Alergie: správně je léčena pouhá desetina nemocných

Cenu Vladimíra Zavázala za činnost v oblasti slizniční imunologie převzala prof. MUDr. Helena Tlaskalová, DrSc., z Mikrobiologického ústavu AV ČR. Další dvě ceny se týkaly publikací v odborném časopise Alergie: cenu za původní práci s názvem Antigen prezentující buňky pacientů s X-vázanou agamaglobulinémií mají defekt v produkci IL- 6 a TNFα po stimulaci Toll-like receptoru 8 získala PharmDr. Klára Sochorová a cenu za přehledný článek Hyper-IgE syndrom – další z primárních imunodeficitů, u něhož byla poznána genetická podstata obdržel prof. MUDr. Jiří Litzman, CSc., z Ústavu klinické imunologie a alergologie FN Brno a FN u svaté Anny.

Pacienti by měli vědět o bezpečnosti moderních léků

Úvodní sdělení přednesl prof. Torsten Zuberbier (Department of Dermatology and Allergy, Centre Charité, Universitätsmedizin Berlin) na téma News from GA²LEN on epidemiology and treatment of allergic rhinitis. GA²LEN (Global Allergy and Asthma European Network) je panevropská síť výzkumných center zabývajících se alergií a astmatem a v současnosti je tvořena např. 27 univerzitami s týmy předních odborníků a více než 50 výzkumnými centry. Podle slov prof. Zuberbiera jde o vůbec první velké odborné uskupení v alergologii. Cílem této sítě je sjednotit evropské poznatky o alergii a astmatu, např. pomocí jednotných doporučených postupů diagnostiky a léčby, a ustálit strukturu výzkumných organizací. Od těchto opatření si GA²LEN slibuje zjednodušení a zrychlení implementace vědeckých poznatků do klinické praxe, protože v roce 2015 bude trpět nějakou formou alergie každý druhý Evropan. Projekt je podporován Evropskou unií. Součástí činnosti GA²LEN je např. Skin-Prick-Test study zahrnující 3 000 pacientů ze 14 zemí. Citlivost na 18 domácích i venkovních alergenů byla hodnocena Prickovým kožním testem citlivosti. První výsledky jsou právě publikovány. Cílem studie je mapovat prevalenci jednotlivých alergenů napříč zeměmi EU. Prof. Zuberbier také řekl, že alergie významným způsobem ovlivňuje práci a životní styl nemocného, stejně tak jako jeho náladu a kvalitu spánku. Paradoxem alergie je pak skutečnost, že každý toto slovo zná, ale jen 10 % pacientů je adekvátně léčeno. Profesor také citoval výsledky průzkumu v zemích EU, který ukázal, že naprostá většina alergiků si alergii diagnostikuje sama. Současně se v průzkumu zmapovaly nejčastější příčiny „podléčení“ alergie: pacienti velmi často svou alergii nepovažují za tak vážnou, aby musela být farmakologicky léčena. Mezi další argumenty patří vyšší cena léků a přesvědčení, že léky ovlivňují chování. „Pacienti by měli vědět, že dnešní léky jsou účinné a bezpečné a že naopak neléčení alergie může mít vážné následky, kupříkladu na sliznici dýchacích cest,“ zdůraznil prof. Zuberbier a dodal neméně důrazně, že alergická rýma, jejíž nedostatečná léčba má v praxi závažný dopad, handicapuje děti ve škole: až o 30 % snižuje jejich výkonnost, způsobuje potíže s usínáním a noční probouzení. Svou přednášku pak zakončil připomínkou z nového konsensu ARIA (Allergic Rhinitis and its Impact on Asthma), že v léčbě alergií, resp. alergické rinitidy u dětí mají zelenou nové generace nesedativních antihistaminik, u kterých nehrozí rizika fatálních předávkování.

Alergická konjunktivitida a léčba topickými nasálními steroidy

Alergické postižení očí bývá nejčastěji asociováno s alergickou rýmou, ale objevuje se i při bronchiálním astmatu či alergické dermatitidě. Možným mechanismům vzniku alergické konjunktivitidy (AK) a její diagnostice a léčbě se věnovala MUDr. Ester Seberová z alergologické ambulance v Plzni. Běžné jsou bilaterální příznaky AK, tedy postižení obou očí. I v případech experimentální jednostranné alergenové stimulace se projevily bilaterální symptomy a na druhém oku bylo zaznamenáno mírné vyplavení histaminu, triptázy a eosinofilního kationického proteinu. Oční příznaky lze dokonce vyvolat i izolovanou unilaterální stimulací nosní sliznice. V mechanismu vzniku AK se tak dle MUDr. Seberové neuplatňuje jen mechanismus přímého působení antigenu v oku, ale i další procesy, například nasookulární a nasonasální reflex (zjednodušeně řečeno, antigen přítomný na nosní sliznici vyvolá reflex přenášený dále do centrálního nervového systému na společná ganglia očí a nosu). V tomto mechanismu má vliv uvolnění histaminu po aplikaci antigenního podnětu. Nabízejí se však i další vysvětlení, např. anatomické propojení oka a nosu, uvolnění mediátorů sliznice nosu, blokování odtoku slz, reflux alergenu cestou nasolakrimálního duktu atd., ARIA diskutuje také o mechanismech propojenosti nosu a průdušek. Pro správnou diagnostiku AK je důležité dotazování se na typické potíže a projevy, anamnézu a okolnosti výskytu potíží a je třeba hledat asociace s dalšími alergickými obtížemi. Diagnostický i terapeutický postup je do velké míry ovlivněn specializací ošetřujícího lékaře. Oční specialista může při diagnostice využít průkaz přítomnosti eosinofilů v slzách či provést spojivkový provokační test. Taktéž mu náleží závažnější případy AK vyžadující aplikaci očních kortikoidů. „S odesláním pacienta k oftalmologovi by lékař neměl váhat ani při příznacích unilaterálního postižení, bolesti a fotofobie,“ doporučuje MUDr. Seberová, neboť AK je onemocnění, které může skončit i oslepnutím a není radno podceňovat jeho příznaky nebo průběh. Podíváme-li se na příznaky AK, vždy se vyskytuje svědění, atopická diatéza a je dána vazba na alergen. K léčbě AK lze využít široké spektrum léků na alergickou rýmu, tedy antihistaminika, topické steroidy nebo kromony. Existují studie potvrzující účinnost topických nosních steroidů (TNS), např. flutikazon furoátu, v léčbě AK. Při této léčbě se pravděpodobně uplatňují mechanismy odstranění alergenního působení ze sliznice nosu, usnadnění drenáže slz redukcí otoku nebo potlačení nasookulárního reflexu. „Skeptik by si možná řekl, že jde o systémový účinek TNS. Nikoli, jde o místní působení potlačením mediátorů zánětu na sliznici nosu, což bylo prokázáno u nejkvalitnějších nosních steroidů s nízkou biologickou dostupností,“ vysvětlila MUDr. Seberová. TNS by mohl mít potenciální nežádoucí účinky na oko ve formě katarakty, zvýšení nitroočního tlaku a glaukomu. Řada studií ovšem potvrdila bezpečnost TNS ve vztahu k oku. MUDr. Seberová uvedla, že zvýšení nitroočního tlaku odeznívá po vysazení uvedené léčby.

Zdroj: