Kam kráčí úhradový systém?

Přestože se slovo krize v posledních měsících stalo běžnou součástí slovníku žurnalistů a s články popisujícími následky ekonomického propadu se v médiích setkáváme téměř denně, zdravotnictví bylo dosud negativních dopadů hospodářské recese relativně ušetřeno. Mnozí se však obávají, že tato příznivá situace by se v letošním roce mohla změnit. Přestože zdravotní pojišťovny slibují zachovat úhrady péče na loňské úrovni, není vyloučeno, že těmto slibům nebudou moci v souvislosti s očekávaným nižším výběrem pojistného dostát. Jednu z významných výdajových položek zdravotních pojišťoven, narůstající rok od roku, tvoří úhrady léků. Ty se v loňském roce podle předběžných odhadů vyšplhaly k sumě 80 miliard korun.

Jednou z cest vedoucích k větší stabilizaci rozpočtů zdravotních pojišťoven a zvýšení transparentnosti procesu stanovení cen, výše a podmínek úhrad se měla stát nová legislativa v oblasti cenotvorby, která vstoupila v platnost v roce 2008.

Co se v procesu cenotvorby a stanovování podmínek úhrad za poslední dva roky od zavedení nové legislativy povedlo? Kde jsme zaostali za očekáváním a jaký je výhled na nejbližší budoucnost v situaci, kdy od začátku roku došlo k mandatornímu snížení cen a úhrad u většiny obchodovaných přípravků (zejména v případě maximálních cen u téměř všech léčiv) o sedm procent a současně došlo ke zvýšení daně z přidané hodnoty o jedno procento?

Odpovědi na tyto a další otázky přináší na str. A6 v článku Současný úhradový systém – světlo na konci tunelu? farmakoekonomka MUDr. Jana Skoupá.

Zdroj: Medical Tribune