Respirační infekce u seniorů: vakcinace jako součást prevence ztráty soběstačnosti

Respirační infekce patří u starších lidí k významným příčinám morbidity, hospitalizací a mortality. Jejich dopad přitom zdaleka nekončí u postižení respiračního systému. U křehkých geriatrických pacientů může akutní infekce představovat poslední impuls, který naruší dosud relativně stabilní funkční stav a vede ke ztrátě soběstačnosti, rozvoji sarkopenie, prodloužené rekonvalescenci nebo nutnosti institucionální péče. Významnou součástí prevence těchto následků je vakcinace proti infekcím, kterým lze očkováním předcházet. Této problematice se na celostátním gerontologickém kongresu, který se konal 22. a 23.  9. 2026 ve FNMH v Praze, věnovala prof. MUDr. Eva Topinková, CSc., z Kliniky geriatrie a interní medicíny 1. LF UK a VFN, IPVZ v Praze.

Respirační onemocnění představují celosvětově u starších dospělých významnou zátěž, jejich incidence velmi výrazně narůstá od 60 let věku. V roce 2021 patřily tyto choroby mezi deset nejčastějších příčin úmrtí. U starších pacientů mají vždy závažnější průběh, přitom některým z nich lze velmi dobře předcházet. K pěti nejčastějším respiračním infekcím (RI) patří respirační syncytiální virus (RSV), chřipka, pneumokok, SARS-CoV-2 a pertuse. U starších pacientů navíc nemusí být klinický obraz jednotlivých infekcí snadno rozlišitelný. Podobné příznaky mohou mít různou etiologii, což zvyšuje význam správné diagnostiky a v indikovaných případech využití dostupných metod k identifikaci původce.

Vyšší riziko závažného průběhu je podmíněno kombinací imunosenescence, multimorbidity a snížené funkční rezervy. Infekce proto může u starších pacientů vést k mnohem závažnějším důsledkům než u mladších osob. „U křehkých geriatrických pacientů může být respirační infekce poslední kapkou, která naruší křehkou rovnováhu, a způsobí tak závažný dopad, který ovlivní jejich soběstačnost,“ upozornila prof. Topinková.

RI představují významnou zdravotní a ekonomickou zátěž pro zdravotní i sociální systém a negativně ovlivňují zdravé stárnutí. „Vakcinace na základě evidence-based medicíny je jednoznačně přínosná pro snížení nemocnosti na jednotlivé respirační infekce, jejich komplikací a dlouhodobých následků,“ připomněla.

Vakcinace jako integrální součást prevence u seniorů

Kromě respiračních komplikací se mohou objevit kardiovaskulární, neurologické či renální komplikace a zhoršení kontroly diabetu. Významným problémem je rovněž pokles svalové hmoty. Hospitalizace, imobilizace a snížený příjem potravy mohou urychlit rozvoj sarkopenie a vést k dalšímu poklesu funkční kapacity.

Právě tento aspekt je z pohledu geriatrie zásadní. Cílem není pouze přežití akutního onemocnění, ale také zachování funkčního stavu, soběstačnosti a kvality života. Prevence infekcí tak zapadá do širšího konceptu zdravého stárnutí.

Vakcinaci proti preventabilním RI doporučuje i Národní plán rozvoje geriatrické péče. I když i mezinárodní odborné společnosti a iniciativy doporučují a podporují vakcinaci, zvyšují povědomí o rizicích RI, o účinnosti a bezpečnosti očkování, přesto zůstává proočkovanost nedostatečná a povědomí o rizicích u starší populace nízké. Podle prof. Topinkové je přitom nutné vnímat vakcinaci jako integrální součást prevence ve vyšším věku, nikoli pouze jako ochranu před samotnou infekcí.

Důležitou otázkou je role jednotlivých odborností v očkování seniorů. Geriatr má vzhledem ke komplexnosti péče o starší pacienty významnou úlohu nejen při samotné indikaci vakcinace, ale také při edukaci pacienta a jeho rodiny a při koordinaci preventivní péče. To je zvláště důležité u pacientů v dlouhodobé či institucionalizované péči, kde může být očkování součástí komplexního preventivního plánu. Geriatrická péče by měla zahrnovat také pravidelné vyhodnocování očkovacího statusu a zohlednění aktuálních doporučení.

Důležité podle prof. Topinkové je, že doporučení pro vakcinaci jsou založena na vědecké evidenci. Při sledování účinnosti jsou důležitá nejen data o schopnosti vakcíny vyvolat protilátkovou odpověď, ale pro klinickou praxi jsou podstatné především údaje o prevenci infekce, počtu hospitalizací, závažných průběhů onemocnění, potřebě intenzivní péče a úmrtí. „Každá další infekce může zhoršit již vzniklý funkční deficit. Právě proto by měl být očkovací status součástí komplexního hodnocení seniora a vakcinace jedním z nástrojů, které mohou přispět k zachování jeho funkční nezávislosti,“ zdůraznila prof. Topinková.

Vývoj nových vakcín je rychlý a dat o účinnosti a bezpečnosti očkování stále přibývá. Např. u vakcinace proti pneumokokovým infekcím byla v klinických studiích jasně prokázána redukce pneumokokových onemocnění, včetně invazivních forem. Recentní kohortová studie 597 430 příjemců Medicare v USA (2023–2024) potvrdila účinnost vakcíny proti RSV u seniorů – v dlouhodobé péči byl zaznamenán pokles hospitalizace spojené s RSV (–73 %), pokles úmrtí spojených s RSV (–56 %), snížení závažných komplikací RSV (–59 %) a tromboembolické příhody (–66 %). U vakcinace proti covidu-19 je dobře dokumentována ochrana před závažným průběhem a hospitalizací. V očkovací sezóně 2024–2025 poskytla dodatečnou ochranu proti covidu-19 vyžadujícímu lékařskou péči, přičemž nejvyšší odhadovaná účinnost byla proti kritickému průběhu. Vakcinaci proti covidu-19 se doporučuje provádět společně s očkováním proti chřipce, navíc v únoru 2026 schválila Evropská léková agentura (EMA) kombinovanou vakcínu proti covidu a chřipce. V USA byla v letošním roce schválena vůbec první mRNA vakcína proti sezónní chřipce, od níž se očekává rychlá adaptace na cirkulující kmeny.  

Očkování proti chřipce je stále podceňováno

Již studie z roku 2007 ukázala, že očkování proti chřipce je spojeno se snížením specifické mortality na mnoho doprovodných onemocnění, např. u cévní mozkové příhody (–65 %), onemocnění ledvin (–60 %), diabetes (–55 %), pneumonie (–53 %) nebo CHOPN (–45 %). U chřipky je podle prof. Topinkové velmi důležité, že pro starší osoby je nyní i v Česku dostupná vysokodávková vakcína Efluelda, která má vyšší efektivitu. Ta je narozdíl od klasické vakcíny již nyní k dispozici, a lze tak seniory proti chřipce začít očkovat.

Zároveň připomněla výsledky studie FLUNITY-HD, v níž vysokodávková vakcína (HD) proti chřipce významně snížila výskyt mnoha závažných příhod ve srovnání se standardní dávkou (SD). V této studii HD vakcína proti chřipce jako první prokázala také vyšší ochranu nad rámec chřipky samotné ve srovnání s SD vakcínou. V porovnání s SD vakcínou snížila o dalších:

• 31,9 % hospitalizace pro laboratorně potvrzenou chřipku,
• 8,8 % hospitalizace z důvodu pneumonie nebo chřipky,
• 6,3 % hospitalizace z důvodu kardiopulmonálních onemocnění,
• 2,2 % hospitalizace z jakékoli příčiny.

Důležité je, že vakcinace je také důležitou kardiovaskulární (KV) protekcí. Systémový zánět způsobený RI může vyvolat nebo zhoršit KV příhody. Zánětlivá odpověď totiž hraje zásadní roli při vzniku a prasknutí arteriálního plaku, které mohou vést k nežádoucím KV příhodám.

Protektivní efekt vakcinace proti chřipce na KV ukazatele potvrzuje řada dat. Systematický přehled a metaanalýza 36 studií, z nichž 25 bylo zaměřeno na účinnost očkování a 11 na strategii vysoké dávky, ukázaly, že očkování proti chřipce je spojeno s významným snížením celkové mortality (o 26 %), MACE (o 38 %), statisticky významné snížení KV mortality (o 41 %) a hospitalizace z jakékoli příčiny (o 20 %). „Očkování přináší největší benefit u KV mortality a hospitalizací, včetně JIP. U jednotlivých KV příhod, např. u srdečního selhání nebo cévní mozkové příhody, jsou výsledky méně konzistentní,“ uvedla prof. Topinková.

Významná je také otázka opakované vakcinace. Data prezentovaná v přednášce naznačují, že u osob opakovaně očkovaných proti chřipce v několika po sobě jdoucích sezonách může být KV riziko nižší než u osob očkovaných pouze jednou. Prevence RI u seniorů by proto neměla být vnímána izolovaně.

„Respirační infekce mají u seniorů negativní dopad na celkové zdraví nad rámec akutní infekce. Vakcinace zabraňuje jednotlivým RI či snižuje jejich riziko, zmírňuje komplikace a chrání před závažným průběhem. Očkování je přínosné nad rámec prevence akutních infekcí a jejich komplikací, přispívá k lepšímu zdraví a v obecné rovině i ke zdravému stárnutí. Se stárnutím populace je vakcinace důležitým preventivním opatřením veřejného zdravotnictví a naplňování Národního programu rozvoje geriatrické péče 2035,“ shrnula prof. Topinková.