Pacient s každodenními bolestmi hlavy
Termín „chronická každodenní bolest hlavy“ zahrnuje různé typy bolestí hlavy, z nichž nejčastější je chronická migréna. Každodenní cefalgie často vedou ke značnému funkčnímu omezení a nebývá vždy snadné je diagnostikovat a léčit. Nejsnáze léčitelnou příčinou úporných každodenních bolestí hlavy je nadužívání analgetik, kdy cefalgie vznikají na podkladě „rebound“ fenoménu. Jinou patologickou příčinu je třeba vyloučit zejména u nemocných, u nichž se každodenní cefalgie objevily nedávno, došlo ke změně typu nebo četnosti bolestí hlavy oproti předchozímu stavu nebo se zároveň vyskytují další neurologické či systémové příznaky. Léčba chronických bolestí hlavy je založena na potlačování faktorů, které bolest hlavy spouštějí, a na užívání preventivní léčby, nejčastěji antidepresiv, antiepileptik a beta−blokátorů. Nadužívání léčiv je nutno řešit jejich vysazením, přechodným podáváním jiných preparátů a dlouhodobou prevencí. U nemocných s bolestmi hlavy se často vyskytují úzkost a deprese – ty je třeba včas rozpoznat a léčit. Ačkoli toto onemocnění je záludné, vhodná léčba může pro nemocné s chronickými bolestmi hlavy znamenat výrazné zlepšení kvality života.
Opacienty trpící migrénami či jiným typem primárních bolestí hlavy často pečují rodinní lékaři. Počet nemocných vyhledávajících lékaře kvůli bolestem hlavy se v posledních letech zdvojnásobil a roste i nadále. Většina bolestí hlavy se vyskytuje jen občas, nicméně 4–5 % dospělých osob trpí každodenními bolestmi hlavy. Tyto osoby mají nižší kvalitu života než lidé s občasnými migrénami. Chronické bolesti hlavy představují nejčastější důvod odeslání nemocného do odborné poradny. U pacientů s každodenními bolestmi hlavy se nejčastěji setkáme s anamnézou občasných migrén, které se vyvinuly do obrazu každodenní cefalgie (chronické migrény). Nezávisle na původní příčině bolestí hlavy dochází asi u třetiny nemocných s jejich každodenním výskytem k nadužívání léčiv. O cefalgiích navozených léčivy, resp. „rebound“ fenoménem, se hovoří jako o „nerozpoznané epidemii“. Mezi pacienty superkonziliárních center pro léčbu bolestí hlavy dosahuje výskyt nadužívání léčiv u osob s chronickými bolestmi hlavy 50 až 82 %. I u nemocných s chronickými každodenními bolestmi hlavy dělíme tyto bolesti na primární a sekundární. U primárních cefalgií se dále rozlišuje, zda trvají méně než čtyři hodiny, nebo déle (tab. 1). Posouzení pacientova stavu
Lékař přistupující k nemocnému s chronickými bolestmi hlavy se systematicky snaží vyloučit nebezpečné patologické příčiny jeho obtíží, zařadit původní typ jeho bolestí hlavy a posoudit fyzické příčiny k nim přispívající, spouštěcí faktory, význam přidružených onemocnění a farmakologickou anamnézu (tab. 2). Prvky zjištěné v anamnéze a během klinického a laboratorního vyšetření, které nás mohou upozornit na některé specifické diagnózy v pozadí chronických bolestí hlavy, jsou shrnuty v tabulce 3. Potenciálně významné patologické nálezy
Všichni nemocní s každodenními bolestmi hlavy vyžadují pečlivé vyšetření a zhodnocení nálezů s cílem vyloučit sekundární příčinu obtíží. Ačkoli to nemusejí přímo říkat, většina pacientů se obává závažného onemocnění.11 Možnými známkami nitrolebního patologického procesu u osob s náhle vzniklou cefalgií jsou lokalizace bolesti do týla a zátylku, věk nad 40 let a abnormální neurologický nález. Za varovné příznaky u osob s neakutní bolestí hlavy lze označit narůstající četnost bolestí či progredující subjektivní a objektivní neurologické příznaky (např. poruchy koordinace, pocity tuposti nebo parestezie), popřípadě cefalgie budící nemocného ze spánku (pokud nejde o cluster headache nebo o typickou migrénu).
...
Komentář
Autor: MUDr. Markéta Grünermelová
Článek shrnuje problematiku chronických každodenních bolestí hlavy a oslovuje především praktické lékaře, do jejichž ambulancí přicházejí pacienti s bolestmi hlavy nejčastěji. Zabývá se proto zejména diagnostikou, diferenciální diagnostikou a možnostmi léčby, opomíjí patofyziologické mechanismy. Jednotka chronických každodenních bolestí hlavy není dosud jednoznačně zařazena do klasifikace IHS. Její výskyt v běžné populaci je 4–5 % a je charakterizována přítomností cefaley více než 15 dní v měsíci, a to po dobu nejméně šesti měsíců, nebo déle než 180 dní v roce s průměrným trváním ataky kolem čtyř hodin. Rozdělují se na primární (idiopatické) a sekundární (symptomatické), jejichž léčba spočívá v terapii základního onemocnění. K primárním chronickým denním bolestem hlavy patří chronická (tranformovaná) migréna, chronické tenzní bolesti hlavy, nové denní perzistující bolesti hlavy a hemicrania continua. Z nich je potom nejčastější příčinou každodenních bolestí hlavy chronická migréna a tenzní bolesti. Základním předpokladem racionální terapie je stanovení správné diagnózy, k níž vede zejména důkladná anamnéza, cílené neurologické vyšetření a event. vyšetření zobrazovacími metodami – výpočetní tomografií nebo magnetickou rezonancí. Elektroencefalografie se již v současné době k diagnostice cefalgií nedoporučuje.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medicína po promoci 6/2005, strana 42
Zdroj: