Trojrozměrné vzpomínky

Dnešní dobu prý charakterizuje mimo jiné lhostejnost k minulosti, včetně osudů lidí z vlastní rodiny. A vice versa také neschopnost svým dětem vyprávět o svém vlastním životě. Nebo nechuť. Přitom takové vyprávění je extrémně důležité, mimo jiné i proto, že prodlužuje život. Ačkoliv jsem se narodila v roce 1948, mám pocit, že docela dobře dohlédnu až do počátku dvacátých let minulého století. Právě díky vyprávění rodičů a příbuzných i díky rodinným kulisám a reáliím. Jeden příklad za všechny: můj otec byl v roce 1938 na vojně u dragounského pluku. Podrobně mi jako předškolní holčičce líčil, jak se připravovali na obranu proti Hitlerovi, jaké odhodlání vládlo za mobilizace a jak pak vojáci i důstojníci plakali, když byli nuceni se bez boje vzdát. Jak byl zoufalý, když musel Němcům odevzdat svoji kobylu jménem Švarná. Bylo to nad všechny učebnice dějepisu.

Autentické příběhy konkrétních lidí dodávají historickým faktům a datům nejen plasticitu a šarm, ale také rozměr mravní. Stavějí nás před otázku, jak bychom se v inkriminované době asi chovali my sami. Předkládají nám takové kategorie, jako je dobro, zlo, blaženost, smysl života, svoboda, vina, zásluha, a zároveň jejich absolutnost či relativnost. Připomínají, že svět a tudíž ani historie nikdy nejsou černobílé. Inspirují i k orientaci ve vlastním životě posluchačově nebo čtenářově.

Útlá knížka významného lékaře‑mikrobiologa a imunologa Ctirada Johna a spisovatelky Ludmily Romportlové Bylo to tak?, která právě vyšla, všechno tohle splňuje. Oba autoři, ročníky 1920 a 1924, v ní porovnávají svoje vzpomínky na vlastní mládí v letech 1938 až 1945, tedy na těžké roky těsně před druhou světovou válkou a během ní. Zatímco terciánka, později studentka rodinné školy a ve finále totálně nasazená dělnice nabízí úryvky ze svých naivních, sebestředných, ale také odbojných a sympaticky neučesaných teenagerovských deníků, o čtyři roky starší výborný student gymnázia a zároveň múzický mladík, pozdější medik, kterému však hned na začátku prvního semestru nacisti zavřou vysokou školu, popisuje dobu už zraleji a hlouběji. Oba texty se prolínají, což celé asambláži prospívá. Má švih a není sentimentální. Postupně se ocitáme v Turnově, Velkém Meziříčí, Mladé Boleslavi, Prachaticích, Praze, Písku, oba mladí lidé, kteří se tenkrát ještě navzájem neznají, prožívají každý po svém tytéž těžké válečné události. Zároveň ale také okouzlení, lásky, přátelství, poznávání, vzdor i zápas. A – jak se píše v doslovu knížky – dnes už těžko pochopitelný vlastenecký étos první republiky.             

                                                                                                           Libuše Koubská

L. Romportlová, C. John: Bylo to tak? Triton, 2013, brožovaná, 88 stran, 12,5 × 20 cm, 129 Kč