Bez znalosti krevního tlaku nelze hypertenzi léčit

"Znejte hodnoty svého krevního tlaku", tak zní motto letošního Světového dne hypertenze, který připadá na 17. května. Proč Světová liga proti hypertenzi (World Hypertesion League) apeluje na častější měření krevního tlaku, je nasnadě - jedině pacient, který o své hypertenzi ví, může být adekvátně léčen.

Že se tento problém týká velkého množství lidí, není také třeba příliš zdůrazňovat. Hypertenze je nejčastější kardiovaskulární onemocnění a současně je významným rizikovým faktorem zvyšujícím kardiovaskulární mortalitu. Patologické hodnoty krevního tlaku má 40 % dospělých Češek a Čechů, po padesátce polovina. S věkem počty rostou, a tak má vysoký tlak až 70 % sedmdesátníků. Problém je v tom, že o své hypertenzi ví jen asi 70 % hypertoniků a jen 60 % z nich je farmakologicky léčeno. Není proto divu, že kontrola hypertenze, tedy dosahování cílových hodnot krevního tlaku, v ČR činí jen necelých 31 procent. Je třeba říci, že dosáhnout adekvátní kontroly krevního tlaku se nedaří nikde na světě a že ze středoevropských zemí je na tom Česká republika nejlépe. Přesto máme mnohé co zlepšovat. Např. v USA dosahuje cílových hodnot TK zhruba polovina hypertoniků a podobná situace je také v Kanadě.

Podle prof. MUDr. Renaty Cífkové, CSc., vedoucí Centra kardiovaskulární prevence 1. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice, by zlepšení kontroly v ČR pomohlo, kdyby si lidé dávali měřit tlak při každé návštěvě lékaře, hlavně u praktika a internisty, ale třeba i u zubaře a ženy u gynekologa.

"Pokud už lékař v ordinaci krevní tlak měří, neměl by zapomínat, že hodnotu stanovujeme jako průměr z druhého a třetího měření. Při prvním měření bývají totiž hodnoty krevního tlaku kvůli stresové reakci téměř u každého pacienta zkreslené," upozorňuje dále prof. MUDr. Jan Filipovský, CSc., předseda České společnosti pro hypertenzi.

Vedle měření tlaku při každé návštěvě lékaře radí prof. Cífková i pravidelné domácí měření. To sice v diagnostice arteriální hypertenze nenahrazuje měření TK v ordinaci, ale zpřesňuje toto měření, zvyšuje jeho reprodukovatelnost, zlepšuje odhad kardiovaskulárního rizika i prognózy pacienta a v neposlední řadě může také zlepšovat compliance a adherenci k léčbě.

Existují doklady o tom, že domácí měření krevního tlaku nejen zlepšuje kontrolu hypertenze, ale vede i ke snížení nákladů na léčbu. Až 15 % pacientů, kteří mají v ordinaci naměřen vysoký krevní tlak, mohou totiž trpět syndromem bílého pláště, kdy jsou jejich normální domácí hodnoty TK při měření v ordinaci abnormálně zvýšeny, a takový pacient může být pak zbytečně léčen jako hypertonik, na druhou stranu domácí měření může odhalit i tzv.maskovanou hypertenzi, kdy tlak naměřený v ordinaci je v normě, ale v domácích podmínkách již vykazuje hypertenzní hodnoty.

"V této souvislosti je třeba pacienty poučit, že norma pro hypertenzi je v případě domácího měření o 5 mm Hg nižší, tedy 135/85 mm Hg, než pro klinické měření, kdy o hypertenzi uvažujeme při krevním tlaku vyšším než 140/90 mm Hg," připomíná prof. MUDr. Jiří Widimský jr., CSc., z III. interní kliniky 1. LF UK a VFN Praha.

A jaká by měla být frekvence měření krevního tlaku v domácích podmínkách? Evropská společnost pro hypertenzi doporučuje na začátku léčby a před plánovanými kontrolami jeden týden provádět dvě měření ráno před léčbou a dvě večer před jídlem. U dlouhodobého sledování se doporučuje jedno až dvě měření týdně.

Je třeba myslet na to, že měření pomocí automatického domácího tlakoměru může selhávat u nemocných s chronickou arytmií a výrazně obézních. Přestože jednoznačně preferovaným způsobem domácí monitorace TK je měření na paži (manžeta by měla být na paži v úrovni srdce a její dolní okraj asi 2,5 cm nad loketní jamkou), u obézních se naopak raději využívá měření na zápěstí. Samozřejmostí je, že používané tlakoměry by měly být validovány. Podrobnosti o validaci jednotlivých modelů lze nalézt na www.dableducational.com.

ton

Zdroj: Medical Tribune