Přeskočit na obsah

Bez pedagogů nebudou lékaři. Bez lékařů nebude zdravotní péče…

O nedostatku lékařů, sester a dalších zdravotnických profesí se hovoří již dlouho, pozornost se ale dosud dostatečně nevěnovala tomu, že ubývá pedagogů, kteří vyučují na lékařských fakultách. Nebudou‑li okamžitě podniknuty potřebné kroky, bude výuka mediků, jejichž počet by měl vzhledem ke stárnutí populace narůstat, vážně ohrožena. Řešit tuto situaci si vzala za hlavní cíl nově vzniklá Asociace děkanů lékařských fakult ČR.



Věková struktura lékařů v ČR není optimální a jejich populace rychle stárne. Jak varují odborníci, nedojde‑li ke změně v systému, přestane již v roce 2019 stávající produkce lékařských fakult krýt demografický propad kapacity lékařů. „Chceme‑li dostatek lékařů pro pacienty, musíme nejprve zajistit dostatek učitelů pro lékaře. Učitelská profese na lékařské fakultě je povoláním, které vzniká za 15–20 let po promoci, a proto je zde velmi důležitá kontinuita. Ta však byla narušena. Lékařské fakulty na vzdělávání mediků dostávají od státu zhruba dvě třetiny, zbytek si musejí vydělat samy. I to ale umožňuje pouze to, že se učitelé medicíny oproti svým klinickým kolegům dostávají na poloviční příjmovou úroveň. To je pro budoucnost velmi demotivující, a proto se akademická medicína stává jen zřídka cílem studentů medicíny,“ říká předseda asociace a děkan 1. LF UK prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc. Jak zdůraznil, problémy si již neuvědomují jen fakulty, ale i resorty ministerstva školství a ministerstva zdravotnictví, a začínají společně hledat cesty, jak situaci řešit.

Zásadním bodem meziresortního jednání je podle děkanů LF financování medicínského vzdělávání. Zástupci asociace upozorňují, že nejen navýšení, ale i udržení stávající produkce absolventů vyžaduje od státu dlouhodobě garantované finanční zajištění pokrývající faktické náklady. Peníze jsou potřebné na rozšíření prostorových, ale především personálních kapacit lékařských fakult, kde dlouhodobá stagnace hodnocení učitelů lékařství vede k jejich nedostatku napříč obory a k jejich odchodu ze školství do resortu zdravotnictví.

Jak uvedl místopředseda asociace a děkan LF MU prof. MUDr. Martin Bareš, Ph.D., lékařské fakulty zaznamenávají enormní zájem o studium, přijímají každého desátého zájemce. „Kapacitně na to nyní nestačíme, zejména pak v počtech pedagogů, kteří mají lékaře, sestry a další zdravotnické pracovníky učit. To je zásadní problém, který musí stát začít řešit, současná situace nemůže takto dále pokračovat,“ dodal.

Osm lékařských fakult v České republice představuje významný segment vysokého školství, připravující budoucí lékaře včetně stomatologů, ale i řadu dalších zdravotnických odborníků, zabezpečující popromoční specializační přípravu a doktorská studia v medicínských oborech. Fakulty vytvářejí i základnu biomedicínského výzkumu, který patří mezi nejúspěšnější část české vědy ve světovém srovnání, a spoluurčují podobu celého zdravotního systému našeho státu. Podle prof. Bareše se řešení situace neobejde bez finančního dorovnání stávajícího deficitu a bez dlouhodobého plánu. Ten by mohl mít formu národního programu, který umožní postupné navýšení počtu studentů.



Stárne celá populace i se svými lékaři

„Pokud český stát a odpovědné instituce nezačnou situaci ihned systémově řešit, lze během dvou až tří let očekávat krizový stav počtu zdravotníků, protože je nebude mít kdo vychovávat a školit. Tato skutečnost, v kombinaci se stárnutím lékařů v ČR a jejich odchodem do důchodu, může způsobit opravdu vážnou krizi v oblasti dostupnosti a kvality zdravotní péče v ČR,“ varuje prof. Bareš.

Jak uvedl i náměstek ministra zdravotnictví prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D., české zdravotnictví se nachází v personální krizi, máme nedostatek sester i lékařů. To sice lze krátkodobě řešit určitou redistribucí v systému, nicméně ne do nekonečna. „Obávám se, že v této chvíli nejsme za pět minut dvanáct, ale pět minut po dvanácté. Když se podíváme na některé kategorie zdravotnických pracovníků, třeba na dětské lékaře, a zjistíme, že průměrný věk je u nich šedesát let, je zřejmé, že je něco špatně. To již nejde běžnými prostředky doplnit a musíme hledat i nestandardní cesty,“ řekl s tím, že se bohužel dosud vůbec neřešila otázka pedagogů na lékařských fakultách. „Pedagogové na fakultách mají opravdu žalostný zdroj příjmů, a pokud s tím něco neuděláme, dostaneme se do situace, že na LF nebude mít kdo učit, což bude mít dramatický vliv na celé zdravotnictví,“ dodal.

Jak se odborníci shodují, v době ekonomického růstu, při setrvalém stárnutí populace a neustále se rozšiřující kvalitní zdravotní péči je s podivem, že český stát dává na výuku nových lékařů, zdravotních sester a dalších zdravotnických profesí významně méně, než kolik jejich výuka ve skutečnosti stojí. Lékařské fakulty pak musejí své hospodaření dorovnávat z vlastních zdrojů, např. z příjmů z výuky v anglických studijních programech, přičemž každý rok odmítají vysoké procento uchazečů o studium z kapacitních důvodů. Tato situace je zcela neudržitelná již z krátkodobého hlediska. Navíc se stále snižuje ochota a motivace lékařů a zdravotníků věnovat se pedagogické práci, protože v odpovídajícím postavení lékaře či sestry bez pedagogického úvazku si vydělají významně více. A to není řeč o možnostech uplatnění v soukromém sektoru či v zahraničí, kde poptávka po absolventech lékařských fakult celosvětově roste.



Brzy bude třetina lékařů starších 60 let

Nejnovější dostupná data dokládají, že lékaři v ČR velmi významně stárnou a průměrný věk této profesní skupiny se zvyšuje. Nutnost omladit populaci lékařů, a to až o jednu věkovou dekádu, dokládají čísla Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). „Reprezentativní analýzy odhalily významné demografické stárnutí populace lékařů, což ohrožuje některé specializace, kde se průměrný věk blíží hranici 60 let. Díky registru a dostupným aktuálním datům lze dnes vykonstruovat nejrůznější modelové situace. Díky tomu vidíme, že bez účinné intervence bude lékařská péče již v roce 2020 téměř z jedné třetiny závislá na lékařích starších než 60 let a tento podíl bude dále významně narůstat,“ vypočítává ředitel ÚZIS doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D. Jak však dodává, obdobný problém řeší i řada jiných evropských států, např. Německo, kde aktuálně zavádějí umístěnky pro lékaře. Roste tudíž i jejich tlak „vysávat“ produkci sousedních zemí, což může být i varováním, že pokud se u nás něco nezmění, můžeme i tu stávající produkci ještě více ztratit směrem na západ.

Nedostatek kapacit lékařů je patrný zejména v lůžkové péči, kde již nyní chybí minimálně 1 000 úvazků. Zásadní pokles počtu lékařů kvůli odchodu do důchodu přitom přijde teprve po roce 2018. Řešením je pak podle odborníků navýšení stávající produkce lékařských fakult. Aktuální stav sice nemusí na pohled podle doc. Duška vypadat až tak špatně, protože – jak ukazují data ÚZIS – kapacita lékařů v systému každý rok mírně narůstá zhruba o 200–300 úvazků ročně.

Kde je tedy problém? Ten spočívá ve věkové struktuře české populace. Aktuální údaje o věku lékařů dle oborů ukazují, že průměrný věk v řadě oborů se dostal na hranu své demografické sebeobnovy (i za ni). Další problém je ve stávající produkci LF. Ty aktuálně sice produkují ročně 1 100 lékařů, kteří by měli zůstat pracovat v systému. Avšak minimálně sto absolventů z něj zmizí ihned po škole, aniž by vůbec nastoupili, další čtyři až šest procent lékařů pak vzdá toto zaměstnání velmi rychle. Dále jich řada pracuje jen na částečný úvazek. Odhadem tedy ročně do systému vstupuje cca 850 plných úvazků lékařů.

„Stávající produkce fakult pozitivně kryje odchody lékařů do důchodu cca do roku 2019. Následné demografické predikce ale ukazují nevyhnutelný a setrvalý propad kapacit lékařů, pokud se nic nezmění,“ varuje doc. Dušek s tím, že navíc česká populace stárne i obecně a v následujících 15 až 20 letech nevyhnutelně dojde k nárůstu nemocnosti a počtu onemocnění typických pro vyšší věkové kategorie, jako jsou onkologická a kardiovaskulární onemocnění či diabetes, což přinese nové požadavky na lékařské kapacity ve všech regionech ČR. Na tuto situaci je třeba se připravit, přičemž většina států Evropy tak již činí.



Šedesát procent profesorů na LF je starších 60 let

Jak vyplývá z dat ÚZIS, pokud by lékařské fakulty navýšily svoji produkci absolventů o 16 procent, nedocházelo by k propadu, avšak optimální scénář ukazuje potřebu navýšení o 20–25 procent, přičemž je bude třeba držet deset let.

„Tímto nárůstem by se nejen pokryl demografický propad, ale zároveň by se vytvořil potenciál nových kapacit lékařů zhruba v rozsahu 1 500–2 000 úvazků, což se při stávající hustotě sítě jeví jako potřebné. A vzhledem k tomu, že během 10–15 let ještě naroste nemocnost, troufnu si říci, že je to scénář optimální,“ říká doc. Dušek. Jak však varuje, bude‑li i nadále klesat nominální kapacita lékařů v systému, bude ubývat i potenciálních školicích míst a systém přestane fungovat.

Počet poskytovatelů péče postupně každoročně, i když ne dramaticky, klesá. Hlavním důvodem je důchodový věk. Například ordinací PLDD každoročně ubývá (o 1,7 % v r. 2015, o 3,3 % v r. 2017). S nimi však mizejí i školicí pracoviště a místa, kde se může tato odbornost demograficky obnovovat.

Obrovským problém se ukázala být i věková struktura učitelů lékařských fakult, která signalizuje snížený zájem o toto povolání, jistě i z důvodů nízkých platů ve srovnání s platy lékařů ve zdravotnictví.

Věková struktura akademických pracovníků na LF dosahuje u docentů průměrného věku 55 let. U profesorů (v přepočtu na úvazky) je průměrný věk 63 let, přitom celých 60 procent profesorů je starších 60 let a 16,5 procenta starších 70 let. Jen profesorů v této nejstarší věkové kategorii je stále o více než tři procenta více než počet profesorů ve věku do 50 let.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Naši bližní peněžní

3. 12. 2021

Peníze jsou cokoli, co je prostředkem směny, nositelem hodnoty a účetní jednotkou. Penězi byly kousky bronzu, drahých kovů, perly, sůl, mušličky…

Pardubice mají nový pavilon psychiatrie

23. 11. 2021

Nový pavilon psychiatrie přináší důstojné prostředí pro léčbu duševních onemocnění a větší kapacitu. V Pardubické nemocnici byl po dvou letech…

Ke Comirnaty pro děti se vyjádří EMA

23. 11. 2021

Vakcína proti COVID‑19 uzpůsobená dětem mezi pěti a jedenácti lety by mohla být brzy k dispozici i v Evropě. Každým dnem se očekává vyjádření…