Asthma bronchiale u dětí
Průduškové astma se stalo nejčastějším chronickým onemocněním u dětí; jeho prevalence v České republice převyšuje 10 %. Farmakoterapie průduškového astmatu v současnosti je vysoce účinná a umožňuje většině nemocných dosáhnout dobrou kontrolu onemocnění a vést plnohodnotný život. Inhalační kortikosteroidy jsou jednoznačně lékem volby u všech stupňů perzistujícího astmatu. Přínos farmakoterapie inhalačními kortikosteroidy v doporučených denních dávkách vysoce převažuje nad rizikem systémových nežádoucích účinků. Nejúčinnějšími úlevovými léky jsou inhalační β2−sympatomimetika s rychlým nástupem účinku. Důležitou roli v léčbě astmatu má také edukace nemocných, aby porozuměli svému onemocnění, neukončovali svévolně preventivní farmakoterapii při nepřítomnosti astmatických příznaků a při zhoršení kontroly astmatu použili léky podle doporučení v písemném plánu léčby astmatu.
Astma je vrozené chronické zánětlivé onemocnění průdušek, na jehož vzniku se podílí genetická predispozice a faktory zevního prostředí. Chronický zánět se projevuje opakujícími se astmatickými příznaky, obstrukcí dýchacích cest a bronchiální hyperreaktivitou. Mezi příznaky astmatu patří častý dráždivý kašel, který se zhoršuje v noci, opakované epizody pískotů, dušnosti a tlaku na hrudníku. Recidivující dráždivý kašel při běžném nachlazení, trvající déle než 10 dní, obvykle s narušením spánku, může být u dětí jediným příznakem astmatu. Astmatické příznaky se typicky objevují nebo zhoršují při akutní virové respirační infekci, tělesné zátěži, kontaktu s roztoči v domácím prachu, zvířaty, pyly, plísněmi, cigaretovým kouřem a jinými dráždivými látkami a při silných emočních prožitcích.
Astma v kojeneckém a batolecím věku
Astma se může projevit v prvních měsících života. Bylo prokázáno, že u 50–80 % astmatických dětí se příznaky objeví do věku 5 let. Potvrdit diagnózu astmatu u kojenců a batolat je nesnadné a často je správná diagnóza stanovena až v předškolním věku. Pískoty při dýchání u kojenců jsou často vyvolány akutní virovou respirační infekcí. Děti s recidivujícími pískoty při dýchání lze rozdělit do dvou skupin. Za prvé jsou to kojenci, u nichž časným pískotům předchází snížení plicní funkce, které vypovídá o přechodném nedostatečném růstu plic. Prognóza je v tomto případě dobrá, s růstem dítěte pískoty vymizí. Ukazuje se, že pískoty v prvním roce života dítěte nemají vztah k prognóze astmatu a ani neznamenají vývoj do těžšího stupně astmatu v budoucnosti. Druhou skupinou jsou kojenci, u nichž epizody pískotů přetrvávají až do předškolního věku. Tyto děti mají často alergické (atopické) astma. U dětí s genetickou predispozicí dochází ke vzniku přecitlivělosti na běžné inhalované alergeny a dráždivé látky. Exacerbace astmatu v tomto případě vyvolávají alergeny, viry nebo se jedná o kombinaci více faktorů. Zatímco v kojeneckém věku převažují viry, v předškolním a školním věku se více uplatňují alergeny. V individuálním případě je obtížné v kojeneckém a batolecím věku rozhodnout, zda u dítěte nastane ústup astmatických příznaků v předškolním období nebo se skutečně jedná o průduškové astma. K diagnóze astmatu se přikláníme u dětí mladších než 5 let, které mají časté epizody pískotů při dýchání (např. v posledním roce více než tři epizody pískotů trvající déle než jeden den a s narušením spánku).
...
Plnou verzi článku najdete v: Pediatrie po promoci 0/2004, strana 25
Zdroj: