Agregovaná platba má v gynekologii posílit prevenci i dostupnost péče
Gynekologové budou od příštího roku dostávat pravidelnou měsíční úhradu za každou registrovanou pacientku. Zavedením tzv. agregované platby se gynekologie připojuje k ostatním segmentům primární péče, kde tento model již funguje. Změna má přinést vyšší dostupnost péče a posílit prevenci – zejména u žen, pro které je gynekolog často jediným pravidelným kontaktem se zdravotním systémem. Větší zapojení do screeningových programů by mohlo přispět ke snížení nemocnosti i úmrtnosti u závažných, ale preventabilních diagnóz, jako je například kolorektální karcinom.
Agregovaná platba, kterou od příštího roku nově zavádí Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) ve spolupráci s dalšími zdravotními pojišťovnami, znamená zásadní změnu v úhradách gynekologické péče. Gynekologové byli posledním segmentem v rámci primární péče, který dosud tento model neměl. Princip nové úhrady spočívá v tom, že ordinace gynekologa bude od ledna 2026 pravidelně každý měsíc dostávat pevně stanovenou částku za každou registrovanou pacientku.
Podle VZP by tento krok měl přinést nejen lepší dostupnost gynekologické péče pro pacientky, ale také významně podpořit prevenci. Nově zavedená agregovaná platba je totiž podmíněna tím, že registrovaná pacientka absolvuje v průběhu posledních dvou let alespoň jednu preventivní prohlídku. „Z pohledu VZP přináší novinka velký potenciál pro registraci nových klientek. Lékaři budou přímo motivováni k rozšíření kartotéky,“ uvedl Jan Bodnár, náměstek ředitele VZP ČR pro zdravotní péči.
Předseda České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP Vladimír Dvořák označil nový úhradový mechanismus za významný krok, který byl předmětem dlouholetých diskusí s členskou základnou, pojišťovnami i ministerstvem zdravotnictví. „Jsme přesvědčeni, že jde o krok správným směrem, ze kterého budou české ženy benefitovat. Věříme, že odstranění neodůvodnitelných rozdílů mezi poskytovateli a zajištění předvídatelnosti výdajů zdravotních pojišťoven a příjmů poskytovatelů bude inspirací pro ostatní specializace, pojišťovny i ministerstvo zdravotnictví,“ uvedl Dvořák.
Navzdory vysoké návštěvnosti preventivních gynekologických prohlídek existuje podle náměstka Bodnára stále významný prostor pro zlepšení. V roce 2024 využilo tuto formu prevence asi 1,31 milionu klientek VZP. „Zhruba 30–40 procent žen tyto prohlídky zanedbává nebo na ně chodí nepravidelně,“ zdůrazňuje Jan Bodnár. Podle něj by zavedení agregované platby mělo motivovat jak ordinace, tak pacientky k pravidelnějšímu využívání preventivních prohlídek.
Nově zaváděná úhrada zahrnuje kompletní základní péči o pacientku, včetně všech klinických a běžných ultrazvukových vyšetření. Některé specifické výkony zůstávají i nadále mimo tento rámec a budou hrazeny zvlášť na základě vykázání pojišťovně. Patří sem například péče o těhotné ženy, léčba neplodnosti, urogynekologické služby nebo jednodenní výkony. Výše agregované platby může být navíc navýšena při splnění stanovených podmínek – například pokud má ordinace vhodně rozložené ordinační hodiny nebo doloží účast lékařů na dalším vzdělávání. Dohodu zdravotních pojišťoven s gynekology musí ještě formálně potvrdit úhradová vyhláška Ministerstva zdravotnictví.
Zásadní roli v prevenci hraje samotná náplň gynekologické péče
Nový úhradový model přináší ordinacím ekonomickou motivaci k pravidelné preventivní péči, jejíž nedílnou součástí jsou jak klinické prohlídky, tak zapojení do screeningových programů. Vzhledem k tomu, že gynekolog bývá v mnoha případech jediným pravidelným poskytovatelem zdravotní péče, je právě jeho role včasného záchytu onkologických onemocnění klíčová.
Preventivní gynekologická prohlídka má přitom přesně definovaný rozsah i vazby na další screeningová vyšetření, na nichž se gynekolog může přímo podílet nebo je pacientce zprostředkovat.
Preventivní prohlídky a jejich nedostatečné využívání
Každá žena má od 15 let nárok na bezplatnou preventivní prohlídku u gynekologa, a to jednou ročně. Obsah prohlídky se přizpůsobuje věku pacientky i jejím individuálním rizikovým faktorům – tedy zda je například sexuálně aktivní. Součástí je aktualizace osobní a rodinné anamnézy, klinické vyšetření pohlavních orgánů a případné vyšetření ultrazvukem. Lékař kontroluje také kůži a mízní uzliny v oblasti genitálu, poskytuje poučení o samovyšetření prsů a u žen od 25 let s výskytem karcinomu prsu v rodině či jinými riziky provádí také klinické vyšetření prsů.
Důležitou součástí preventivní prohlídky je screening karcinomu děložního hrdla. Lékař odebírá stěr z děložního čípku k cytologickému vyšetření a u žen s negativním výsledkem se ve věku 35, 45 a 55 let provádí screeningový test na přítomnost HPV. Gynekolog může pacientce vystavit doporučení k mamografickému screeningu (od 45 let každé dva roky) a zapojuje se také do screeningu kolorektálního karcinomu – a to buď prostřednictvím testu na okultní krvácení ve stolici (každé dva roky), nebo doporučením ke screeningové kolonoskopii (jednou za deset let). V případě, že má gynekolog k dispozici výsledky těchto vyšetření od praktického lékaře, další zajištění není nutné.
Na význam důsledné prevence upozorňuje i ředitel ÚZIS a předseda řídicí rady Národního screeningového centra Ladislav Dušek. „Kolorektální karcinom je preventabilní z mnoha úhlů pohledu a úplně nejlepší je ho nemít. Screeningový program má velký potenciál ‚nedovolit‘ této nemoci vůbec vzniknout – tedy významně snižuje incidenci. Přesto se ho neúčastní minimálně polovina cílové populace,“ varoval v nedávném rozhovoru pro Medical Tribune. Ročně je podle něj ve stadiu III a vyšším diagnostikováno přibližně 3 500 případů tohoto onemocnění. Jen během prvního roku po stanovení diagnózy dosahují náklady zdravotních pojišťoven na jednoho pacienta v průměru 500 000 až 800 000 Kč. Celkové doživotní náklady této skupiny dosahují podle Duška zhruba 2,6 miliardy korun. Aktivnější zapojení gynekologů do screeningu by tak podle odborníků mohlo mít nejen medicínský, ale i významný ekonomický přínos.