procent. Zatímco k 1. 5. dosahovala redukce nákaz po dokončeném očkování 88,6 procenta, k 30. září došlo k poklesu na 74,7 procenta. Pokles prof. Dušek vysvětluje tím, že i u této vakcinace hrozí vyčerpání ochrany, zejména pak v se­nior­ních skupinách. Pokud jde o snížení rizika pobytu na JIP, stále se ještě pohybujeme v hodnotách okolo 95 procent (k 30. 9. 2021 96,9 %). S postupujícími podzimními měsíci je ale potřeba očekávat postupnou exspiraci vakcinace právě u ohrožených seniorů, u nichž se s očkováním začalo jako u prvních.

I když očkování významně snižuje riziko nákazy COVID‑19 a zejména riziko těžkého průběhu nemoci u nakažených, což platí i pro seniorní pacienty, žádná ochrana není a nemůže být stoprocentní. Zejména u seniorů s řadou vážných chronických chorob hrozí částečné vyčerpání ochrany. Právě zde proto i podle prof. Duška může významně pomoci posilující, třetí dávka očkování. „Proto velmi vítám třetí posilovací dávku očkování, protože jak dosavadní odborná data ukazují, jde o funkční krok. Tuto dávku zatím v ČR konzumovalo 7 500 osob, které na ni mají nárok. Mám radost z toho, že si ji masivně nechávají aplikovat zdravotničtí pracovníci,“ uvedl prof. Dušek.

Již nyní vyrážejí mobilní vakcinační týmy do některých zařízení sociální péče, kde se s očkováním začalo v lednu 2021, a podle dostupných zpráv je o tuto posilovací dávku mezi seniory velký zájem. Jak se odborníci shodují, s přeočkováním třetí dávkou je totiž potřeba začít co nejdříve a nečekat, až dojde k poklesu imunity. „Pokud nám data z Izraele ukázala, že po šesti až osmi měsících začíná u seniorů klesat účinnost na závažné formy a závažné průběhy COVID‑19, což my zatím ještě nepozorujeme, ideální je začít s přeočkováním nyní, abychom u nás tento pokles vůbec nemuseli pozorovat a nezahltili nemocnice,“ uvedl prof. MUDr. Roman Chlíbek, Ph.D., předseda České vakcinologické společnosti ČLS JEP.

Jak se ukazuje, nejlepší ochranu mají ti, kteří prodělali COVID‑19 a nechali se očkovat, z této skupiny občanů na JIP zatím nezaznamenali ani jediný případ. To potvrdila i prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně ČPFS ČLS JEP, podle níž je nejlepší kombinovaná imunita. Argumentovat tím, že jsem nemoc prodělal, mám přirozené protilátky, a proto se nenechám očkovat, je podle odborníků výrazem nevědomosti. „Řada lidí, kteří prodělali COVID‑19, má totiž neustále tendenci si vyšetřovat protilátky, titrovat hladiny a dopátrat se až k nízké hodnotě, kdy už je čas na očkování. Dělají to úplně zbytečně, protože očkování, i když mají protilátky, je nemůže nijak poškodit, naopak dojde k synergnímu efektu,“ doplnil prof. Chlíbek.

Bezpečnost vakcinace potvrzují nejprestižnější odborné časopisy

To, že není na co čekat, protože nic lepšího než očkování se v prevenci COVID‑19 neobjeví, potvrdil i prof. Chlíbek, podle něhož veškerá dosavadní data potvrzují, že všechny u nás používané vakcíny (mRNA i vektorové) jsou velmi bezpečné. „Shrnující publikace ukazují, že právě mRNA vakcíny (Pfizer, Moderna) dosahují nejvyšší účinnosti; pokud jde o výskyt možných nežádoucích účinků, jsou všechny vakcíny srovnatelné. Jako po každém léku, i po očkování se mohou objevit nežádoucí reakce, většina z nich jsou reakce fyziologické,“ uvedl. Data ukazují, že o něco více reakcí můžeme očekávat po druhé dávce. Podle aktualizovaných dat NÚ SÚKL bylo v ČR aplikováno 11,7 milionu očkovacích dávek, podezření na NÚ bylo hlášeno v 8 304 případech (cca 1 : 1 400 dávek), v 63 procentech šlo o fyziologické reakce, které byly i na základě klinických studií očekávány. Podezření na neurologické reakce bylo ve 27 procentech (1 : 5 300 dávek), většina neurologických potíží byla přechodná. K 21. 9. bylo hlášeno podezření na 113 úmrtí, většinou u velmi křehkých osob nad 80 let. Podle prof. Chlíbka je však obtížné určit, jestli skutečně úmrtí vyvolala vakcína, nebo zdravotní stav a věk. Nicméně zatím nebyl potvrzen jediný případ, že by úmrtí bylo způsobeno prokazatelně očkováním. Navíc v případě třetích dávek (např. v Izraeli již aplikováno 13,7 milionu dávek) se potvrzuje, že nežádoucí reakce jsou daleko nejnižší, tedy podstatně nižší než u 1. nebo 2. dávky. Odmítnutím třetí dávky senioři riskují, že se u nich mohou objevit průlomové infekce a závažnější průběh onemocnění COVID‑19.

Pokud jde o bezpečnost mRNA vakcín proti COVID‑19, prof. Chlíbek zdůraznil, že nebylo potvrzeno zvýšené riziko nežádoucích účinků po očkování. I často zmiňované riziko vzniku myokarditidy je několikanásobně vyšší, pokud osoba prodělá COVID‑19, než nechá‑li se očkovat. Obdobně je tomu i u rizika vzniku perikarditidy, arytmie, mozkového krvácení nebo trombocytopenie. Data prezentovaná v New England Journal of Medicine ukazují bezpečnost vakcinace i u těhotných a kojících žen a potvrdily i to, že žádná z registrovaných vakcín neovlivňuje plodnost u mužů ani u žen. „Výhody očkování stále daleko převyšují možná rizika nežádoucích účinků. Opakovaně byla potvrzena EBM bezpečnost vakcín jak u dospělých, tak u dětí 12+ a těhotných žen. Ani česká bezpečnostní data SÚKL nevykazují varovné signály,“ ubezpečil prof. ­Chlíbek.  



Copyright © 2000-2021 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky