„Vysoce výkonné“ inhibitory ACE – více než jen pokles krevního tlaku

Dnes se již všeobecně akceptuje, že k dosažení cílových hodnot krevního tlaku je u většiny pacientů nutno volit nikoli monoterapii, nýbrž kombinační terapii, že při volbě vhodného antihypertenziva je třeba zvažovat i jeho potenciální nežádoucí, zejména metabolické účinky, a konečně také to, že v léčbě hypertoniků nejde jen o samotný pokles hodnot tlaku, nýbrž především o snižování rizika kardiovaskulární morbidity a mortality a současně nezvyšování rizika diabetu či nefropatie. Vzhledem ke všem těmto skutečnostem se dnes doporučuje užívat namísto standardizované léčby terapii individualizovanou, volenou na základě celkového zhodnocení rizikového profilu každého konkrétního pacienta. Platí to obecně, obzvláště pak ale u hypertoniků s přídatnými rizikovými faktory či onemocněními a s přítomností komplikací či poškození cílových orgánů. Významnou roli při tom vzhledem k řadě svých vlastností sehrávají inhibitory ACE.

Již dlouho se diskutuje o tom, zda nejdůležitějším kritériem při hodnocení antihypertenziv je samotné snížení krevního tlaku nebo i některé další existující či naopak absentující účinky léku, čili zda výběr konkrétního antihypertenziva má či nemá zásadnější význam. Jde přitom zejména o potenciální rozdíly mezi jednotlivými třídami antihypertenziv ve vztahu k prevenci diabetes mellitus a s ním spojeného rizika kardiovaskulárních komplikací, k ovlivnění hypertrofie levé komory srdeční a k prevenci poruch kognitivních funkcí. Metaanalýza velkých studií antihypertenzní léčby ukazuje, že látky blokující systém reninangiotensin vedou k nejnižšímu riziku vzniku nových případů diabetu. Mezi látky nejvýznamněji navozující regresi hypertrofické levé komory u hypertenze patří inhibitory ACE, blokátory AT1 receptorů pro angiotensin II a blokátory kalciových kanálů, naopak diuretika a betablokátory jsou v této indikaci méně účinné.

Podle výsledků studie ASCOT se zdá, že u hypertoniků s vyšším kardiovaskulárním rizikem vede kombinace blokátorů kalciových kanálů a inhibitorů ACE ve srovnání s diuretiky a betablokátory k příznivějšímu ovlivnění celkové i kardiovaskulární mortality. V podstudii CAFE vedla kombinace blokátorů kalciového kanálu a inhibitoru ACE oproti léčbě diuretiky a betablokátory i k výraznějšímu poklesu centrálního aortálního tlaku při zachování porovnatelného účinku na periferní tlak měřený na arteria brachialis.

...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 39/2006, strana 14

Zdroj: