Ad: Jak dosáhnout zvýšení počtu dárců krve?
Nepříznivá situace ve vztahu k dárcům krve není v České republice způsobena jejich nedostatečnými počty, ale značnou diverzifikací transfuzní služby. V ČR existuje více než padesát zařízení transfuzní služby, jež vyrábějí transfuzní přípravky a „spravují“ svůj vlastní registr dárců krve okresního rozměru. Přitom náročné operační a léčebné výkony, které vyžadují podání transfuze, jsou prováděny ve velkých městech, kde je dárců krve nedostatek. Zařízení transfuzní služby okresního typu dárce krve čas od času musejí odmítat, pravidelně tak činí každý rok v adventním období.
Jako příklad představuji situaci na jižní Moravě. V regionu vyrábí transfuzní přípravky sedm zařízení transfuzní služby, a to Boskovice, Brno, Břeclav, Hodonín, Kyjov, Vyškov a Znojmo. FN Brno zpracuje ročně cca 30 tisíc odběrů, ve zbývajících šesti zařízeních transfuzní služby okresního typu se zpracuje ročně cca 25 tisíc odběrů. Dárci krve v Brně podstupují odběr průměrně dvakrát ročně, ve vztahu k velikosti registru, v okresech jednou ročně.
Přestože odběry prováděné na jižní Moravě mimo Brno jsou mnohem méně početné než v Brně, jsou pro dané regiony nadhraniční. Transfuzní přípravky se pouze z jedné třetiny spotřebovávají v místě jejich vzniku, ve zdravotnickém zařízení okresního typu. Zbývající dvě třetiny jsou distribuovány do velkých nemocnic v Brně, případně v ČR..
FN u sv. Anny, Masarykův onkologický ústav, Úrazová nemocnice získávají z okresů Rh(D) pozitivní transfuzní přípravky zcela rutinně a bez problémů a v případě „nouze“ se dovolávají pomoci a požadují „vzácné a otypované“ Rh(D) negativní přípravky z FN Brno. Dochází tak ke kuriózní situaci, kdy FN Brno vyrábí přípravky v souladu se zastoupením krevních skupin v populaci, ale externí zdravotnická zařízení požadují Rh(D) negativní přípravky ve větším počtu. Pro ilustraci: výdeje pro externí zdravotnická zařízení v brněnském regionu se realizují v poměru 30 : 70 oproti přirozenému zastoupení 20 : 80 Rh(D) negativních: Rh(D) pozitivním krevním skupinám v populaci. Ze situace zcela logicky vyplývá, že Rh(D) negativních dárců krve je nedostatek a je nezbytné intenzifikovat nábor Rh(D) negativních osob. Dovoluji si však konstatovat, že i přes intenzivní nábor a zvýšení počtu Rh(D) negativních dárců v brněnském registru není schopen pokrývat požadavky na R h(D) negativní transfuzní přípravky pro všechny velké nemocnice v Brně v okamžiku jejich potřeby.
Nelze centralizovat poskytování specializované a vysoce specializované lečebně‑preventivni péče ve velkých nemocnicích v Brně a zároveň výrobu transfuzních přípravků ponechat víceméně nekoordinovanou v okresech. Taková praxe vede k nadměrnému vyčerpávání registrů dárců, zejména Rh(D) negativních osob v regionech Brno‑město, Brno‑venkov a Třebíč. Transfuzní oddělení a krevní banka Fakultní nemocnice Brno včetně svého odběrového střediska Třebíč, které se na realizovaných odběrech plné krve podílí více než 40 %, úbytek počtu nových dárců krve v posledních pěti letech nezaznamenávají. Přes cílené náborové aktivity má FN Brno trvalý nedostatek transfuzních přípravků a přípravky nakupuje z jiných zařízení transfuzní služby, konkrétně z Ústí nad Orlicí.
V průběhu roku 2008 FN Brno nakoupila z jiných zařízení transfuzní služby téměř 5 000 jednotek transfuzních přípravků. Věková struktura registru dárců krve ve FN Brno byla v období 2002–2006 vyhovující.
V letech 2006–2009 nebyly ve věkové struktuře registru dárců krve FN Brno zaznamenány výraznější odchylky, resp. byl zaznamenán přesun dárců krve v řádu desetin procenta z kategorie 20–29 let do kategorie 30–39 let. Jako problém vnímám demografický vývoj v časovém horizontu příštích cca deseti let, kdy početně silné ročníky současných 40letých osob zestárnou na 50 let a více, budou potřebovat léčbu transfuzními přípravky, avšak děti ze současného baby boomu ještě nebudou moci krev darovat, neboť ještě nebudou plnoletí. Absolutní nedostatek dárců krve ČR dle mého soudu teprve čeká. Z uvedeného důvodu je nezbytné novou populaci dárců krve „vychovat“.
Získání většího počtu dárců krve dle mého nenapomůže udělování výhod dárcům samotným, ale použití moderních komunikačních technologií, které transfuzní službu ČR přiblíží mladé generaci, a zajištění kontinuálního vzdělávání laické veřejnosti v problematice dárcovství krve, a to na úrovni státem definované zakázky, jež by byla každoročně součástí rozpočtu. Moje doporučení se týká pravidelného vypsání veřejné soutěže pro subjekty s přesně definovanou odpovědností a garancemi, jejich spolupráce s odbornou Společností pro transfuzní lékařství ČLS JEP, případně s hlavním hygienikem ČR. Nedoporučuji dotovat nábor dárců krve nekoordinovaně a „pustit“ do náboru „mnoho privátních subjektů“, které se v problematice neorientují. Nábor dárců krve představuje zcela specifickou oblast, pro kterou je nezbytná odborná způsobilost, věrohodnost a kontinuita. Bohužel odlivu komerčního (placeného) dárcovství plazmy neumíme v dnešní, komerčně orientované společnosti zabránit.
Silným motivem pro dárcovství krve jsou příklady z okolí dárce a snaha pomoci. Pro nábor krve je třeba akcentovat: dispozici k altruistickému jednání; pocit důležitosti a zodpovědnosti; ochotu udělat něco pro druhé; snahu být prospěšný, užitečný; pocit samostatného rozhodování na základě zralé úvahy; soulad behaviorálních aktivit dárců krve tak, aby nemuseli být dočasně z odběrů vylučováni; nejrůznější „náborové“ prostředky.
Zdroj: