Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Pondělí 23. září 2019 | Svátek má Berta

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Nové knihy

Medicína od starověku po současnost
vydavatel: Nakladatelství Prostor

Na přední straně obálky reprodukce obrazu Ranhojič ošetřuje nohu sedlákovi od Isaaka Koedijcka přibližně z roku 1650, na zadní straně obálky reprodukce obrazu Vynětí kamene šílenství aneb Operace hlavy od Pietera Brueghela st. přibližně z roku 1550. To je vnější podoba díla, které v českém překladu vychází již podruhé.

Vydává je nakladatelství PROSTOR v edici Obzor a jde o vynikající monografii Roy Portera The Greatest Benefit to Mankind. A Medical History of Humanity from Antiquity to the Present, vydanou v roce 1997 v Londýně nakladatelstvím Harper Collins Publishers. První, dnes již zcela rozebrané české vydání vyšlo v roce 2001 pod názvem „Největší dobrodiní lidstva. Historie medicíny od starověku po současnost“.

Roy Porter (31. 12. 1946–4. 3. 2002) se narodil jako syn klenotníka v Bermondsey, svou lásku ke knihám, vzdělanosti a historii získal během školní docházky. Po univerzitních studiích působil od roku 1968 nejprve na Cambridge University. Odtud v roce 1972 přešel do Churchill College, Cambridge, kde vedl katedru historických studií. V roce 1977 zde byl zvolen děkanem, nicméně už v roce 1979 přechází do Londýna, konkrétně do Wellcome Institute for the History of Medicine. Zde také o 14 let později získává profesuru sociální historie medicíny. Proslul schopností přehledně vysvětlit i nejsložitější věci a nakazit každé publikum svým entuziasmem.

Byť byl v mnoha směrech značně nekonvenční, díky svým schopnostem získal i řadu formálních ocenění. V roce 1994 se stal členem Britské akademie, bylo mu též uděleno čestné členství Royal College of Physicians a Royal College of Psychiatrists. Když se předčasně odebral do důchodu, měl v plánu naučit se několik jazyků, začít hrát na některý z hudebních nástrojů a kultivovat svou zahradu. Nic z toho mu však již dopřáno nebylo – Roy Porter zemřel 3. března 2002 ve věku 55 let v blízkosti svého domova v St. Leonards‑on‑the‑Sea ve Velké Británii, nejspíše na infarkt myokardu při jízdě na kole na svou zahradu. Stojí za zmínku, že již v roce 1999 dr. Porter v jednom interview prohlásil, že by rád zemřel při zahradničení. Jeho náhlé úmrtí bylo pro všechny šokem – do poslední chvíle byl totiž pln života a energie. Řekové v takovýchto případech hovoří o „dobré smrti“; v tomto případě však přišla až příliš brzy.

Roy Sydney Porter byl mužem s obdivuhodnou energií a pracovitostí, jemuž stačilo spát jen několik málo hodin denně – jako by tušil, jak málo času mu osud vyměřil. Říkalo se o něm, že píše rychleji, než mnozí lidé stačí číst, a není proto divu, že do své smrti v pouhých pětapadesáti letech stačil napsat či editovat více než stovku knih, mimo jiné i mnoho studií a encyklopedických publikací zabývajících se dějinami lékařství. Jeho kniha Mind Forg’d Manacles. A Social History of Madness (Mysl v okovech. Sociální historie šílenství, Londýn 1987) získala cenu Lea Gershoye, titul London. A Social History (Londýn. Sociální historie, Londýn 1994) se stal bestsellerem, podobně jako The Cambridge Illustrated History of Medicine (Cambridgeská ilustrovaná historie medicíny, Cambridge 1996). Jednou z posledních vydaných Porterových prací je kniha s názvem Quacks. Fakers and Charlatans in English Medicine (Felčaři. Podvodníci a šarlatáni v anglické medicíně, Stroud 2000).

Kniha Dějiny medicíny, jež právě vychází v druhém českém vydání, vyšla v Londýně v roce 1997. Je to zcela mimořádné dílo, shrnující a hodnotící vývoj praktické medicíny i lékařské vědy v celé dosavadní historii. Autor zachycuje pokrok medicíny, ale uvědomuje si i její současné limity a nové problémy – například měnící se podobu vztahu mezi lékařem a pacientem, hrozbu nových chorob či dosud pouze velmi omezené úspěchy v boji s onkologickými onemocněními. Kromě vědeckých objevů sleduje zdokonalování lékařské praxe a otevírá i etické otázky současné medicíny včetně problému eutanazie. Vývoj medicíny a lékařské vědy představuje na širším náboženském, vědeckém, ekonomickém, sociálním i politickém pozadí – na pozadí dějin lidské kultury vůbec. Celou historií medicíny, tak jak je v knize vylíčena, prolíná touha po poznání skutečných příčin nejrůznějších chorobných stavů, možností je léčit a předcházet jim, což Porter považuje za hlavní hnací sílu pokroku lékařské vědy. Kniha se věnuje především medicíně západní od starověku po současnost, ovšem pro srovnání nabízí stručný vhled do tradic medicíny východní (arabské, čínské a indické); ve zkratce také připomíná hlavní proudy a představitele novověké alternativní medicíny.

Potřeba pochopit, proč a jak nemoci vznikají, jak se před nimi chránit a jak lidské tělo přesně funguje, přinesla revoluci v postavení i možnostech medicíny a zásadně změnila náš život oproti minulým staletím. Na tomto základě popisuje Porter celý vývoj lékařské vědy – od prvních objevů v oblasti anatomie a fyziologie až po vznik specializací jako psychiatrie, neurologie, endokrinologie, bakteriologie či genetika. Kromě vědeckých objevů sleduje také zdokonalování lékařské praxe – ambulantní i klinické, rozvoj veřejného zdravotnictví od prvních nemocnic a prvních snah zabraňujících šíření epidemií až po vznik důmyslných zdravotnických systémů a jejich financování na počátku 20. století. V závěrečných kapitolách knihy otevírá Roy Porter etické otázky současné medicíny: zredukování člověka na pouhý soubor orgánů, marnou snahu zachovat si „věčné mládí“ a uniknout smrti, bolestnou skutečnost osamělého umírání v nemocnicích a problém eutanazie. Porter se rovněž zamýšlí nad budoucností medicíny právě při vědomí jejích současných hranic.

Nové poznatky a překvapení čekají v knize i na ty, kteří se považují za znalce dějin medicíny. Mohou se dozvědět staroegyptský recept na mast proti plešatosti nebo to, jak neznámá epidemie postihla Atény, jak obyčejné citrony přispěly k Napoleonově porážce či jakou neblahou roli sehrály infekční choroby zanesené z Evropy do Nového světa a na další kolonizovaná území. Autor nezamlčuje ani černé stránky z dějin medicíny – hrůznou kariéru nacistického lékaře Josefa Mengeleho a jeho japonského protějšku Šira Išii.

Množství vzájemně propojených informací i podnětů, jež Porter ve své práci shromáždil, je určeno k přemýšlení jak pro lékaře, mediky, historiky vědy a kultury, tak pro pacienty‑laiky, kteří popisované skutečnosti mohou konfrontovat s osobními zkušenostmi a postřehy.

Hodnotu českého vydání zvyšuje fakt, že o jeho překlad se zasloužil emeritní šéfredaktor našeho nakladatelství Medical Tribune a jeho odbornou revizi zajistil prof. MUDr. Jan Petrášek, DrSc.

Rejstřík



Copyright © 2000-2019 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky