Přeskočit na obsah

Bez zobrazovacích technik si nedovedu kardiologii představit

Prof. MUDr. Petr Neužil, CSc., FESC, patří nejen ke světově uznávaným intervenčním kardiologům, ale je především vizionář, který své sny takřka online převádí do praxe. O tom svědčí nejen řada světových prvenství, ale především vysoký počet precizně provedených výkonů celého jeho týmu v Nemocnici Na Homolce, kde se na mnoha zákrocích podílejí společně kardiologové a kardiochirurgové. MT se jej zeptala na význam zobrazovacích metod v intervenční kardiologii.



 

  • Pane profesore, dovedete si dnes představit kardiologii bez zobrazovacích metod?

 

Zobrazovací techniky způsobily, že se intervenční kardiologie dostala tam, kde dnes je. Také díky těmto technikám jsme mohli převzít léčbu mnoha onemocnění, která byla doménou kardiochirurgie. Naši kolegové kardiochirurgové se od intervenčních kardiologů učí používat rentgenové záření. Když si vzpomenu na počátky intervenční kardiologie v 70. a 80. letech minulého století, došlo k dramatickým změnám v jejich použití. Ještě v 90. letech nebyl kardiolog oprávněn používat angiografické metody. To byla doba, kdy se o tyto metody přeli radiologové a kardiologové. Intervenční kardiologie se však prosadila a prokázala, že má právo na existenci. Jsme stejně zruční jako radiologové, a naopak ve svých metodách musíme být svébytní. Při některých výkonech se bez peroperačního rentgenologického nebo ultrazvukového vyšetření prostě neobejdeme. Třírozměrný ultrazvuk představuje velký přínos pro intervence. Echokardiografista může najít jak morfologické změny, tak například leak uzávěru síňového septa nebo foramen ovale patens, a tím pádem má dominantní postavení nad radiology.



 

  • K jakým kardiologickým výkonům používáte angiografické přístroje značky Philips?

 

To je velmi široká otázka, protože je používáme takřka na všechny katetrizační zákroky, včetně hybridních výkonů. Máme již několik systémů, včetně jednoho v hybridním sále, který používáme velmi často společně s našimi kardiochirurgy. Výčet výkonů, který na našich systémech provádíme, je velmi dlouhý. Používáme je na výkony intervenční kardiologie, to je například klasická implantace stentů, intervence na koronárních tepnách, na okluze oušek levé síně při fibrilaci síní v prevenci iktů, při uzávěrech perzistujícího foramen ovale a při dalších septálních intervencích. Nedílnou součástí výkonů jsou katetrizační ablace. Z hybridních výkonů mohu jmenovat perkutánní implantace aortální chlopně, takzvané TAVI, implantace pulmonálních chlopní. Zároveň tak provádíme intervenční perkutánní výkony na mitrálních a trikuspidálních chlopních, což jsou především výzkumné výkony.



 

  • Na které výkony jste nejpyšnější?

 

Mohl bych uvést celosvětová či evropská prvenství v provedení určitého výkonu. To těší celý náš tým. Nám však nejde o prvenství, medicína není fotbalová liga. Nejvíce nás těší úspěšně provedený výkon, který proběhne bez komplikací. Mohu jmenovat například perkutánní aneurysmaektomii poinfarktové výdutě komory, kterou provádíme společně s kardiochirurgy, a to na bijícím srdci bez použití podpory mimotělního oběhu, bez sternotomie. Potom jsou naší pýchou již zmíněné výkony na chlopních. Jsem velkým zastáncem perkutánní anuloplastiky, které dávám i na základě literárních údajů přednost před implantacemi chlopní.

Prováděli jsme řadu unikátních zákroků, například ventrikuloplastiku levé komory, která byla indikována u pacientů s těžkou mitrální insuficiencí a současně s dysfunkcí levé komory. Zavedli jsme i implantáty s cílem provést pasivní remodelaci levé komory u pacientů s aneurysmatem srdečního hrotu systémem parashute, který se bohužel nestal komerčně dostupným. Rád bych ještě zmínil unikátní anuloplastiku trikuspidální chlopně, kterou jsme prováděli na hybridním sále. Takto jsme odoperovali první tři pacienty na světě.



 

  • Jak vidíte kardiologii v horizontu deseti let? Kam byste se svým týmem chtěl směřovat?

 

Každé pracoviště, které chce mít prognózu, se musí zabývat projekty, které posouvají obor kupředu. Posouvat se musí celá kardiologie a kardiochirurgie směrem k minimálně invazivním výkonům. Intervenční kardiologie přebírá od klasických kardiologických oborů jejich indikace. Věřím tomu, že v budoucnosti dojde k setření hranic mezi kardiochirurgií a intervenční kardiologií a oba obory splynou. Mým cílem nebo spíše snem je, aby se tohoto stavu dočkala příští generace kardiologů.



 

  • Jak byste hodnotil spolupráci kardiocentra Na Homolce a terénních kardiologů?

 

Vzhledem k tomu, že jsme již popáté zorganizovali společnou konferenci, Den Petra Niederleho, který má unikátní koncept, jsem přesvědčen, že spolupráce je na dobré a stále se zlepšující úrovni. U té konference bych se rád chvíli zdržel. Měl jsem svou vizi akce pro kardiocentra Na Homolce, což se potkalo s úmysly dr. Zorjana Jojka, který pořádal konferenci pro ambulantní kardiology. Bez provázanosti nemocniční a ambulantní péče totiž nelze dosáhnout optimálních výsledků. Proto jsem navrhl, aby byla do programu zahrnuta i témata našeho kardiocentra. Dr. Jojko pak souhlasil, aby se konference jmenovala po našem předním vizionáři v oblasti echokardiografie, Petru Niederlem. Za obzvláště podařenou považuji poslední konferenci, která se konala koncem roku 2018, na jejíž organizaci se nepodíleli jen ambulantní kardiologové a Nemocnice Na Homolce, ale také Všeobecná zdravotní pojišťovna a Státní ústav pro kontrolu léčiv. Tím byla zajištěna nejen odborná úroveň, ale i komerční záměr. V příštím roce konference bychom chtěli přizvat i pacientské organizace, což by mělo znamenat přínos hlavně v edukaci pacientů a potenciálních pacientů. Tím konference dostane další rozměr.



 

  • Existují přesně vymezené kompetence ambulantních a nemocničních kardiologů?

 

Ambulantní kardiologové pečují o pacienty v primární prevenci, tj. sledují zatím zdravé osoby ve zvýšeném kardiovaskulárním riziku, a v sekundární prevenci, tedy nemocné, u nichž již došlo k nějaké kardiovaskulární příhodě, tedy i po naší intervenci. Tento systém péče není ve všech státech EU zcela obvyklý.



 

  • Co považujete za hlavní důvod vašich světových prvenství?

 

Za posledních patnáct let se nám podařilo vytvořit „integrovaný systém“ spolupráce týmu kardiologů, kardiochirurgů a intervenčních kardiologů. Proto jsme schopni ke konkrétnímu pacientovi svolat v krátké době interdisciplinární tým ke stanovení a ověření diagnózy, stanovení léčebného postupu a následně i jeho promptní realizaci.

Zaměřením našeho pracoviště, jak už jsem zmínil, je posouvání hranic možností intervenční kardiologie. První úspěchy, kterými se můžeme historicky pochlubit, jsou katetrizační ablace v terapii srdečních arytmií, přičemž v mnoha případech jde o terapii kauzální. Na tomto poli jsme jako první na světě v roce 2004 provedli ablaci fibrilace síní mrazicím balonkovým katetrem. Za uplynulých 15 let se tato metoda stala jednou ze základních prvků léčby fibrilace síní, což je nejčastější arytmie v populaci a má charakter moderní epidemie. Kryoablace jsou v poslední době široce využívány. Například v USA ji 40 procent privátních kardiologů využívá jako nejčastější metodu řešení paroxysmální fibrilace síní. Přitom v minulé dekádě šlo o zcela neznámý postup. Její rozšíření nám přináší velmi dobrý pocit, protože jsme byli u jejího zrodu.

Před šesti lety, koncem roku 2012, jsme jako první na světě implantovali bezdrátový kardiostimulátor. Tomuto výkonu předcházela dlouhá doba tréninku, preklinického zkoušení na modelech, abychom došli k optimálnímu a pro člověka použitelnému řešení.



 

  • Jakou roli při těchto výkonech hrají zobrazovací metody?

 

Řekl bych, že naprosto zásadní. Například kryoablaci lze provádět za „pouhé“ kontroly rentgenem. Tato metoda však nevyřeší všechny typy arytmií. Bez mapovacích technik si už nedovedeme práci představit. Ať už je to třírozměrná rekonstrukce CT, nebo magnetická rezonance srdce, nebo ať je to elektroenergetické mapování, což je v současnosti významná doména elektrofyziologie ablačních technik intervenční kardiologie. Zobrazujeme si v 3D rozměru nejen anatomii, ale i elektrickou aktivitu srdce, z čehož usuzujeme na viabilitu buněk. Tato metoda byla poprvé v klinické praxi aplikována v roce 1996, což znamenalo průlom pro metody katetrizačních ablací, protože se dala aplikovat na všechny existující typy arytmií. Bez zobrazovacích metod si nedovedu naši práci vůbec představit.

K velkému zdokonalení došlo i u rentgenologických metod. I 3D angiografie již patří k běžně používaným postupům, které lze využít přímo na operačním sále.

Velmi prospěšná je i transezofageální sonografie, ale čím dál častěji využíváme intrakardiální echokardiografii. Ta umožňuje bezpečné provedení výkonu a kontrolu kardiointervenčního výkonu.



 

  • Co očekáváte od rozvoje zobrazovacích metod v budoucnosti?

 

Cílem je omezit použití rentgenového záření. Vývoj by měl směřovat na snížení radiační zátěže pacientů i personálu. Snaha je využívat tzv. fluoroless metody, kdy se katetry zavádějí již bez kontroly rentgenu. Pro praxi není zatím zcela použitelný systém interrupční magnetické rezonance, který by umožnil provést kardiointervenci jen s pomocí magnetické rezonance. Ta navíc přináší další důležitou informaci o vitalitě a struktuře buněk.



 

  • Jak vidíte budoucnost kardiologie?

 

Kuřák s kardiovaskulárním onemocněním, který je dobře zaléčený a dále kouří, představuje pro zdravotnictví a celou společnost velkou zátěž. Myslím si, že by si společnost měla uvědomit, že tento fenomén nás všechny poškozuje.

Měli bychom usilovat o to, aby byla snížena zátěž celé populace. Za 70 let výzkumu ischemické choroby srdeční stále nevíme, co je prediktorem cévních změn. Možná je to zánět, možná vysoká koncentrace cholesterolu, toxické poškození cév či genetická zátěž. Jde o mixturu vlivů a my stále nevíme, který je ten hlavní. Jaký je vliv stravy, kouření, pohybu? Proto je nutné dále rozvíjet základní výzkum.

Ve výkonné části kardiologie bude nezbytné rozvíjet nové technologie se zaměřením k minimalizaci výkonů, třeba se zaměřením na metalické složky stimulátorů směrem k biotechnologickým aplikacím.

V budoucnosti bude nezbytné nahradit kardiochirurgické metody metodami intervenční kardiologie, zejména vzhledem k šetrnosti postupů pro pacienty. Má vize do budoucna je minimálně intenzivní léčba a fúze kardiochirurgie a intervenční kardiologie.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Asgent aneb Náš život s andělem

28. 3. 2024

Nastává éra genové terapie. Nebo spíše teprve nastane, přestože první přípravky jsou již v klinické praxi. Zatím však nejde o rutinní léčbu. O to,…