Některé bariéry využití umělé inteligence ve zdravotnictví se drolí

Ministerstvo zdravotnictví dokončuje dvě novinky ve prospěch využití AI v českém zdravotnictví – oficiální strategii a poradní sbor pro vstup AI do úhrad. Ohlásil to ministr zdravotnictví na konferenci České asociace pro umělou inteligenci. Její představitelé se ale ptají: bude to stačit k tomu, aby Česku neujel vlak?

Ministerstvo zdravotnictví dokončuje práce na strategii pro umělou inteligenci ve zdravotnictví a plánuje ji představit ještě v říjnu. Na třetím ročníku konference AI transformace zdravotnictví to uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). „Je to klíčový dokument. Věřím, že nám strategie dává jako České republice náskok a přidanou hodnotu. Je jen pár zemí, které svou strategii pro umělou inteligenci ve zdravotnictví mají,“ řekl ministr. „Poprvé v jednom dokumentu řešíme rámcově všechny oblasti, implementaci, edukaci, vstup technologií na bázi umělé inteligence do systému veřejného zdravotního pojištění a další. Subjektů, které ji s námi tvořily, byly desítky,“ uvedl. Příští rok má na strategii navázat konkrétní akční plán jejího naplnění.

Současně ohlásil, že brzy začne na ministerstvu zdravotnictví fungovat poradní sbor pro vstup inovací do systému. Digitální nástroje mají jiný charakter než běžné zdravotnické prostředky a potřebují rychlé posouzení, jestli je účelné je hradit z veřejného zdravotního pojištění. Ministerstvo v této otázce konzultuje se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, která spustila svůj program na řízený vstup inovací digitální medicíny do systému.

„Poradní sbor bude platformou, na které se budeme bavit o stanovení úhrady tak, aby nebyli výrobci posíláni z jednoho místa na druhé, jestli mají jít cestou přes úhradovou vyhlášku, nebo přes sazebník výkonů…,“ popsala posléze Markéta Foldyna Hellová, vrchní ředitelka sekce zdravotnických technologií ministerstva zdravotnictví. Cílem podle jejích slov je, aby byl proces čitelný, předvídatelný a aby nevyžadoval dokládat věci duplicitně.

Vojtěch také připomněl, že ještě před svým nástupem do funkce ministra na loňském ročníku stejné konference nastínil své plány pro rychlejší využití AI ve zdravotnictví a ty už začal naplňovat. „Hovořil jsem o tom, že tyto technologie mají mít na ministerstvu svou osobu, které se jimi bude zabývat. Vznikla nová sekce pro zdravotnické technologie a na ní oddělení inovací a AI. Můžeme říct, že sliby, které jsme o umělé inteligenci dali, plníme,“ prohlásil.

Nástroje s umělou inteligencí podle něj mohou ve zdravotnictví významně pomoci s nedostatkem personálu, mají potenciál zlepšit nejen diagnostiku a léčbu, ale také snížit administrativní zátěž zdravotníků. „Administrativa ve zdravotnictví vždy bude, ale můžeme ji do nějaké míry automatizovat, a ušetřit tak čas na pacienty,“ uvedl.

Za důležitou součást plánů považuje ministr Vojtěch vzdělávání. Adopci umělé inteligence podle něj podpoří generační obměna. „Pro dnešní mediky je umělá inteligence zcela běžnou součástí života,“ podotkl.

Polsko i britská NHS nasazují nástroje s AI plošně

Pro některé dodavatele inovativních prostředků digitální medicíny je inspirativní přístup sousedního Polska, které se rozhodlo podpořit adopci prověřených nástrojů s umělou inteligencí tak, že centrálně nakoupilo modely pro pět klinických oblastí pro všechny nemocnice.

„Státy kolem nás do toho začaly neuvěřitelně šlapat,“ upozornil Matěj Misař, předseda zdravotnické sekce České asociace umělé inteligence. „Polsko, Španělsko i Velká Británie vybraly určitou technologii, využily evropské fondy a práskly ji do nemocnic. I my máme možnost zavést umělou inteligenci tam, kde může pomoci řešit různé bolístky v českém zdravotnictví.“ Vyjádřil obavu, aby Česku takzvaně neujel vlak: „Jak zajistíme, že za tři roky, zatímco Poláci budou mít reálný dopad, my se budeme teprve rozjíždět?“

Kromě Polska zmínil Misař Velkou Británii, která plánuje zavést AI pro analýzu rentgenových snímků hrudníku do roku 2029 v každém zdravotnickém trustu NHS v Anglii s centrálním financováním. Španělsko zase investuje do AI ve zdravotnictví prostřednictvím národní strategie, jednotlivé nákupy realizují regiony.

Ministr Vojtěch upozornil, že český zdravotnický systém je decentralizovaný a není na ministerstvu zdravotnictví nakupovat technologie pro nemocnice centrálně. „Rolí ministerstva zdravotnictví není říct, jaká technologie se kde má aplikovat, ale nastavit rámec. Pro nás je důležité, abychom umožnili vstup technologií co nejrychleji do systému. V tom bude zahájení práce poradního sboru pro vstup inovací do systému veřejného zdravotního pojištění velkým krokem dopředu,“ uvedl Vojtěch.

Právě úhrady vnímá v současnosti jako největší bariéru. Ve chvíli, kdy bude mít nástroj s umělou inteligencí stanovenu úhradu z veřejného zdravotního pojištění, nevidí ministr důvod, proč by ji poskytovatelé neimplementovali. Práce poradního sboru tak podle něj může mít rychlý dopad. „Za rok si můžeme říct, jak poradní sbor funguje,“ vyzval Vojtěch zástupce AI startupů.

Na papírovou kartotéku AI nenasadíme

Významnou brzdou implementace inovativních nástrojů digitální medicíny v praxi českých nemocnic nejsou jen chybějící úhrady. Jak připomněl na konferenci AI transformace zdravotnictví ředitel Všeobecné fakultní nemocnice Ján Dudra, digitalizace nemocnic a modernizace jejich informačních systémů není dokončena. „Bavíme se o umělé inteligenci, přitom se v nemocnicích stále ve větší nebo menší míře používá papírová zdravotnická dokumentace. Ujel nám vlak s digitalizací, tak se snažíme chytit vlak s umělou inteligencí a z něj do digitalizace přistoupit. To ale nejde. Bez zdigitalizovaného prostředí a s ne úplně kvalitně fungujícími nemocničními informačními systémy zůstanou z plánů a konferencí, jako je tato, jen sny,“ řekl Dudra. Všeobecná fakultní nemocnice používá na většině klinik velmi starý nemocniční informační systém, poznamenal. I tak zavádí strukturu pro vyhodnocování nákupu nástrojů s AI a podporuje vzdělávání klíčových pracovníků v oblasti AI.

Co by také pomohlo digitalizaci nemocnic v Česku, je podle Dudry standardizace nebo certifikace nemocničních informačních systémů (NIS), respektive jasný standard, jak má digitalizovaná nemocnice vypadat. „Každý z nás se snaží digitalizovat nemocnici v rámci svého rozpočtu tak, jak věřil, že je to dobré. Chybí ale standard, jak má vypadat NIS a jak má vypadat digitalizovaná nemocnice,“ říká Dudra.

Myšlenku, že digitalizace jako taková je základ, podpořil Jan Pešava, náměstek ředitele pro informatiku FN Brno, FNUSA a CKTCH. „Díváme se na AI z pohledu ucelené digitalizace, aby to mělo pevné základy. Potřebujeme kvalitní data a vzdělávat zaměstnance,“ uvedl Pešava s tím, že v jeho nemocnicích vzniká pro AI generel. „V polovině příštího roku budeme mít generel na osm let, aby přežil střídání managementu, aby se koncepce dotáhla do konce.“

„Náš nemocniční systém je z roku 1993,“ podotkl k tomu Josef Škola, přednosta Kliniky anesteziologie, intenzivní a urgentní medicíny FN Bulovka. Už dnes na jeho pracovišti používají AI systém pro podporu hodnocení rentgenových snímků, Škola si umí představit i další uplatnění digitalizace. „Jsem skromný, mně by stačilo, kdyby kolegové nemuseli přepisovat čísla z monitoru do papírové dokumentace a aby nemuseli hodiny trávit tím, že stylem Ctrl+C, Ctrl+V kopírují data z jednoho systému do druhého,“ podotkl.

Také Jakub Fejfar, medicínský ředitel pro inovace skupiny Agel, vnímá určité mantinely dané tím, že nemocnice fungují v hybridním režimu, ne plně elektronickém. V Agelu o adopci nových nástrojů s AI rozhoduje centrálně specializovaný board. „Každé technologické řešení má svou cenu. Naproti tomu my musíme hledat efektivitu a změnu procesů v kontextu kvality a bezpečí,“ uvedl Fejfar.

Aleš Herman, ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové, považuje za nejjednodušší a přitom účelné implementovat umělou inteligenci do administrativy a výzkumu. „Strategie umělé inteligence je jasná, bude přebírat některé prvky práce personálu,“ uvedl Herman. V léčebné péči ve své nemocnici zavádí AI podpůrné systémy pro endoskopie, MRI a mamografy. Připravuje také využití umělé inteligence v digitální komunikaci s pacienty.

Jak podotkl Jakub Hlávka, ředitel Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace Masarykovy univerzity v Brně, digitální inovace mohou efektivitu zdravotnictví zlepšit, ale vyžaduje to kvalitně vyhodnocovat jejich přínosy. „Doufám, že budeme kvalitně sbírat data. Potřebujeme evidenci, to je oblast, kde v současnosti vidím největší vakuum v adopci nových technologií,“ uvedl Hlávka.

Úhrada veřejného zdravotnictví tam, kde dává smysl

Donedávna bylo až na výjimky a pilotní projekty základní východisko klíčových institucí takové, že AI ve zdravotnictví nepotřebuje specifický přístup při stanovení úhrady a že většinou přináší úspory poskytovatelům zdravotních služeb – ti je tedy mají platit.

Jenže někdy zvýšení efektivity a kvality, které je ve prospěch pacientů a zdravotního systému jako takového, nemusí být zároveň ekonomicky výhodné pro nemocnici. Například pokud nákladné telemedicínské řešení reálně předejde hospitalizacím chronických pacientů, přijde nemocnice o úhradu těchto hospitalizací. Dokonce pokud předejde pomocí technologie nozokomiální nákaze, přijde o úhradu za léčbu komplikací. „S poskytovateli zdravotních služeb to velmi pečlivě počítáme,“ uvedl Jakub Kozák, spoluzakladatel společnosti Datlowe, která vyvinula mimo jiné AI nástroj pro včasnou detekci infekcí u hospitalizovaných pacientů. „Výskyt komplikace znamená pro nemocnici na jednu stranu miliony korun v nákladech, ale na druhou stranu také zvyšuje úhrady od zdravotních pojišťoven,“ vysvětlil. Nové aktivity ministerstva i VZP vítá. „Před pár měsíci jsem si ani neuměl představit, že by naše produkty proplácela pojišťovna, zvažovali jsme jen ty varianty, jestli je zaplatí poskytovatel, nebo pacient. V tom vidím posun,“ řekl Kozák.

Postoj k AI se změnil nejen na ministerstvu zdravotnictví, ale také ve Všeobecné zdravotní pojišťovně, která na konci září otevřela projekt řízeného vstupu digitálních inovací do úhrad s jasnou metodikou. Pro příští rok na to v tuto chvíli předpokládá rozpočet 300 milionů korun.

Během prvních týdnů se v projektu registrovalo patnáct zájemců a byla podána jedna kompletně zpracovaná žádost.

Cílem projektu je posoudit podle předem stanovených kritérií s podporou interního a externího boardu přínos konkrétní technologie digitální medicíny a rozhodnout, zda má dost dat pro stanovení běžné úhrady, zda dává smysl podpořit pilotní projekt pro sběr dalších dat a důkazů, nebo jestli takový projekt nemá být hrazen ze zdravotního pojištění. Úspěchem projektu bude, když prokáže, že je tento proces funkční. „Není cílem co nejvíc implementovaných inovací, ale transparentní systém posouzení, včetně toho, že se některé zamítnou,“ popsal Ivan Duškov, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny. „Rád bych, aby příští rok několik projektů prošlo do standardních úhrad a aby taky několik projektů neprošlo, zkrátka aby tu byl řízený proces a kompetentní posuzování žádostí,“ řekl Duškov.

Pacienti AI používají, není model jako model

Zatímco využití umělé inteligence jako zdravotnického prostředku je velmi přísně regulováno a kontrolováno, pacienti zcela běžně využívají za účelem konzultace vlastního zdraví všeobecné chatboty velkých jazykových modelů. Někdy je také využívají jako asistenty při poskytování zdravotních služeb i zdravotníci. Obojí má ale svá nezanedbatelná rizika.

V letech 2025 vydala Česká asociace umělé inteligence příručku pro zdravotnická zařízení o umělé inteligenci, ministerstvo zdravotnictví vydalo věstníkem metodický pokyn pro poskytovatele zdravotních služeb k problematice umělé inteligence v klinické praxi. Pro velké poskytovatele mimo jiné doporučuje vytvořit vnitřní metodiku, aby například lékaři neposílali citlivá data do chatbotů s AI. Ministerstvo zdravotnictví nedávno vydalo také příručku pro pacienty. I pro ně je klíčové rozlišovat, co je certifikovaný zdravotnický prostředek, který prošel testováním, a co je volně dostupný všeobecný chatbot.

„S odbornou společností jsme vydali příručku pro pacienty, jak pracovat s velkými jazykovými modely. Nejde to zakázat, ale měli bychom vědět, kde jsou jejich limity,“ uvedl Adam Gřunděl.