Alergie na latex u zdravotníků

Latex je produkt stromu kaučukovníku. V přírodním kaučuku bylo detekováno více než 250 odlišných polypeptidů, z nichž asi jedna čtvrtina je schopna vyvolávat Ig E mediované alergické reakce. International Nomenclature Committee of Allergens dosud klasifikovala 13 latexových alergenů (). Při výrobě latexu je přidávána řada chemických sloučenin (např. chlorfenáty, thiuramy, karbamáty, síra atd.), které mohou být rovněž příčinou nežádoucích reakcí zvláště u kontaktní dermatitidy.

Latex vyvolává reakce I. typu, tj. Ig E mediované imunopatologické reakce (rinokonjunktivitidu, asthma bronchiale, urtikarii anebo angioedém a anafylaktický šok) a také reakce IV. typu, T-lymfocyty zprostředkované imunopatologické reakce. Reakce IV. typu je podkladem kontaktní alergické dermatitidy, kterou je nutno odlišit od iritační kontaktní dermatitidy, která není reakcí alergickou.

Alergie na latex je častou příčinou profesních onemocnění, zvláště pak u zdravotnických pracovníků. V roce 1999 jsme obeslali ve FN Brno v Bohunicích jednotlivá pracoviště dotazníkem. Respondenti odpovídali na přítomnost projevů rinokonjunktivitidy, kašle, dušnosti a kožních projevů v době kontaktu s latexem. Dotazník vrátilo vyplněný 366 osob z 22 pracovišť. Alergie na latex se vyskytuje u všeobecné populace u méně než jednoho procenta osob. Rizikovými skupinami, ve kterých je výskyt alergie na latex vyšší, jsou kromě již zmíněných zdravotníků (8 až 17 %), děti se spina bifida (až 68 %) a pracovníci ve výrobě latexu (11 %). Rizikovými skupinami jsou rovněž pacienti po mnohočetných chirurgických výkonech, pacienti s potravinovou alergií (až 11 %) a všichni atopici (osoby s dispozicí k alergické reaktivitě I. typu).

Dotaz na latexovou alergii jako součást anamnézy

Nárůst alergie na latex je spojován se zvýšenou spotřebou latexových výrobků, zvláště rukavic, které jsou ve zdravotnictví užívány k prevenci proti infekčním virovým onemocněním (např. HIV, hepatitis). Zvýšená spotřeba vedla k větší poptávce, která byla uspokojována za cenu zkrácení doby mezi sklizní kaučuku a výrobou latexu, kdy latexové proteiny jsou méně štěpené proteinázami. U latexových rukavic často používaný práškový lubrikans (nejčastěji kukuřičný pudr) slouží jako nosič latexových proteinů a vede k jejich zvýšené aerolizaci. Lubrikans funguje též jako adjuvans pro latexové alergeny. K senzibilizaci dále přispívá kontaminace endotoxinem (lipopolysacharid gramnegativních bakterií) a nárůst automobilové dopravy (z pneumatik se uvolňují latexové částice). K nárůstu počtu pacientů alergických na latex přispívá i větší informovanost o projevech nemoci, lepší diagnostika a všeobecný nárůst atopie v populaci. Do roku 2015 se předpokládá, že každá druhá osoba na světě bude trpět některým z alergických onemocnění.

Diagnóza alergie na latex je založena na podrobné anamnéze klinických potíží ve vztahu k expozici latexu anebo s latexem zkříženě reagujících potravin (tzv. latex-fruit syndrom) a na pečlivém klinickém vyšetření. Výběr diagnostických testů je dán klinickými projevy: kožní prick testy standardizovaným alergenem při suspektní alergické reakci I. typu a kožní epikutánní testy u projevů kontaktní dermatitidy. Dále jsou využívány in vitro testy k detekci specifických Ig E protilátek v séru pacienta (ELISA – Enzyme-Linked Immunosorbent Assay, např. CAP testy), nověji jsou zkoušeny buněčné techniky (např. test aktivace bazofilů periferní krve) nebo detekce cytokinů. Do budoucna je příslibem lepší diagnostiky použití rekombinantních alergenů, tj. alergenů, které jsou přitaveny metodami molekulární biologie a představují přesně definované molekuly (epitopy) alergenů nebo jejich fragmentů. Dotaz na latexovou alergii by se měl stát součástí rutinního anamnestického vyšetření prováděného lékaři všech odborností tak, jak je to samozřejmé u dotazů na alergii lékovou.

Prevence a nelatexové pomůcky

Mezinárodní směrnice zdůrazňují v péči o pacienta s alergií na latex preventivní opatření. Důležitá je eliminace latexových alergenů a potravin s latexem zkříženě reagujících, vystavení průkazu o latexové alergii, důsledné označování latexových výrobků a vybavení pacienta pohotovostním setem, který obsahuje autoinjekci adrenalinu k intramuskulární aplikaci (ANAPEN, EPIPEN), anthistaminikum a kortikosteroid k perorálnímu podání. U osob z rizikových skupin, které ještě alergii na latex nemají, se doporučuje používat rukavice nepráškované (kukuřičný škrob i talek jsou nosiči latexových částeček), s nízkým obsahem latexu. U osob již na latex alergických je nutné důsledně používat nelatexové (vinylové) rukavice a pomůcky (např. styrenové, taktilonové, polyvinylové).

V rámci vlastních terapeutických postupů se zavádí, podobně jako u jiných alergických onemocnění, léčba specifickou alergenovou imunoterapií pomocí sublingválních i parenterálních vakcín. Základním principem této terapie je navození přirozené tolerance organismu na alergen. Uvedená léčba je jedinou metodou schopnou ovlivnit přirozený průběh alergického onemocnění.

Zdroj: