Přeskočit na obsah

Antibiotika: nejčastěji je předepisují praktičtí lékaři, za poslední rok je užívala více než čtvrtina Čechů. Kvantitativní výzkum STEM/MARK pro SÚKL, listopad 2021

Ve druhé polovině roku 2021 si nechal Státní ústav pro kontrolu léčiv zpracovat u společnosti STEM/MARK kvantitativní výzkum na téma užívání antibiotik v České republice. Z výzkumu mimo jiné vyplývá, že více než tři čtvrtiny veškerých antibiotik předepíše českému pacientovi jeho praktický lékař.

Cíle a parametry výzkumu

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) zjišťoval mezi laickou veřejností, jak se antibiotika u nás užívají, zda pacienti dodržují lékařská doporučení. Dále bylo zkoumáno, jaká je informovanost pacientů o antibiotických přípravcích. „Naše data ukázala, že o problému antibiotické rezistence už někdy slyšelo skoro 70 % respondentů a 61 % dotazovaných zaznamenalo, že nesprávné užívání antibiotik může snižovat jejich účinnost,“ sdělila ředitelka SÚKL Irena Storová.

Cílem provedeného výzkumu bylo zmapovat získávání antibiotik pacienty, zjistit informovanost o antibiotických přípravcích, způsob jejich užívání a dodržování lékařských doporučení. Cílovou skupinou byla obecná dospělá populace ve věku 20–99 let rozdělená reprezentativně podle pohlaví, věku, vzdělání, regionu a velikosti místa bydliště. Z dotazovaného vzorku respondentů bylo 21 % vysokoškoláků, 36 % osob s maturitou a zbylých 43 % bylo bez maturitního vzdělání. Celkový počet respondentů čítal 1011 osob, aplikována byla metodika kombinace dotazování CAPI (Computer Assisted Personal Interviewing – osobní dotazování s podporou počítače s přímým záznamem odpovědí respondenta během dotazování) a CAWI (Computer Assisted Web Interviewing – dotazování prostřednictvím webového formuláře).

Tři čtvrtiny veškerých antibiotik v Česku předepíší praktičtí lékaři

Antibiotika v posledních 12 měsících užívalo 27 % dotazovaných, a to nejčastěji předepsaná praktickým lékařem, dále pak zubařem, chirurgem či lékařem z ORL. Právě praktičtí lékaři jsou iniciátory celých 77 % veškeré preskripce antibiotik v ČR (graf 1).

1-22_62

Nejvíce respondentů (téměř 60 %) užívalo antibiotika před více než rokem. Téměř všichni byli poučeni o dávkování, nežádoucí účinky se ale s lékařem příliš neprobíraly. V tomto směru byly poučeny hlavně osoby ve věku 60–99 let (48 %) a bez maturity (46 %) a stejná cílová skupina byla také častěji seznámena s činnostmi, které by během léčky měly nebo neměly být vykonávány. O důležitosti dodržování časových intervalů bývají poučeni častěji muži než ženy.

Zapomenutí je nejčastější příčinou odlišného užívání antibiotik

Výzkum ukazuje, že většina Čechů při užívání antibiotik uznává doporučení lékaře – celých 92 % osob plně respektuje doporučení lékaře o jejich užívání. Odlišně od doporučení lékaře antibiotika mírně častěji užívají lidé ve věku 20–44 let, a to zejména kvůli zapomenutí či zaspání. Dalšími častými příčinami nedodržování pokynů lékaře jsou vzniklé zdravotní komplikace a pocit nepotřebnosti antibiotické léčby.

Požadavek na předepsání antibiotik ze strany pacientů směrem k lékařům téměř nepřichází. Týká se pouze 10 % pacientů, kteří vyžadují antibiotika „navíc“. Na druhou stranu antibiotickou léčbu navzdory doporučení lékaře odmítá jeden z deseti uživatelů, a to hlavně z důvodu pocitu nepotřebnosti takové léčby.

Důvody, proč předepsaná antibiotika nakonec neužíváme

Prezentovaný výzkum dále poukazuje na fakt, že více než jedna desetina respondentů nakonec předepsaná antibiotika vůbec ne­užívá, a to hlavně kvůli zlepšení stavu nebo zdravotním komplikacím. Kromě přímého odmítnutí antibiotik lidé také poměrně často odmítají užívání antibiotik, která jim lékař už předepsal. Ve věkové skupině 30–44 let, kde se tento fenomén objevuje častěji, jde až o 20 %. Starší věková kategorie lékařům více věří, nejčastějším důvodem neužívání antibiotik je pocitové zlepšení stavu a zdravotní komplikace – především manifestace nežádoucích účinků.

Třetině případů předepsání antibiotik vůbec nepředchází lékařské vyšetření

Z výzkumu SÚKL dále vyplývá, že třetina pacientů před předepsáním antibiotik neprojde lékařským vyšetřením, desetina si není jista (graf 2). Naproti tomu antibiotika si Češi většinou sami neordinují. A pokud ano, nejčastěji zahájí tuto léčbu osoby s VŠ vzděláním a respondenti ve věku 30–44 let. Nejčastějším zdrojem těchto samoordinovaných antibiotik jsou nevyužité domácí zásoby. „Data ukazují, že si antibiotika naordinuje samo jen pět procent respondentů, to je překvapivě dobrý výsledek. Samoléčbu rozhodně nedoporučujeme, skýtá totiž mnohá rizika,“ komentuje výsledky šetření Irena Storová.

1-22_63

Stále ale dochází k tomu, že téměř pětina lidí si alespoň někdy bere antibiotika s sebou na cesty – především se jedná o mladší osoby ve věku 20–29 let. Celkem šesti z deseti respondentů, kteří si berou antibiotika s sebou na cesty, předepsal tyto léky lékař. Ženy si s sebou na cesty vozí antibiotika předepsaná lékařem častěji než muži. V zahraničí si tyto léky téměř nikdo nekupuje.

Léčba antibiotiky v době pandemie covid‑19

SÚKL na základě svých interních dat reportuje, že v době pandemie nemoci covid‑19 nastal znatelný pokles v používání antibiotik. Snížení spotřeby se neprojevuje jen v České republice, ale i v dalších zemích světa. Důvodů může být více – od snížení návštěvnosti pacientů u lékařů až po omezení operací v nemocnicích, které jak známo doprovázejí preventivní nasazení antibiotické léčby.

Příbalovou informaci k antibiotikům čte alespoň někdy téměř 90 % respondentů

Příbalovou informaci k léčbě antibiotiky si čte překvapivě převážná většina Čechů, častěji jde o ženy. Tuto informaci si vždy přečte 53 % osob. Frekvence čtení těchto informací roste s věkem, věková kategorie nad 60 let je čte častěji (graf 3).

1-22_64

Celé balení doberou častěji ženy než muži. Ihned po vymizení příznaků ukončí léčbu antibiotiky spíše osoby mladší do 29 let. Doporučením lékaře, jak dlouho užívat předepsanou antibiotickou medikaci, se striktně řídí šest z deseti pacientů, 39 % pacientů dobere bez ohledu na průběh léčby celé balení předepsané lékařem.

Co se zbylými léky?

Více než polovině Čechů antibiotika po léčbě nezbývají, další třetina zbylé léky vrací do lékárny. Nejčastěji si zbylá antibiotika ponechávají pro další použití mladí lidé ve věkové kategorii do 29 let, což je 8 % dotázaných osob.

Pokles účinnosti antibiotik, rezistence

Z provedeného výzkumu je zřejmé, že o možném poklesu účinnosti při nesprávném užívání antibiotik či nebezpečí antimikrobiální rezistence jsou uživatelé antibiotik většinou informováni. O obou informacích slyšel vyšší podíl mužů než žen. Informovanost o rizicích předčasného ukončení užívání antibiotik a jejich nadužívání stoupá s věkem. Více informovaných je mezi lidmi s vysokoškolským vzděláním. Téměř sedm z deseti respondentů si myslí, že antibiotika neúčinkují na virová onemocnění, naopak 31 % osob uvádí antibiotika jako účinné léčivo na tato onemocnění. Se vzděláním roste přesvědčení, že antibiotika nejsou na virová onemocnění účinným lékem.

Pokud se týká vztahu k užívání antibiotik během pobytu v nemocnici, téměř třetina pacientů se obává nákazy bakteriální infekcí, na kterou nebudou antibiotika účinkovat, dvě pětiny lidí se obávají antibiotik vzdorujících infekcím během operace či hospitalizace. Pouze třetina dotazovaných se pak obává poklesu účinnosti antibiotik z důvodu jejich nadměrného užívání. Ženy se ve všech třech uvedených aspektech obávají ve vyšší míře než muži.

Souhrnem se dá říci, že v přístupu k antibiotické léčbě mohou právě odborníci významně přispět ke snížení dopadu antibiotické rezistence tím, že budou nasazovat tyto léky pouze potřebným pacientům a v ideálních případech po předchozím lékařském vyšetření.

Sdílejte článek

Doporučené

Opomenutá předcovidová varování

3. 10. 2022

Pandemie covidu‑19 se stala svým rozsahem a dopadem zatím největší globální zdravotní krizí 21. století, která svět výrazně zaskočila. Nemuselo k…