Akutní sinusitida
Akutní sinusitida (správnější termín je akutní rinosinusitida) patří v ambulantní praxi mezi deset nejčastějších diagnóz. 1–3 V USA se sinusitida každoročně diagnostikuje u jednoho ze šesti dospělých a skutečná incidence je asi ještě vyšší, neboť až 20 % postižených osob nemusí vůbec navštívit lékaře. Zdá se, že nejvyšší incidence akutní sinusitidy je na jihu a středozápadě Spojených států a že dosahuje vrcholu na podzim, v zimě a na jaře. Přímé náklady na zdravotní péči dosahují u sinusitidy téměř 6 miliard amerických dolarů a jde o páté nejčastější onemocnění, při kterém se předepisují antibiotika. Dospělí prodělají v průměru dvě až tři nachlazení provázená rýmou ročně a děti trpí nachlazením šestkrát až desetkrát za rok. Z toho jsou pouze 0,5 až 2 % případů komplikována akutní bakteriální sinusitidou, antibiotika se však předepisují v 50 a více procentech případů. Navzdory zvýšeným nákladům a vysoké prevalenci sinusitidy se teprve nyní začínají objevovat konsensuální směrnice pro správnou diagnostiku a léčbu tohoto onemocnění. Klasifikace
Klasifikace sinusitidy se provádí na základě délky trvání obtíží. Akutní sinusitida může trvat až čtyři týdny. Rekurentní sinusitida je definována jako čtyři a více epizod trvajících nejméně sedm dnů ročně. Subakutní sinusitida přetrvává 4 až 12 týdnů a jako chronickou označujeme sinusitidu, která trvá déle než 12 týdnů včetně epizod akutní exacerbace. U chronické sinusitidy se často uplatňují jiné patofyziologické mechanismy než u sinusitidy akutní. Patofyziologické faktory Tři ze čtyř vedlejších nosních dutin (tj. ethmoidální, frontální a maxilární sinus), které jsou za normálních okolností sterilní, ústí do osteomeatálního komplexu laterálně od střední skořepy nosní. K jejich infekci obvykle dochází tehdy, když obranné mechanismy člověka z různých příčin nedokáží zabránit rozvoji zánětu a obstrukci ústí vedlejších nosních dutin do osteomeatálního komplexu (tab. 1). Sinusitida byla donedávna považována za infekci, která se vyskytuje pouze u dospělých, a v dětské populaci byla často chybně přehlédnuta. Zdá se, že obstrukce ústí vedlejších nosních dutin je rozhodujícím faktorem pro vznik infekce. Nejčastěji bývá postižena čelistní dutina, a to buď samostatně nebo současně s dalšími paranasálními dutinami. K nejběžnějším faktorům, které způsobují obstrukci ústí paranasálních dutin, patří virové infekce a alergická rinitida, i když se zdá, že později jmenovaná jednotka má výrazně větší význam u chronické sinusitidy. Až 10 % případů sinusitidy může vzniknout na podkladě periodontální nebo periapikální infekce. Apexy kořenů prvního, druhého a třetího moláru leží v kosti horní čelisti na spodině čelistní dutiny a svou polohou predisponují sinus k odontogenní infekci.
...
Komentář
Autor: Doc. MUDr. Vilma Marešová, CSc.
V chladných měsících roku jsou infekční onemocnění dýchacích cest i u nás nejčastější příčinou nemocnosti. Převážná většina respiračních onemocnění je virové etiologie, u nichž je antibiotická léčba neúčinná, a naopak může působit nepříznivě. Navzdory těmto skutečnostem jsou respirační infekce nejčastějším důvodem pro preskripci antibiotik v ambulantní péči. Spotřeba antibiotik narůstá i v České republice. V posledním desetiletí je pozorován celosvětový nárůst rezistence bakteriálních původců komunitních respiračních infekcí. Byla prokázána souvislost s velikostí spotřeby antibiotik a jejich selekčním tlakem jako hlavní příčinou vzestupu rezistence bakterií k antibiotikům. Některé státy již cíleně snižují spotřebu antibiotik omezováním preskripce tam, kde je z hlediska etiologie považována za neúčelnou. Příkladem změny v přístupu k antibiotické léčby je i tento článek.Sinusitida je onemocněním všech věkových skupin, mimo kojenců. Etiologické agens lze prokázat pouze z výplachu či punkce dutin, nikoli z výtěru z nosu a krku. Nové zobrazovací metody ukázaly, že většina virových katarů horních cest dýchacích postihuje paranasální siny a projevuje se zánětlivým zbytněním sliznice. Tyto změny však nejsou indikací k léčbě antibiotiky. Článek významně přispívá k racionální rozvaze racionální antibiotické léčby. Významně ruší mýtus o účelnosti antibiotik při tzv. hnisavé rýmě. Nové zobrazovací metody prokázaly, že téměř 90 % pacientů s rýmou má radiologické známky zánětu vedlejších dutin a že rinosinusitida je přítomna téměř vždy už u virového onemocnění s projevy nachlazení a rýmy a z tohoto hlediska není indikací k antibiotické léčbě. Navíc, jak uvádí i autor, z kontrolovaných studií je zřejmé, že nové diagnostické metody umožňují daleko lépe diagnostikovat virovou etiologii. Tyto výsledky opravňují ke změně chování v preskripci antibiotik. Údaje uváděné autorem jsou však i v naší odborné literatuře známy. Práce uvedené v citacích byly i podkladem již nezávisle vypracovaných postupů léčby akutních respiračních infekcí v primární péči, ale zatím nejsou dostatečně respektovány.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medicína po promoci 2/2004, strana 32
Zdroj:
