Nezůstane v šuplíku. Implementace Národního kardiovaskulárního plánu v roce 2026 pokročí

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch na odborném setkání těsně před svým nástupem do funkce podpořil naplnění Národního kardiovaskulárního plánu a mezioborovou spolupráci na léčbě chronických pacientů.

Změny navržené v Národním kardiovaskulárním plánu nezůstanou jen na papíře, ale bude se na nich aktivně pracovat. Příslib vyplynul z vystoupení zástupců dotčených medicínských oborů a ministra zdravotnictví Mgr. et Mgr. Adama Vojtěcha (těsně před jeho jmenováním) na adventním kulatém stole, který pořádalo vydavatelství Medical Tribune společně s Asociací inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) a Sdružením praktických lékařů České republiky (SPL ČR). „Implementace je nejzásadnější, protože jedna věc je, co máme na papíře, a druhá věc je realita,“ uvedl ministr. Na to, aby naplňování plánu neusnulo, bude na ministerstvu dohlížet vrchní ředitel pro zdravotní služby. „Pozice vrchního ředitele pro zdravotní služby je alfou a omegou. Čtyři roky nebyla obsazená a to považuji za zásadní chybu. Když nemáte šéfa této sekce, veškeré zdravotní politiky, národní plány a oborové reformy se moc neposouvají. Mohu slíbit a garantovat, že na tu pozici co nejdříve přijde manažer a bude to tlačit dopředu,“ řekl Vojtěch.

Rozdíl mezi regiony ČR jako mezi Albánií a Francií

Národní kardiovaskulární plán má velké ambice a přirozeně se zaměřuje na místa, kde je co zlepšovat. Mezi ně patří prevence a prodloužení délky života ve zdraví nebo regionální rozdíly. Východiska lapidárně shrnul prof. Aleš Linhart, místopředseda České kardiologické společnosti: „Plácali jsme se po ramenou, jak nám klesá kardiovaskulární mortalita. K tomu se dá říct jednou větou: Mejdan skončil, přátelé. Přirozené faktory, které k poklesu přispěly, jako zlepšení ekonomické situace obyvatel a kvalitnější strava, se vyčerpaly. Naopak přibývá rizikových faktorů, jako je obezita, hypertenze, diabetes…“ V délce života ve zdraví, která je v Česku přibližně 62 let, zaostáváme proti některým vyspělým evropským státům o deset let, připomněl prof. Linhart. „Máme obrovské regionální rozdíly. Mezi nejhoršími a nejlepšími oblastmi ČR jsou zhruba stejné jako rozdíl mezi Albánií a Francií,“ podotkl.

Co konkrétně s tím, mají krok za krokem na základě podrobného a dobře vydiskutovaného Národního kardiovaskulárního plánu jasně nalinkovat jednotlivé navazující akční plány. Ten první byl schválen už na podzim, ale podle prof. Linharta není dokonalý. Pro tvorbu těch dalších to má být poučení. „Vůbec to ale neznamená, že bychom nemohli souběžně pracovat i na těch bodech Národního kardiovaskulárního plánu, které se do prvního akčního plánu nedostaly nebo jsou odsunuty na další období,“ zdůraznil prof. Linhart.

750 000 pacientů se srdečním selháním nezvládnou kardiologové sami

Od 1. ledna se mění vyhláška o preventivních prohlídkách u praktických lékařů, se kterou Národní kardiovaskulární plán počítal. Přinese velké změny v záchytu pacientů s rizikovými faktory a pacientů v počínajících stadiích chronických onemocnění. „Musíme se zaměřit na to, abychom neměli spoustu proscreenovaných pacientů, které ale nebude mít kdo léčit,“ podotkl prof. Linhart. U pacientů se srdečním selháním to znamená správně nastavit mezioborovou spolupráci. Při očekávaném nárůstu počtu pacientů se srdečním selháním to je nezbytnost. „Kardiologové to nezvládnou sami. Je nutné zapojit další odbornosti, diabetologii, nefrologii, protože dominantní příčinou srdečního selhání je kardio-renálně-metabolický syndrom. Chceme posílit roli praktických lékařů nejen v diagnostické, ale i v terapeutické části. Jinak narazíme na strop kapacit,“ uvedl prof. Linhart.

V roce 2026 bychom také měli získat naprosto nevídanou základnu dat z laboratorních výsledků. „Měli bychom mít do budoucna lipidovou mapu a výsledky ze screeningu, budeme schopni analyzovat tok pacientů a sledovat data o výsledcích,“ očekává prof. Linhart. Pokud v tom uspějeme, bude to podle něj světový unikát.

„Víme o 380 000 diagnostikovaných pacientů se srdečním selháním. Pokud neuděláme nic, v realistickém scénáři to může být do roku 2040 kolem 750 000. Proto je srdeční selhání prioritou,“ uzavřel prof. Linhart s tím, že další prioritou může být problematika arytmií, kde je velký prostor ke zlepšení. Vysoký výskyt fibrilací síní souvisí s životním stylem, obezitou a konzumací alkoholu.

Dostupnější léky pro diabetiky jako investice do budoucna

Část z velké skupiny pacientů s kardio-renálně-metabolickým syndromem sdílejí kardiologové s diabetology a případně nefrology. Prof. Martin Prázný, předseda České diabetologické společnosti ČLS JEP, popsal, jak se už dnes snaží diabetologové nahlížet pacienty z širšího úhlu. „Diabetologové už jsou mnohem kompetentnější, než byli před několika lety, z hlediska chronického onemocnění ledvin. V rámci běžné péče o pacienta s diabetem vykonáváme část činností, které by dělali nefrologové, kdyby jich nebylo málo. Z hlediska srdečního selhání jsme teprve na začátku, pracujeme na vzdělávání lékařů mimo jiné v interpretaci nálezů NT-proBNP. Diabetologové se budou rádi vzdělávat a budou se rádi více podílet na léčbě srdečního selhání,“ uvedl prof. Prázný.

Upozornil ale na omezené možnosti, které mají v samotném základu své činnosti. „Jsme diabetologové a měli bychom mít lepší prostor pro to, abychom léčili diabetes lépe než teď. Od toho bych začal,“ podotkl a upozornil: „Jde o to, aby lidé neumírali předčasně, a na to máme v diabetologii několik skupin léků, které fungují. Problém je, že se nedostanou k pacientům. Preskripce agonistů GLP-1 stagnuje na úrovni nějakých 50 000 pacientů v České republice. V rámci hrazené léčby diabetu nedokážeme absolutně pokrýt tu část pacientů, kterou bychom potřebovali.“ Léčiva podle něj mají potenciál dál snížit kardiovaskulární úmrtnost v Česku. Nejhorší, co můžeme podle něj dělat, je léčit diabetes co nejlevněji a snažit se na léčbě z krátkodobého pohledu ušetřit. „Do pacientů se musí investovat teď. Máme restrikce, které nedopustí, aby měl pacient hrazenou léčbu, která mu prokazatelně prodlouží život,“ uvedl prof. Prázný.

Integrace péče je nutná

Profesor Vladimír Tesař, 1. místopředseda České nefrologické společnosti, potvrdil, že nefrologů je na péči o pacienty s chronickým selháním ledvin málo. „Nefrologů je málo a řada z nich se zabývá terminálním selháním ledvin, což je stav s nízkou kvalitou života a špatnou prognózou, dvacetiprocentní roční mortalitou, a to určitě nechceme. Chceme pacienty diagnostikovat a léčit včas. Dnes máme opravdu silná data, že kombinací čtyř postupů, které máme v současné době k dispozici, jsme schopni zpomalit progresi chronického onemocnění ledvin o 60 procent, ale tuto čtyřkombinaci mají možná dvě nebo tři procenta pacientů, možná ani to ne,“ upozornil prof. Tesař. „Musíme překonat nelogické bariéry a postoupit směrem k integraci péče,“ dodal prof. Tesař.

Pro Mgr. Davida Koláře, výkonného ředitele AIFP, je jedním z významných témat příštího roku přehodnotit dosavadní omezení preskripce léků. „Česká republika si vede velmi dobře v zavádění inovativních léků na trh. Nicméně, máme pořád omezení, kolik pacientů se pak k novým lékům reálně dostane. Dnes všechny léky, které do systému vstupují, přichází jenom do specializovaných center. Kapacita center přitom nemůže být nekonečná. Jednou ze součástí diskuse je, jak léky delegovat z center do dalších úrovní, do regionů, až k praktickým lékařům,“ uvedl ředitel Kolář. Připomněl, že bývalý ministr prof. Vlastimil Válek vydal v roce 2024 novelu vyhlášky, která praktickým lékařům umožnila předepisovat samostatně všechny přípravky, které mají omezení L a do té doby je mohli předepisovat jen na základě zmocnění specialistou. Přesto mají čeští praktičtí lékaři dál ruce svázané více, než je v Evropě obvyklé.

