Ambulantní léčba bolesti
Slovo bolest může mít pro kohokoli z nás zcela konkrétní význam, avšak chceme-li tyto individuální představy o bolesti konkrétních jedinců porovnat, zjistíme, že takové srovnání je velmi obtížné či dokonce zcela nemožné. Obdobně nemožné je srovnání bolesti nádorové a nenádorové, bolesti při osteoartróze a fibromyalgie, migrény a bolesti při cervikokraniálním syndromu atd. Srovnatelné odchylky, jako jsou kvalita, trvání a intenzita vnímané bolesti, ilustrují jen malou část problému. To odpovídá typickým biologickým procesům a specifickým zkušenostem jednotlivce. Lidský mozek jako orgán odpovědný za veškerou vnímanou bolest má dvojí funkci. První je biologická a vnitřní. Mozek je rozhodující nejen pro korovou aktivitu, která zpracovává nociceptivní impulsy z periferie, ale také pro bolestivý zážitek vnímaný při nepřítomnosti nociceptivních vstupů. Nemocní s fantomovou bolestí nepotřebují nohu k tomu, aby cítili bolest v již neexistující končetině. Vše, co k vnímání této bolesti potřebují, je funkční mozek. Druhá funkce mozku nás spojuje se zevním světem mezilidských vztahů a lidské kultury. Mozek je v podstatě přirozeným rozhraním mezi kulturou a biologií. Moje bolest a tvoje bolest (dokonce je-li vyvolána téměř identickým poškozením tkání) se může významně lišit v závislosti na rozdílech v našich sociálních základech a osobní minulosti, zahrnující rozdíly v osobních vzpomínkách, víře a emocionálním stavu. Důležitou roli ve vnímání bolesti hrají i pohlaví, rasa, národnost, věk… Rozmanitost vnímání bolesti a utrpení nemá jasný limit, neboť náš mozek nás situuje na neohraničenou půdu kulturních a sociálních vztahů, která je originálně zpracovávána naší biologickou výbavou (viz obrázek).
...
Plnou verzi článku najdete v: Medicína po promoci 6/2005, strana 70
Zdroj: