Od screeningu karcinomu plic ke screeningu závažných plicních onemocnění

Konkrétním výsledkem tohoto úsilí je nový doporučený postup pro hodnocení intersticiálních plicních abnormalit (ILA) v rámci zmíněného screeningového programu. Ten již byl publikován ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví a nyní se zavádí do klinické praxe. Jeho předpokládaným přínosem je nejen zvýšení kvality a srozumitelnosti radiologických popisů, ale také lepší organizace péče o pacienty s ILA, snížení zbytečných vyšetření a efektivnější využití personálních i technických kapacit.

Jak se na ILA dívá pneumolog?

„Z pohledu pneumologa jsou intersticiální plicní procesy, mezi které patří i plicní fibróza, závažnou problematikou. Často probíhají skrytě, jsou diagnostikovány pozdě a mohou mít velmi nepříznivou prognózu,“ říká prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a FTN Praha.

ILA představují skupinu onemocnění charakterizovaných jizvením plicní tkáně. Toto jizvení je zpravidla nevratné a postupně vede ke zhoršování funkce plic. Závažnost těchto procesů podtrhuje fakt, že u progresivních forem, jako je plicní fibróza, je medián přežití srovnatelný s přežitím u některých metastatických solidních nádorů. Mezi hlavní rizikové faktory patří vyšší věk, kouření, expozice škodlivým látkám v pracovním prostředí, ale i některá systémová onemocnění. Významnou roli přitom hraje genetická predispozice.

Intersticiální změny na plicích mohou být odhaleny náhodně, například při CT vyšetření hrudníku prováděném z jiného důvodu, velmi často jsou ale detekovány ve velmi pokročilém stadiu, s limitovanými možnostmi terapeutického ovlivnění.

„Význam screeningu je tedy velký. V České republice od roku 2022 probíhá program časného záchytu, zaměřený především na rizikové osoby ve věku 50–70 let s kuřáckou anamnézou,“ uvedla prof. Koziar Vašáková a dodala, že tyto nálezy nejsou zanedbatelné, protože mohou být progresivní a jsou spojeny se zvýšeným rizikem úmrtí. Zároveň mohou zhoršovat prognózu například u pacientů s plicními nádory. Klíčová tak zůstává včasná diagnostika a zahájení léčby, která může zpomalit průběh onemocnění a zlepšit kvalitu i délku života pacientů.

Jak se na vedlejší nálezy při screeningu karcinomu plic dívá radiolog?

Prof. MUDr. Hynek Mírka, Ph.D., primář Kliniky zobrazovacích metod LF UK a FN Plzeň, rovněž zdůrazňuje klinický význam vedlejších nálezů. „Jsme takto schopni zachytit například plicní fibrózu, emfyzém, zánětlivé změny, nebo i nálezy mimoplicní, jako jsou aterosklerotické změny na koronárních tepnách či jiné strukturální abnormality. Například ILA zachytíme přibližně u tří procent vyšetřených osob, což rozhodně není zanedbatelné číslo.“

„Zásadní rozdíl oproti jiným screeningovým programům vidím v tom, že LDCT vyšetření poskytuje komplexní informace o hrudníku, nikoli pouze o plicních uzlech. Díky tomu je možné zachytit široké spektrum patologických změn, které mají potenciální dopad na prognózu pacienta. LDCT vyšetření trvá jen několik sekund, pacienta nijak významně nezatěžuje a nevyžaduje speciální přípravu. Přesto poskytuje dostatečně kvalitní obraz pro záchyt důležitých patologických změn,“ řekl prof. Mírka.

Praktický pohled ambulantního pneumologa na nový doporučený postup pro hodnocení intersticiálních plicních abnormalit

„Program je nastaven tak, že začíná u praktického lékaře, pokračuje vyšetřením u pneumologa a následně LDCT vyšetřením. Je důležité si tuto cestu uvědomit, protože na ni navazuje další péče o pacienta,“ vysvětluje MUDr. Ivana Čierná Peterová, primářka Plicní ambulance s. r. o. „Ambulantní pneumologové jsou do programu zapojeni napříč celou Českou republikou, působíme jak v ambulancích, tak v nemocnicích, a tvoříme síť pracovišť, která zajišťují jak diagnostiku, tak následnou péči. Ve spolupráci s praktickými lékaři se podařilo oslovit desítky tisíc pacientů a dosud bylo provedeno téměř 20 000 LDCT vyšetření.“

Součástí programu není pouze samotný screening, ale také intervence zaměřené na odvykání kouření. Data ukazují, že účast v programu má pozitivní vliv, neboť část pacientů skutečně přestává kouřit, nebo alespoň omezuje konzumaci tabákových výrobků.

Jak funguje celý proces v praxi?

Dokument „Hodnocení intersticiálních plicních abnormalit v rámci programu časného záchytu karcinomu plic na nízkodávkovém CT“ byl publikován ve Věstníku MZd 18. prosince 2025.

Jak funguje celý proces v praxi, popsala MUDr. Čierná Peterová takto: „Pacient absolvuje LDCT vyšetření a následně obdržíme popis od akreditovaného radiologa. Je-li nález negativní, pacient pokračuje v pravidelném sledování, obvykle s kontrolou za jeden rok a poté v delších intervalech. Je-li nález nejednoznačný, je nutné doplnit další vyšetření, nejčastěji standardní nebo kontrastní CT. Je velmi důležité, aby tato vyšetření probíhala na stejném pracovišti, které může nálezy porovnat. Je-li nález pozitivní, pak je pacient odeslán k pneumologovi. Následně hodnotíme rozsah postižení plicní tkáně a pokud je postižení významnější, například přesahuje pět procent plicního parenchymu nebo vykazuje známky progrese, je pacient odeslán do specializovaného centra pro intersticiální plicní onemocnění (viz schéma).“

V rámci vstupního vyšetření se často odhalí i jiná onemocnění, o kterých pacient dosud nevěděl, například chronická obstrukční plicní nemoc, astma nebo jiné respirační choroby. Program tedy nepřináší pouze časný záchyt nádorů plic, ale umožňuje komplexní zhodnocení zdravotního stavu pacientů a včasné zahájení léčby i u dalších onemocnění.

„Celý proces je komplexní a vyžaduje spolupráci více odborností. Není to pouze otázka jednoho vyšetření nebo jednoho lékaře, ale koordinované péče, ve které mají nezastupitelné místo praktičtí lékaři,“ doplnil MUDr. Norbert Král, Ph.D., přednosta Ústavu všeobecného lékařství 1. LF UK Praha, „pneumologie je z velké části oborem navazujícím na práci praktických lékařů, kteří hrají klíčovou roli v časném záchytu plicních onemocnění s dopadem nejen na jednotlivé pacienty, ale i na celkový zdravotní stav populace.“

Co je v tomto programu zásadní z pohledu pacientských organizací

„Zásadní je především to, jak pacient celým procesem projde, protože právě tato cesta mu může doslova změnit, nebo dokonce zachránit život,“ zdůraznila Mgr. Petra Adámková, předsedkyně Hlasu onkologických pacientů, a dodala, že jednou z největších bariér je samotný vstup do screeningového programu. Proto je role praktických lékařů a specialistů, kteří pacienty provázejí, velmi důležitá. Pacientské organizace tuto roli doplňují tím, že poskytují informace, vysvětlují jednotlivé kroky a pomáhají pacientům zorientovat se. Jedním z důležitých nástrojů je „cesta pacienta“, která přehledně ukazuje celý proces od prvního vyšetření až po léčbu. Tyto materiály byly původně připravovány pro onkologická onemocnění, ale dnes jsou vytvářeny i pro další diagnózy, včetně plicní fibrózy.