To je priorita pro nadcházející období také pro předsedu SPL ČR a člena výboru Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP MUDr. Petra Šonku. „Když se rušilo preskripční omezení L pro praktické lékaře, což uvolnilo tisíc molekul pro praktiky, slyšeli jsme vize, že se kvůli tomu zhroutí systém. Systém to ani nepoznal. Ocenili to pacienti, kteří se ke svým lékům dostanou jednodušším způsobem. Byl to krok správným směrem a myslím si, že bychom u něj neměli zůstat. Pokud chceme skutečně ovlivnit zdravotní stav populace, je potřeba uvolnit praktickým lékařům moderní přípravky na léčbu srdečního selhání, chronického onemocnění ledvin a diabetu. Pochopili to už ve všech zemích, které mají podobnou historii jako my, v Polsku, Rumunsku… Je nejvyšší čas to změnit i u nás,“ řekl MUDr. Šonka a dodal: „Upřímně doufám, že se zbavíme preskripčních omezení úplně.“

Ministrovy vize: Předávat si pacienty, analyzovat data, povinné eŽádanky

Přesunu kompenzovaných pacientů do ordinací praktických lékařů je ministr Vojtěch nakloněn. „Koncentrujme dobře kompenzované pacienty a lehčí pacienty k praktikům a komplikovanější ke specialistům. Systém pak bude fungovat efektivněji,“ uvedl Vojtěch.

Zároveň hodlá založit na ministerstvu zdravotnictví novou sekci, která se bude vysloveně zabývat hodnocením zdravotních technologií (HTA) včetně výkonů hrazených ze zdravotního pojištění a nových digitálních technologií. Více chce také využívat nově dostupná propojená data o efektu, který mají investice do zdravotnictví na úspory v sociálním systému. „Musíme dosáhnout toho, abychom zdravotně-sociální data využívali pro hodnocení nákladové efektivity nových intervencí a technologií. Máme také v programovém prohlášení plán spojit nemocenské a zdravotní pojištění pod správu pojišťoven, nebo k tomu alespoň zahájíme kroky. To bude pro zdravotní pojišťovny představovat větší motivaci investovat do prevence,“ plánuje ministr.

Podporu pro další analýzy a zdravotní politiku by měla také přinést data z elektronických žádanek, nejen laboratorních. K tomu prezentoval ministr Vojtěch jasný postoj: pokud by eŽádanka zůstala nepovinná, nepřinesla by žádoucí výsledky. „Jedním z prvních zákonů, který budu navrhovat, bude novelizace zákona o elektronickém zdravotnictví s jasným termínem povinnosti vydávat žádanky elektronickou formou. Jinak nebudeme mít data, která potřebujeme,“ zmínil Vojtěch.

Do naplňování akčního plánu k Národnímu kardiovaskulárnímu plánu budou zapojeny i pacientské organizace, uvedla Mgr. Kristýna Čillíková, předsedkyně pacientské organizace Česká aliance pro kardiovaskulární onemocnění, kterou prof. Linhart označil za původce myšlenky vytvoření Národního kardiovaskulárního plánu. Ta také zdůraznila význam leadershipu na ministerstvu zdravotnictví. „Apelovala bych na to, aby na ministerstvu byl manažer, který bude mít implementaci a akční plány na starosti. Potřebujeme člověka, na kterého se můžeme obracet a který bude mít politickou odpovědnost, aby plán nezapadl,“ řekla Čillíková.

Debata v českém byznysu o zdravotní prevenci se v uplynulém roce zásadně změnila a pomohla k tomu data, uvedl Ing. Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a viceprezident Hospodářské komory. Velcí zaměstnavatelé by mohli získat dokonce souhrnná data přímo za svůj podnik, jak jsou jejich zaměstnanci v souhrnu nemocní a jaké to má dopady na nemocenskou. „Díky propojení zdravotních dat a dat sociálních zaměstnavatelé poprvé v historii podobně chápou, proč má smysl investovat do prevence. Druhá věc je, že potřebují napovědět, jak to dělat jednoduše,“ uvedl.

Co lze očekávat od nových preventivních prohlídek

V Národním kardiovaskulárním plánu si už můžeme udělat zelenou fajfku u prvního významného bodu, který byl splněn. Tím je změna preventivních prohlídek, kterou podepsal bývalý ministr prof. Válek. Praktičtí lékaři se více zaměří na individuální rizika jednotlivých registrovaných pacientů, připomenou screeningy a očkování, každému připraví plán péče a opatření životního stylu pro další období a budou v rámci preventivních prohlídek provádět více laboratorních vyšetření i EKG.

Očekává se, že nové preventivní prohlídky odhalí více časných stadií chronických onemocnění a stavů, které jim předcházejí. Zástupci praktických lékařů aktuálně spolupracují se specialisty na vytyčení správných cest těchto pacientů. „Nově se nabírá NT-proBNP ve věku 50 let u osob s minimálně dvěma rizikovými faktory srdečního selhání a ve věku od 60 let s jedním. Řešíme s kardiologickou společností jednoduchý návod, jak vyhodnocovat rizikové faktory a nálezy, abychom nezahltili kardiologie,“ popsal například MUDr. Šonka. „Počty pacientů budou značné a my si nemůžete dovolit, aby bloudili a byli ve vakuu,“ uvedl prof. Linhart.

Připomněl, že bariérou vracení stabilizovaných pacientů od ambulantního specialisty do péče praktika je mimo jiné úhradový mechanismus, který nutí specialisty si alespoň část pacientů s nižšími náklady v péči nechávat, aby na péči o ty složitější nedopláceli ze svého. „Je potřeba, abychom se zamysleli s plátci péče, jak usnadnit příchod pacienta, který je komplikovaný a akutní, a návrat nekomplikovaných k praktickým lékařům. To je do budoucna zásadní a je to potřeba přehodnotit,“ upozorňuje Linhart. Návrat do péče praktika je podle něj zásadní nejen z hlediska efektivity, ale i kvality, protože pacienti, kteří pravidelně chodí ke specialistovi, často zanedbávají návštěvy u praktika, a tak se jim nedostává kvalitní preventivní péče: „Je tragická chyba, když pacient dostává super nákladnou péči u kardiologa a zemře na kolorektální karcinom.“

Prof. Tesař se těší na to, jaký efekt budou mít nové preventivní prohlídky v časném záchytu onemocnění ledvin. „Jsme rádi, že probíhá změna preventivních prohlídek a aktivní vyhledávání chronického onemocnění ledvin. Zatím jsme se omezovali hlavně na vyšší věkové kategorie, což zní na jedné straně logicky, protože pravděpodobnost záchytu je větší. Na druhé straně z hlediska individuálního pacienta je mnohem efektivnější zachycení a léčba u dvacetiletého člověka, kterému můžeme včasnou intervencí výrazně prodloužit dobu do dialýzy nebo ji úplně odvrátit, než u padesátiletého,“ řekl prof. Tesař. I nefrologové pracují s praktiky na mechanismu, jak v péči o nově zachycené pacienty s chronickým onemocněním ledvin spolupracovat. Pilotní projekt má ověřit možnosti telemedicínské konzultace nefrologa nad anamnézou a laboratorními výsledky pacienta pro potvrzení léčby navržené praktikem a případné indikace gliflozinu. „Nefrolog by měl řešit finální stadia chronického onemocnění ledvin,“ uvedl prof. Tesař.

Zájem o preventivní prohlídky v poslední době roste i v souvislosti s pobídkami zdravotních pojišťoven, které podmiňují čerpání některých příspěvků absolvováním prevence. To, že budou od ledna pacienti více vidět smysl a výsledek své preventivní prohlídky, by mohlo v tomto trendu pomoci. Podle Čillíkové má potenciál zlepšit zájem o preventivní prohlídky také digitalizace, konkrétně pacientská aplikace EZKarta, kde mají mít lidé přehled o absolvovaných prohlídkách i o tom, na které prohlídky mají vzhledem ke svému věku a pohlaví nárok. Ministr Vojtěch závěrem kulatého stolu ocenil práci pacientských organizací: „Dnes jsou zástupci pacientů stejně validními partnery jako odborné společnosti,“ řekl.