Akutní koronární syndromy v praxi
Vzhledem k tomu, že akutní koronární syndromy jsou onemocněním, s nímž se setkávají v denní praxi nejen odborníci specializovaných kardiologických pracovišť, ale i praktičtí lékaři, byly názorné přednášky vítaným přehledem i terapeutickým návodem. Z obsahu seminářů, jejichž řečníci se v jednotlivých městech obměňovali, přinášíme souhrn nejdůležitějších poznatků.
Vaskulární onemocnění jsou nejčastější celosvětovou příčinou úmrtí. Podílejí se také významně na zkracování života. Pokud šedesátiletý pacient prodělá infarkt myokardu, zkracuje se jeho další očekávaná délka života z 20 na přibližně 12 let, po prodělané cévní mozkové příhodě dokonce na osm let. Základní příčinou akutních koronárních syndromů (AKS), stejně jako cévní mozkové příhody a ischemické choroby dolních končetin, je aterotrombóza, jejímž patofyziologickým podkladem je ruptura fibromuskulární slupky aterosklerotického plátu a obnažení jeho jádra vůči krevnímu proudu. Na postiženém místě postupně agregují trombocyty, které vytvářejí trombus. Tvorba aterotrombotického plátu je někdy velmi rychlá – celý proces může být dokončen během několika minut až hodin. U postiženého, který byl doposud bez jakýchkoli příznaků, může dojít k akutnímu uzávěru věnčité tepny a ke vzniku AKS bez varovných předcházejících potíží. Z výše uvedeného vyplývá nutnost léčebně zajistit stabilitu již existujícího aterosklerotického plátu a současně př
Akutní koronární syndromy se spolu s náhlou smrtí řadí mezi akutní formy ICHS. V současnosti dělíme AKS podle přítomnosti elevací úseku ST na EKG. Toto dělení má zásadní význam pro volbu léčebného postupu. Tento fakt se odráží i v tom, že jak česká, tak evropská kardiologická společnost, ale i americké kardiologické společnosti (ACC, AHA) vydávají oddělená doporučení pro léčbu AKS s elevacemi a bez elevací ST úseku.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 8/2005, strana 13
Zdroj: