Psychiatr: Sebevražednost v ČR je nejnižší od konce 19. století

Sebevražednost v Česku je nejnižší od konce 19. století a rok od roku klesá. Loni si vzalo život přibližně 1400 lidí. Přesto například u mladých lidí ve věku od 19 do 25 let představuje druhou nejčastější příčinu úmrtí po automobilových nehodách. Novinářům to řekl psychiatr Cyril Höschl. Na poklesu počtu sebevražd se podle něj podepisuje častější předepisování antidepresiv, snazší přístup k psychiatrické péči a dostupnost linek důvěry, poraden a center pomoci. Pozitivní trend nízké sebevražednosti ale podle Höschla může zvrátit současná finanční krize, pokud přeroste v hlubší a déletrvající stav.

Za pravdu mu dávají historické údaje. Křivka sebevražednosti za minulé století výrazně stoupla právě v období hospodářské krize po roce 1929. Maxima dosáhla v českých zemích roku 1934, kdy vlastní rukou zemřelo 4007 lidí. Druhou černou epochou bylo podle měřítek sebevražednosti období normalizace. V roce 1970 spáchalo v české části republiky sebevraždu 2824 lidí. Za posledních 50 let si vzalo život přibližně 100.000 Čechů.

Podle odborníků asi 90 procent z těch, kdo spáchal sebevraždu, trpělo depresí. Tato nemoc je dvakrát častěji diagnostikovaná u žen, přesto sebevraždy páchají čtyřikrát více muži než ženy. "To je zdánlivý paradox, který si vysvětlujeme tím, že muži mají větší sklon k agresivitě i autoagresivitě a také ženy mnohem snáz o svých potížích komunikují, jsou ochotnější je sdílet a vyhledat psychiatra," řekl Höschl.

Hospodářská krize ve 30. letech způsobila ztrátu zaměstnání a pokles životní úrovně velké části obyvatelstva. Ruku v ruce s tím podle Höschla v takových chvílích přichází častější pití alkoholu, závislosti a právě deprese.

Deprese se kvůli časté sebevražednosti považuje za smrtelné onemocnění. Alespoň jednou za život postihne každého pátého člověka. Klinickou a dlouhodobou depresí trpí asi sedm procent lidí.

Podle Höschla výzkumy prokázaly souvislost mezi dostatkem lékařů, zvyšujícím se počtem depresí a předepsaných antidepresiv. V oblastech, kde je hodně psychiatrů, je více depresí, protože se více pacientů dostane do ordinace. Zároveň v těchto oblastech výrazně klesá počet sebevražd. Naopak v místech, kde lékaři chybí, je sice málo depresivních pacientů, zato ale mnohem více sebevražd.

Za posledních deset let se v Česku téměř ztrojnásobila spotřeba antidepresiv. Podle údajů Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) se loni prodalo 4,8 milionu balení antidepresiv a Češi za ně utratili asi 1,5 miliardy korun.

Někteří odpůrci psychiatrie upozorňují na to, že sebevraždy páchají často lidé, kteří užívají antidepresiva. Například Občanská komise za lidská práva, kterou založili scientologové, tvrdí, že antidepresiva dokonce způsobují sebevražedné chování mladých lidí. S tím ale psychiatři většinou nesouhlasí.

Například v USA se v roce 2003 vydalo doporučení nepodávat antidepresiva dětem a řešit deprese jen psychoterapií. Výsledkem podle výzkumu bylo, že za tři roky výrazně stoupla sebevražednost dětí. Podobně podle Höschla dopadly také studie v Nizozemsku.

Některé zajímavosti k sebevraždám (údaje Českého statistického úřadu):

- na světě umírá sebevraždou denně 1200 lidí

- nejčastějším způsobem sebevraždy je oběšení (muži 60 procent, ženy 43 procent), následuje zastřelení, otrávení a skok z výšky

- nejvíce sebevražd je v dubnu, nejméně v prosinci

- nejvíce sebevražd je v pondělí, nejméně v sobotu

- průměrně nejvíce sebevražd podle dnů se stává 1. ledna

- nejvíce sebevražd za den mezi lety 2001 a 2006: 16. května 2002 (14)

Zdroj: ČTK