Přeskočit na obsah

Antipsychotika zvyšují riziko vzniku iktu

Výzkumy již v minulosti ukázaly, že antipsychotika druhé generace (atypická) mohou u starších pacientů zvýšit riziko vzniku iktu. Avšak dosud nebylo známo, zda je toto riziko spojeno i s aplikací antipsychotik první generace (typických) a zda se závažnost tohoto rizika liší mezi lidmi postiženými demencí a osobami bez demence.

Obavy ze zvýšeného rizika vzniku iktu u pacientů léčených atypickými antipsychotiky byly poprvé vyjádřeny v roce 2002, a to zejména v souvislosti s dementními pacienty. O dva roky později se britský výbor pro bezpečnost léčiv, Committee on Safety of Medicines, rozhodl doporučit tyto léky nevyužívat k terapii pacientů s demencí, přestože v té době ještě neměl k dispozici dostatek jasných důkazů.

Tým investigátorů z London School of Hygiene and Tropical Medicine zkoumal data z General Practice Research Database, registru, který obsahuje klinické informace o více než šesti milionech pacientů, kteří jsou v péči více než 400 primárních lékařů ve Velké Británii. Lékaři vyhodnotili vlivy expozice antipsychotické medikace na incidenci iktu u 6 790 pacientů s anamnestickým záznamem již prodělaného iktu, jimž byl předepsán alespoň jeden jakýkoli antipsychotický přípravek v období mezi lednem 1988 a koncem roku 2002. Průměrný věku pacientů činil 80 let v době prvního podání antipsychotik (rozmezí 72,7 až 86,1 let), nadpoloviční většina nemocných (64 %) byla ženského pohlaví.

Ikty jsou ischemické povahy

Autoři studie zjistili, že během období, kdy bylo pacientům podáváno antipsychotikum, se riziko vzniku iktu zvýšilo 1,7násobně, zatímco u pacientů s demencí byla zjištěna pravděpodobnost vzniku iktu dokonce 3,5 násobně vyšší. „Ve srovnání s pacienty bez antipsychotické medikace byl u pacientů, kterým byly tyto léky podávány, zjištěn o 73 % vyšší výskyt iktu,“ uvedli Ian J. Douglas a Liam Smeeth z London School of Hygiene and Tropical Medicine. Podle nich byl tento signifikantní nárůst zjištěn u ischemického iktu, u hemorrhagického iktu nebyla zvýšená incidence zaznamenána.

Pravděpodobnost, že dojde k cévní mozkové příhodě, byla mírně vyšší u lidí léčených atypickými antipsychotiky než u lidí, u nichž byla aplikována typická antipsychotika. Léky první generace fenothiazin, butyrofenon, thioxantin nebo sulprid byly mnohem častěji preskribovány (u 6 334 pacientů) než léky druhé generace (905 pacientů, z toho 81 % případů risperidon a v 18 % případů olanzapin). Tato studie však nezkoumala konkrétní specifické mechanismy, které vytvářely asociaci mezi antipsychotiky a vyvoláním cévní mozkové příhody nebo příčinné souvislosti přítomnosti většího rizika v případě aplikace atypických antipsychotik.

Dementním pacientům antipsychotika nepředepisovat

„Dříve nebylo jasné, zda je riziko iktu spojeno i s typickými antipsychotiky, ale nyní jsme zjistili, že všechny typy antipsychotik s sebou toto zvýšené riziko nesou, i když je u atypických léků o něco vyšší,“ poznamenali autoři. U pacientů, u nichž existuje riziko vzniku iktu a kteří potřebují antipsychotickou terapii, je třeba preferovat aplikaci léků první generace. „Opětovně potvrzujeme, že rizika spojená s aplikací antipsychotik u pacientů s demencí obecně převažují nad potenciálními benefity terapie a u této skupiny pacientů je třeba se aplikaci antipsychotik pokud možno vyhnout,“ uzavřeli lékaři. 

Zdroj:

Sdílejte článek

Doporučené