Přeskočit na obsah

Malabsorpční syndrom v dětském věku

V klinické praxi velmi často zvažujeme, zda u konkrétního dětského pacienta zjišťovat přítomnost malabsorpčního syndromu. Důležitými příznaky jsou zapáchající stolice, chronický průjem, neprospívání, úbytek tělesné hmotnosti a zpomalený růst dítěte. K podezření na závažnou malnutrici nás může vést i výskyt edému, rachitidy, nepřiměřené krvácení nebo pohmoždění, úbytek svalové hmoty nebo vzedmuté břicho.
Porucha funkce gastrointestinálního traktu je samozřejmě jednou z možných příčin neprospívání, nicméně při vyšetřování neprospívajícího dítěte by se měl lékař nejdříve zaměřit na vyloučení nedostatečného příjmu potravy, malabsorpce nebo abnormální energetické potřeby. Pečlivé odebírání anamnézy, detailní rozbor jídelníčku dítěte, prozkoumání životního prostředí a návyků rodiny a kompletní fyzikální vyšetření nám většinou pomůže v rozlišení mezi třemi výše uvedenými důvody neprospívání. Kontinuálně by měly být zaznamenávány údaje o tělesné výšce, váze a obvodu hlavy dítěte do růstových percentilových grafů. Fyzikální vyšetření nám také může odhalit některé fenotypické znaky spojené s kongenitálními vadami či chorobami, pro něž je typický výskyt neprospívání a nedostatečného vzrůstu (např. Russel Silverův syndrom). k malabsorpčnímu syndromu nás mohou dovést některé další klinické příznaky. Velmi často převládá mylná představa o tom, že děti s malabsorpcí mají chronický průjem. Mnoho dětí s malabsorpční chorobou má pouze příležitostně řídkou stolici nebo vůbec průjem nemá. Děti, které mají vodnaté stolice, nemusejí mít jasnou gastrointestinální poruchu. Spousta těchto jinak zdravých dětí pije nadměrné množství sladkých nápojů a jejich diagnóza zní „batolecí průjem“. Batolata často pijí nadměrné množství džusů doma i v dětských zařízeních. Následné vyšetření může odhalit dietní chyby nebo klinické nálezy, jako je např. struma, systolická hypertenze, tremor ze suspektní poruchy funkce štítné žlázy, rozvíjející se anémie, malý vzrůst a občasný průjem u adolescentů s Crohnovou chorobou nebo organomegalie ve spojení s nedostatečným tělesným vývojem u dítěte se střádavou chorobou lipidů.
Vstřebávání jednotlivých živin je nepostradatelný proces odehrávající se ve střevě, který je závislý na sekreční funkci pankreatu a hepatobiliárního traktu. Obecně lze říci, že funkce gastrointestinálního traktu závisí na jeho správném vývoji a u zralého novorozence je již relativně dostatečná. Novorozenci a mladší kojenci mají sníženou schopnost trávit tuky díky pozdějšímu dozrávání pankreatických a hepatobiliárních funkcí. Důsledkem tohoto faktu je viditelná přítomnost tuků ve stolici zdravých kojenců. Pro správné trávení je důležitý vývoj koordinované peristaltiky střev. Poruchy peristaltiky jsou časté u předčasně narozených dětí a u dětí se závažným onemocněním.
...

Komentář

Autor: Doc. MUDr. Oldřich Pozler, CSc.

Článek je koncipován podle klasického učebnicového schématu – úvod, epidemiologie a patofyziologie, příčiny malabsorpčního syndromu, abnormální lymfatická drenáž střeva a laboratorní diagnostika a léčebné postupy. Abnormální lymfatická drenáž střeva je jednou z možných příčin malabsorpčního syndromu, a proto nepovažuji za logické vyčlenit tuto oblast jako zvláštní odstavec.
Úvod je velmi koncizní a každá věta má pro diagnostiku malabsorpčního syndromu velký význam. Autoři popisují diferenciálně diagnostickou úvahu nad neprospívajícím dítětem, zdůrazňují význam pečlivé anamnézy, rozboru jídelníčku a stravovacích návyků celé rodiny, fyzikálního vyšetření i získání validních antropometrických údajů. Věnují se i průjmu batolat. Tato problematika je v českém písemnictví po mnoho let opomíjena, přestože diferenciální diagnostika a terapie nejsou jednoduché a batolata s touto symptomatologií často navštěvují ambulance praktických lékařů pro děti a dorost a dětských gastroenterologů. Protože patofyziologickým podkladem průjmu batolat není malabsorpce, autoři tuto diagnózu dále v článku blíže nekomentují a nerozebírají.
V části nazvané epidemiologie a patofyziologie se autoři velmi často nevěnují patofyziologii, ale pouze symptomatologii (např. sekreční průjem), a neuvádějí žádná fakta, která by se vztahovala k epidemiologii. Podávají pouze minimální, pro klinickou praxi nezbytné informace, chybějí recentní poznatky o molekulárně genetických studiích a o procesech probíhajících na úrovní buněk. Autoři zmiňují význam neinvazivních dechových testů (vodíkový dechový test) pro diagnostiku malabsorpce disacharidů. Dechové testy jsou pro pediatry po řadu let lákavou diagnostickou metodou, ale bohužel se v České republice z řady důvodů (cena zařízení nebo substrátu, reprodukovatelnost apod.) neprosadily do běžné klinické praxe. Vodíkový dechový test se nejčastěji využívá v diagnostice laktózové intolerance. Objev kotransportu sodíku a vody je významný především z hlediska strategie perorální rehydratace dětí s akutním infekčním průjmem, protože izolovaná malabsorpce monosacharidů je extrémně vzácná.
...

Plnou verzi článku najdete v: Pediatrie po promoci 3-4/2004, strana 13

Zdroj:

Sdílejte článek

Doporučené

Den vzácných onemocnění 2024

28. 3. 2024

Jde o několik pacientů s konkrétní diagnózou. Avšak je již známo přes 10 000 klinických jednotek a jedná se o miliony pacientů. Česko patří k zemím s…