Ad OTC s omezením – zvládne lékárník to, co lékař?

MT 24/2008, str. A2–A3

Návrh změny pravidel pro výdej léků v lékárnách je předmětem velké odborné a částečně i veřejné diskuse. Podstatou návrhu je zavést novou kategorii léků – vedle léků vázaných na recept, léků dostupných v lékárnách bez receptu a léků vyhrazených, které lze prodávat i mimo lékárny, se mají objevit léky, které lze zakoupit v lékárně po předložení osobního dokladu. Mají to být některé z léků dnes vázaných na lékařský předpis.

Navrhovaná změna je zásadní a dopadne na lékárny, lékaře i pacienty. Tak velká a významná změna musí být před vlastním návrhem podrobně projednána se všemi zúčastněnými. Výsledkem tohoto projednání by měl být konsensus, návrh, který podporují všechny strany. Taková příprava návrhu evidentně nepředcházela. Předložení návrhu, který odbornou i laickou veřejnost rozděluje a vyvolává negace, není moudré, a tedy ani správné.

Představa o tom, že lékárník vyšetřuje pacienty a na základě těchto vyšetření prodává lék, je stejně pochybená, jako představa o tom, že léky vydává lékař a lékárnu nepotřebuje.

Je zřejmé, že požadovaného cíle lze dosáhnout jinými, jasnějšími a přímějšími cestami.

Pokud je cílem návrhu omezit objem léků hrazených z pojištění a přesunout je do oblasti přímé úhrady pacientem, je správnějším řešením rozšířit spektrum léků dostupných bez receptu. Ve většině evropských zemí je takovým způsobem dostupné větší množství léků než u nás.

Pokud je cílem omezit takové návštěvy v ordinaci lékaře, jejichž jediným cílem je předpis receptu, je správnějším řešením recept, který je platný po určitou dobu. Na základě takového receptu lze vydat lék opakovaně. Lékař na základě znalosti klinického stavu pacienta posoudí, jak dlouho bude pacient lék užívat a kdy je třeba jeho stav zkontrolovat, a rozhodne o délce platnosti receptu. Plné využití „opakovaného receptu“ umožňuje technologie elektronické preskripce. Také elektronické předepisování léků se v Evropské unii rozvíjí velice čile.

Dalším cílem zavedení nového způsobu výdeje léků může být zpřísnění pravidel pro výdej léků, které jsou dnes dostupné bez receptu volně. V tomto případě lze s novým mechanismem souhlasit, týká se však velice malého segmentu trhu.

Rozhodně podporuji spolupráci lékaře a lékárníka při rozhodování o léčbě pacienta. Nepřipravený návrh zcela zbytečně postavil lékaře a lékárníky proti sobě a zmatená veřejnost byla svědkem nedůstojných debat o tom, kdo je větší odborník. Podmínkou spolupráce lékaře a lékárníka je sama vůle spolupracovat. Pro efektivní spolupráci je nezbytný přístup k informacím. Lékárník musí mít přístup ke klinickým informacím, tedy nejen k diagnózám pacienta, ale i k výsledkům jeho vyšetření a informacím o další léčbě. Lékař musí mít přehled o tom, jaké léky pacient užívá, a to jak léky předepsané jinými lékaři, tak i léky zakoupené bez předpisu. Tento přehled je pochopitelně nezbytný i pro lékárníka.

Informace potřebné pro kvalitní spolupráci lékaře a lékárníka jsou už řadu let obsahem zdravotní knížky pacienta na internetu v rámci systému IZIP. Zdravotní knížka obsahuje kompletní a strukturovanou zdravotní dokumentaci pacienta, a to jak od lékaře, tak z lékárny. Součástí zdravotní knížky IZIP je i takzvaný lékový záznam pacienta, tedy přehled všech předepsaných a vydaných i zakoupených léků. Zdravotní knížky užívá v současnosti více než milion občanů, do systému je zapojeno více než 9 000 zdravotníků, mezi nimi několik set lékárníků. Systém zdravotních knížek je otevřený všem občanům bez ohledu na to, u které zdravotní pojišťovny jsou právě registrováni. Můžeme tedy již dnes začít s novou spoluprací lékařů a lékárníků, která díky využívání moderních informačních technologií přinese nový užitek našim pacientům.

Zdroj: