Albumin prediktorem u pacientů s infarktem
Giueseppe Berton z italské Conegliano General Hospital a jeho kolegové sledovali 505 konsekutivních pacientů přijatých k hospitalizaci s akutním infarktem myokardu. Poměr koncentrací albuminu vůči kreatininu (albumin-creatinine ratio, ACR) ve vzorku moči byl u nemocných měřen první, třetí a sedmý den po přijetí a pacienti byli následně sledováni po dobu sedmi let. Celkem 40 pacientů (7,9 %) v nemocnici zemřelo a 175 pacientů (34,7%) zemřelo v průběhu sedmiletého sledování.
Pacienti v horním kvartilu ACR hodnot patřili ke starším osobám, častěji byli ženského pohlaví, s vyšší pravděpodobností přítomnosti kardiovaskulární komorbidity a s nižší pravděpodobností compliance ke kardioprotektivní terapii ve srovnání s nemocnými v nižších kvartilech ACR.
Autoři dále zjistili, že mortalita rostla s vyššími kvartily ACR a také, že tento poměr měřený třetí den byl silným prediktorem mortalitních výsledků v uvedeném sedmiletém období. Po adjustaci vzhledem ke zkreslujícím faktorům vykazovaly hodnoty ACR měřené třetí den ve výši 0,97 mg/mmol hazard ratio 1,9 pro celkovou mortalitu a 2,2 pro kardiovaskulární mortalitu.
Kromě toho začlenění poměru ACR do modelu rizika založeného na 18 základních variabilitách (včetně indikátorů kardiální insuficience a myocytární nekrózy, renálních funkcí a hlavních kardiovaskulárních rizikových faktorů) signifikantně zlepšilo možnosti predikovat celkovou a kardiovaskulární mortalitu.
V diskusi G. Berton a kolegové poznamenali, že časové rozložení měření poměru ACR ve vzorcích moči je velmi důležité a že práh 0,97 mg/mmol se vztahuje pouze k hodnotám zaznamenaným třetí den po přijetí k hospitalizaci.
„Současné výsledky ukazují, že časný vzestup albuminu v moči u pacientů s akutním infarktem myokardu je silným a nezávislým prediktorem dlouhodobých nepříznivých klinických výsledků,“ uzavřeli autoři s tím, že na základě těchto výsledků navrhují zařazení těchto měření do rutinní klinické praxe.
Zdroj: