Přeskočit na obsah

Bezpečná preskripce nesteroidních antiflogistik

Souhrn

Užívání nesteroidních antiflogistik (NSA), které je značně rozšířeno, je spojeno s určitými riziky včetně významného ohrožení krvácením do horní části trávicího traktu. Vysoce ohroženi jsou zejména starší lidé, pacienti léčení antikoagulancii a osoby s krvácením do horní části trávicího traktu po NSA v anamnéze. Kyselina acetylsalicylová vykazuje kardioprotektivní účinky, ale jiná NSA mohou zhoršovat městnavé srdeční selhání, zvyšovat krevní tlak a byla uvedena do souvislosti s nežádoucími kardiovaskulárními příhodami, jako jsou infarkt myokardu a ischémie. U inhibitorů cyklooxygenázy 2 bylo popsáno zvýšené riziko infarktu myokardu; jediný inhibitor CO X‑2, který je v USA ještě dostupný, celecoxib, se však v tomto ohledu zdá bezpečnější. Poškození jater v důsledku užívání NSA je vzácným jevem, nicméně uvedená léčiva by se neměla podávat pacientům trpícím jaterní cirhózou, neboť jsou výrazněji ohroženi krvácivými komplikacemi a selháním ledvin. S opatrností by se měla NSA předepisovat jak pacientům užívajícím antikoagulancia a osobám trpícím dysfunkcí trombocytů, tak bezprostředně před operací. Mezi potenciální nežádoucí účinky NSA na centrální nervový systém patří aseptická meningitida, psychotické projevy a tinnitus. NSA mohou navodit astma nebo způsobit jeho zhoršení. Ačkoli většinu přípravků ze skupiny NSA lze zřejmě bezpečně užívat i v těhotenství, neměly by se podávat v posledních šesti až osmi týdnech gravidity, aby nedošlo k jejímu prodloužení vlivem inhibice syntézy prostaglandinů, k předčasnému uzávěru ductus arteriosus a ke komplikacím na straně matky a plodu podmíněným protidestičkovými účinky NSA. Ibuprofen, indometacin a naproxen je možno bez obav podávat kojícím matkám. Je třeba pamatovat na prevenci náhodných předávkování dětí léčivy ze skupiny NSA a poučit rodiče o správném dávkování zmíněných léčiv i o jejich skladování v dózách, které děti nemohou otevřít.

Summary

Nonsteroidal anti-infl ammatory drugs (NSAs) are commonly used, but have risks associated with their use, including signifi cant upper gastrointestinal tract bleeding. Older persons, persons taking anticoagulants, and persons with a history of upper gastrointestinal tract bleeding associated with NSAs are at especially high risk. Although aspirin is cardioprotective, other NSAs can worsen congestive heart failure, can increase blood pressure, and are related to adverse cardiovascular events, such as myocardial infarction and ischemia. Cyclooxygenase-2 inhibitors have been associated with increased risk of myocardial infarction; however, the only cyclooxygenase-2 inhibitor still available in the United States, celecoxib, seems to be safer in this regard. Hepatic damage from NSAs is rare, but these medications should not be used in persons with cirrhotic liver diseases because bleeding problems and renal failure are more likely. Care should be used when prescribing NSAs in persons taking anticoagulants and in those with platelet dysfunction, as well as immediately before surgery. Potential central nervous system eff ects include aseptic meningitis, psychosis, and tinnitus. Asthma may be induced or exacerbated by NSAs. Although most NSAs are likely safe in pregnancy, they should be avoided in the last six to eight weeks of pregnancy to prevent prolonged gestation from inhibition of prostaglandin synthesis, premature closure of the ductus arteriosus, and maternal and fetal complications from antiplatelet activity. Ibuprofen, indomethacin, and naproxen are safe in breastfeeding women. Care should be taken to prevent accidental NSA overdose in children by educating parents about correct dosing and storage in childproof containers.

 

Prof. MUDr. Petr Ditě, DrSc.

Interni hepatogastroenterologicka klinika FN Brno

Nesteroidní antiflogistika (NSA) se běžně užívají k léčebnému ovlivnění zánětlivých, bolestivých a horečnatých stavů; jejich účinky jsou zprostředkovány snížením syntézy prostaglandinů v důsledku blokády enzymu cyklooxygenázy (COX). Dávkování jednotlivých přípravků NSA shrnuje tab. 1.1

Neexistuje příliš mnoho důkazů podporujících tvrzení, že se jednotlivá NSA z hlediska účinnosti potlačování bolesti navzájem liší.2 Kyselina acetylsalicylová (ASA) se používá v primární a sekundární prevenci ischemické choroby srdeční, cévní mozkové příhody a některých typů maligních kolorektálních nádorů. Neselektivní NSA zajišťují inhibici obou hlavních izoforem cyklooxygenázy (COX-1 i COX-2). Cyklooxygenáza 2 je inhibována také selektivními NSA. Všechna neselektivní NSA inhibují agregaci trombocytů prostřednictvím inhibice COX-1 a dráhy tromboxanu A2 (TXA2).

Kyselina acetylsalicylová je v tomto ohledu jedinečná, neboť se na enzym COX zprostředkující agregaci trombocytů váže kovalentně a ireverzibilně, přičemž její účinek trvá po celou dobu života trombocytu (8-12 dnů).3 Inhibitory COX-2 vykazují jen minimální protidestičkové účinky, pro tože neovlivňují dráhu TXA2. Vzhledem k tomu, že za prostaglandiny zprostředkovanou gastroprotekci zodpovídá enzym COX-1, byly se lektivní inhibitory COX-2 vyvinuty s cílem snížit výskyt gastrointestinálních (GI) komplikací.

 

Užívání NSA je spojováno s nežádoucími účinky vztahujícími se k mnoha orgánovým systémům: gastro intestinálnímu, kardiovaskulárnímu, jaternímu, renálnímu, hematologickému, CNS a respiračnímu.

Zvláštní ohledy je při preskripci NSA nutno brát také na děti a na těhotné či kojící ženy. Nežádoucí účinky NSA se mohou vyskytnout kdykoli během podávání těchto léčiv (tab. 22,4-12); podle některých údajů však incidence nežádoucích účinků stoupá při delším trvání léčby a při podávání vyšších dávek selektivních a neselektivních NSA. Z výzkumu jasně nevyplynulo, zda jsou strategie zaměřené na snížení rizika - např. intermitentní dávkování a "lékové prázdniny" - skutečně účinné.2 Lékaři by však měli předepisovat NSA s opatrností a s při hlédnutím k riziku předpokládanému u konkrétního pacienta.

Prevence jednotlivých typů komplikací při preskripci NSA

Gastrointestinální komplikace

V souvislosti s užíváním NSA se popisuje poškození horní i dolní části GI traktu, nicméně horní část GI traktu zmíněnou léčbou trpí nepoměrně častěji. Poškození vzniká především blokádou syntézy gastroprotektivních prostaglandinů, nelze však vyloučit ani přímé lokální poškození kyselými léčivy. Dyspepsie a gastrointestinální bolesti se vyskytují nejméně u 10-20 % osob užívajících NSA; mezi dyspeptickými příznaky a klinicky významnými ulceracemi však neexistuje přesvědčivá korelace.4

Výskyt GI komplikací souvisejících s NSA je přímo úměrný věku pacienta a je ovlivňován jeho komorbiditami. Z výzkumu statistických údajů o celkové nemocnosti a úmrtnosti získaných v USA během 90. let 20. století vyplynulo, že GI krvácení související s užíváním NSA si ročně vyžádala 32 000 hospitalizací a vedla ke 3 200 úmrtí.13 Roční riziko závažného GI krvácení se při chronickém užívání NSA pohybuje od 1 : 2 100 u dospělých mladších než 45 let do 1 : 110 u dospělých ve věku nad 75 let, čemuž odpovídá riziko úmrtí v rozmezí od 1 : 12 353 do 1 : 647.5 Při současném užívání antikoagulancií stoupá riziko GI krvácení pěti- až šestinásobně v porovnání s ohrožením osob, které užívají pouze antikoagulancia.

U pacientů s výskytem vředové choroby v anamnéze existují důkazy o tom, že riziko recidivy krvácení dosahuje povážlivé hodnoty 5 % během šesti měsíců, a to i při podávání inhibitorů COX-2 nebo neselektivních NSA spolu s inhibitorem protonové pumpy (proton pump inhibitor - PPI).2 Eradikace Helicobacter pylori zřejmě snižuje četnost recidiv peptických vředů u osob léčených pomocí NSA jen minimálně.14 Poté co bylo zjištěno, že inhibitory COX-2 zvyšují riziko infarktu myokardu, byly rofecoxib a valdecoxib v USA staženy z trhu. Ve Spojených státech amerických zůstává dostupným pouze jediný inhibitor COX-2, a to celecoxib.

Účinnost celecoxibu oproti diclofenaku a ibupro fenu porovnává rozsáhlá randomi zovaná studie CLASS (Celecoxib Long-term Arthritis Safety Study).15 Tato studie sice prokázala, že během prvních šesti měsíců léčby byl zaznamenán rozdíl ve prospěch celecoxibu týkající se rozvoje klinicky významných ulcerací, avšak tyto výsledky byly následně zpochybněny. Ze zprávy FDA vyplývá, že ve studii CLASS větší šetrnost celecoxibu vůči GI traktu prokázána nebyla.2,16-18 Bylo zjištěno, že krvácivým komplikacím v souvislosti s vředovou chorobou zabraňuje užívání misoprostolu spolu s NSA, nicméně tato léčba je spojena s nežádoucími GI účinky. FDA navíc řadí misoprostol z hlediska možnosti použití v těhotenství do kategorie X a ženám, jež mohou otěhotnět, by se proto neměl podávat.

Výskyt endoskopicky diagnostikovaných vředů snižuje též souběžná terapie pomocí NSA a PPI nebo dvojitých dávek blokátorů histaminových receptorů H2 (např. ranitidinu v dávkách 300 mg dvakrát denně).19 Žádný výzkum nebyl přímo zaměřen na zodpovězení otázky, zda profylaktické strategie omezují výskyt GI komplikací souvisejících s vředovou chorobou. Po studii CLASS byly provedeny některé observační studie, jejichž výsledky ukazují, že v rámci primární prevence významného GI krvácení je celecoxib sám o sobě stejně účinný jako GI profylaxe ve spojení s užíváním neselektivního NSA.19,20 Podle databáze Cochrane Library je však nutno tuto stále častěji uplatňovanou klinickou strategii podpořit dalšími důkazy.19

 

Kardiovaskulární komplikace

Přestože přínos užívání nízkých dávek kyseliny acetylsalicylové z hlediska prevence kardiovaskulárních a cerebrovaskulárních onemocnění lze označit za potvrzený, podávání dalších NSA je spojeno se zvýšenou kardiovaskulární nemocností ve smyslu zhoršení srdečního selhání, zvýšení krevního tlaku či výskytu infarktu myokardu a jiných ischemických projevů. Všechna NSA mohou zhoršovat hypertenzi, městnavé srdeční selhání a edémy.

Odhaduje se, že neselektivní NSA zvýší střední arteriální krevní tlak pacienta, který je užívá, v průměru o 5 mm Hg, a vzestup krevního tlaku byl popsán také při léčbě některými inhibitory COX-2.2 Inhibitory COX-2 jsou spojovány rovněž s významným nárůstem rizika infarktu myokardu, přičemž celecoxib se v tomto ohledu zdá bezpečnější. Souběžné užívání kyseliny acetylsalicylové a inhibitoru COX-2 sice může zlepšit kardiovaskulární bezpečnost léčby, nicméně anuluje též jakékoli krátkodobé přínosy inhibice COX-2 ve smyslu prevence peptických vředů.15

Při léčbě osob ohrožených kardiovaskulárními příhodami je tedy zřejmě nejrozumnější vyhýbat se inhibitorům COX-2 a u nemocných, u nichž je při užívání NSA třeba zajistit ochranu GI traktu, zvážit podávání neselektivního NSA spolu s misoprostolem nebo s PPI.19,21

 

Jaterní komplikace

Jak ukázala rozsáhlá zpráva na toto téma, výskyt klinicky významné hepatotoxicity při léčbě pomocí NSA je v obecné populaci vzácný. Při podávání některých NSA, zejména sulindaku a diclofenaku, byla v porovnání s placebem zaznamenána vyšší četnost poškození jater a elevace aminotransferáz na hodnoty přesahující trojnásobek horní hranice normy. Klinicky významné výsledné stavy, jako jsou hospitalizace a úmrtí, se však i v rozsáhlých systematických přehledech vyskytovaly jen zřídka.2 NSA představují určité riziko u osob s poruchou funkce jater.

Byly publikovány kasuistiky popisující idiosynkratickou hepatotoxicitu NSA u pacientů trpících hepatitidou C, a to s výraznými elevacemi koncentrací jaterních enzymů na hodnoty vyšší než desetinásobek horní hranice normy. 22 U osob s chronickým postižením jater se rovněž vyskytují nepřímé škodlivé účinky NSA. Například mnozí pacienti s cirhózou vykazují poruchy koagulace, přičemž NSA zvyšují riziko krvácení dodatečnou inhibicí funkce trombocytů. NSA také snižují průtok krve ledvinami zprostředkovaný prostaglandiny, čímž dochází k nárůstu rizika selhání ledvin u pacientů s cirhózou.23

 

Renální komplikace

Renální systém je závislý na vazodilatačních účincích prostaglandinů vytvářených převážně působením COX-2. Zmíněná závislost je výraznější u osob s onemocněním ledvin, s městnavým srdečním selháním nebo s cirhózou. Vzhledem k tomu, že COX-2 je důležitá pro tvorbu prostaglandinů v ledvinách, mohou všechna NSA (selektivní i neselektivní) vyvolat volumové selhání ledvin, jakož i selhání ledvin na podkladě intersticiální nefritidy a nefritického syndromu. Odhaduje se, že 2 % osob léčených NSA přestanou tyto léky užívat právě kvůli rozvoji renálních komplikací.6

Některá léčiva, jako jsou beta-blokátory a inhibitory ACE, mohou zvyšovat výskyt renálních komplikací souvisejících s NSA.2,5 Podávání NSA bychom se měli pokud možno vyhnout u všech pacientů s preexistujícím onemocněním ledvin, s městnavým srdečním selháním nebo s cirhózou, aby u nich nedošlo k akutnímu renálnímu selhání. 6,23

Obezřetně bychom měli NSA předepisovat osobám se zvýšeným rizikem renálních komplikací. Některé skupiny lékařů navrhují sledování renálních funkcí po zahájení léčby NSA u pacientů ohrožených selháním ledvin, přičemž východiskem tohoto sledování má být stanovení počáteční sérové koncentrace kreatininu při zahájení terapie.

Někteří též doporučují, aby vysoce rizikové osoby a pacienti užívající léčiva, která mohou nepříznivě působit na funkci ledvin (např. inhibitory ACE nebo sartany), podstupovali během prvních tří týdnů po začátku léčby kontrolní vyšetření až jednou týdně.6 Není však jasné, zda podobné sledování snižuje nemocnost či úmrtnost.

 

Hematologické komplikace

Vzhledem k tomu, že NSA vykazují protidestičkové účinky, neměla by se tato léčiva podávat pacientům s preexistujícími trombocytopatiemi nebo s trombocytopenií. Protidestičkovým účinkům NSA by měla být věnována pozornost také v perioperačním období.

Vysoce rizikové osoby, které nedávno utrpěly infarkt myokardu nebo jimž byl nedávno zaveden koronární stent, by před operací i po ní měly nadále užívat kyselinu acetylsalicylovou. Trvalá léčba kyselinou acetylsalicylovou by měla být uvážena i u ostatních pacientů se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních příhod a ASA by se měla perioperačně podávat vždy, kdy je to možné. Má-li být podávání ASA před operací přerušeno, mělo by k tomu dojít 7-10 dnů před zákrokem. Ostatní NSA by měla být před operací vysazena s předstihem, který odpovídá pěti eliminačním poločasům daného léčiva. Například podávání ibuprofenu by mělo být ukončeno dva dny před chirurgickým výkonem, podávání naproxenu 2-3 dny a podávání piroxicamu 10 dnů před zákrokem.24,25

Léčba kyselinou acetylsalicylovou je obecně spojena s mírně zvýšenou četností výskytu krvácivých cévních mozkových příhod a s malým nárůstem celkové úmrtnosti. U osob vysoce ohrožených kardiovaskulárními a neurovaskulárními příhodami jsou rizika jeho podávání vyvážena zlepšením přežití. Kyselina acetylsalicylová by se neměla podávat osobám, u nichž k tomuto vyvážení rizik přínosy nedochází, např. lidem s nízkým rizikem kardiovaskulárních onemocnění.26 Jsou-li NSA kombinována s antikoagulancii, dochází k významnému (3-6násobnému) zvýšení rizika GI krvácení v důsledku interakcí, které mohou být spojeny s nárůstem INR až o 15 %. Navíc je třeba počítat s přímým protidestičkovým působením NSA. Je-li u osob užívajících antikoagulancia nutno zahájit léčbu pomocí NSA, lze očekávat vzestup INR. Mělo by probíhat adekvátní sledování hodnot INR s odpovídajícími úpravami dávek warfarinu a měla by být zahájena profylaxe GI komplikací.2 Rovněž u vysoce ohrožených osob vyžadujících léčbu ASA by měla být zahájena prevence GI komplikací.

 

Komplikace týkající se centrálního nervového systému

Působení NSA na centrální nervový systém se projevuje vzácně, častěji u starších lidí. Tinitus je reverzibilní a může vypovídat o vysoké koncentraci léčiva v krvi. Psychózy a kognitivní změny postihují starší osoby a nejčastěji se vyskytují při podávání indometacinu.

Aseptická meningitida s vyšší četností postihuje pacienty se systémovým lupus erythematodes, kteří užívají ibuprofen nebo naproxen, měli bychom ale o ní uvažovat u jakéhokoli dospělého s meningitidou léčeného NSA.27 Mezi další vzácné nežádoucí účinky těchto léčiv, s nimiž se ale přesto můžeme setkat, patří zmatenost, deprese, závratě a spavost.

Přecitlivělost na kyselinu acetylsalicylovou a NSA u astmatiků


Klinickým problémem je rovněž skutečnost, že vlivem užívání ASA a NSA může docházet k onemocnění dýchacích cest nebo ke zhoršení těchto obtíží. Bylo popsáno několik různých klinických fenoménů, z nichž se nejčastěji vyskytuje respirační onemocnění zhoršované kyselinou acetylsalicylovou projevující se bronchokonstrikcí a příznaky rinitidy v situaci, kdy je pacient vystaven působení ASA nebo NSA.28

Příčinou zmíněného fenoménu je inhibice COX-1 a přesměrování metabolismu kyseliny arachidonové převážně k tvorbě leukotrienů. Nejde o skutečnou alergii (do patogeneze onemocnění nejsou zapojeny imunoglobuliny E). Existuje vysoká zkřížená reaktivita mezi ASA a dalšími NSA, neboť všechna uvedená léčiva inhibují tutéž COX-1. Zkřížená reaktivita mezi ASA na jedné straně a inhibitory COX-2 a paracetamolem na straně druhé je naopak nízká.

Podle nedávno zpracovaného přehledu dosahuje prevalence exacerbace respiračního onemocnění v důsledku ASA v obecné populaci hodnoty 0,07 %, zatímco u dospělých astmatiků jde až o 21 %.7 Lékaři by měli na možnost respiračního onemocnění zhoršovaného ASA pomýšlet zejména u osob trpících astmatem a nosními polypy nebo opakovanými sinusitidami. Stanovení této diagnózy bylo v minulosti obtížné, neboť samoléčba pomocí ASA a NSA i výskyt příznaků u astmatiků jsou běžnými jevy. K potvrzení diagnózy bývá často zapotřebí kontrolovaného provokačního testu s ASA.

Diagnóza respiračního onemocnění zhoršovaného kyselinou acetylsalicylovou představuje klinické dilema u osob, jimž by podávání ASA nebo jiného NSA mohlo být prospěšné. U těchto pacientů bychom měli uvážit aspirinovou desenzitizaci. Bylo popsáno několik úspěšných a bezpečných desenzitizačních protokolů, které však byly ověřeny pouze v malých souborech kasuistik. Neexistují žádné randomizované studie zaměřené na posouzení aspirinové desenzitizace v jakémkoli uspořádání. Podle některých studií platí, že jakmile je u nemocného jednou dosaženo desenzitizace, je třeba léčit jej ASA trvale, aby u něj nedošlo k resenzitizaci.7,29

 

 

NSA během těhotenství a kojení


Není známo, že by NSA u lidí vykazovala teratogenní účinky.8 Jak vyplývá ze zvířecích modelů, mohou NSA blokovat implantaci blastocysty; proto by se těmto léčivům měly vyhýbat ženy, které se cíleně snaží otěhotnět. Užívání NSA během těho tenství je obecně považováno za bezpečné, jestliže jsou zmíněná léčiva užívána v nízkých dávkách a nikoli trvale a jsou-li vysazena 6-8 týdnů před očekávaným termínem porodu.9

Pokud ženy užívají NSA v době blízké předpokládanému termínu porodu, může dojít k prodloužení gestace a porodu na podkladě inhibice syntézy prostaglandinů, ke zvýšeným krevním ztrátám během porodu a po něm a k výraznější anémii. U plodu mohou NSA podávaná v této době zvyšovat riziko kožního a nitrolebního krvácení, předčasného uzávěru ductus arteriosus, plicní hypertenze, poruch renálních funkcí, poklesu diurézy a snížení objemu amniové tekutiny. Tyto účinky byly prokázány u indometacinu, naproxenu, ketoprofenu a ibuprofenu. Závisejí přitom na dávkách, trvání léčby i na období gestace.

American Academy of Pediatrics považuje ibuprofen, indometacin a naproxen za látky, které lze bezpečně podávat kojícím ženám.30 V mateřském mléce se nacházejí jejich stopová množství. Vzhledem k tomu, že většina NSA vytěsňuje bilirubin, jsou tato léčiva kontraindikována při kojení novorozence se žloutenkou.

Kojící matky by se měly vyhýbat užívání vysokých dávek kyseliny acetylsalicylové s ohledem na potenciální riziko intoxikace salicylátem a krvácivých komplikací na straně novorozence. 31,32 Nízké dávky ASA se obecně pokládají za bezpečné po celou dobu těhotenství, přičemž podle dostupných studií uvedená léčba nezvyšuje nemocnost ani úmrtnost, což platí pro matku i novorozence.33

 

 

NSA u dětí


Hlavní riziko u dětí léčených pomocí NSA spočívá v chybném výpočtu dávek, což může vést k předávko vání a k významné nemocnosti, případ ně až k úmrtí. Uvedené riziko můžeme snížit edukací rodičů ohledně správného dávkování a dávkovacích intervalů, nebezpečí plynoucího z kombinování léčiv proti nachlazení obsahujících NSA a oh led ně skladování léčiv v dózách, které dítě nemůže samo otevřít.

O dlouhodobé léčbě dětí pomocí NSA máme k dispozici jen málo informací, nicméně podle výsledků rozsáhlé ověřované randomizované studie je podávání ibuprofenu a paracetamolu spojeno se srovnatelným výskytem nežádoucích účinků, přičemž celkový výskyt těchto účinků byl v dané studii nízký.34

 

NSAID PRESCRIBING PRECAUTIONS | AM FAM
PHYSICIAN - DECEMBER 15, 2009

 

LITERATURA

1. Consumer Reports. Pain and anti-infl ammatory drugs-NSAID-cost comparison. http://www.consumerreports. org/health/resources /pdf/best-buy-drugs /2pager_ NSAIDs.pdf. Accessed August 17, 2009.

2. Chou R, Helfand M, Peterson K, et al. Comparative eff ectiveness and safety of analgesics for osteoarthritis. Comparative eff ectiveness review no. 4. Rockville, Md.: Agency for Healthcare Research and Quality; September 2006.

3. Burke A, Smyth A, FitzGerald GA. Analgesic-antipyretic agents; pharmacotherapy of gout. In: Goodman LS, Gilman A, Brunton LL, et al. (eds). Goodman & Gilman's the pharmacological basis of therapeutics. 11th ed. New York, NY: McGraw-Hill; 2006.

4. Wolfe MM, Lichtenstein DR, Singh G. Gastrointestinal toxicity of nonsteroidal antiinfl ammatory drugs [correction: N Engl J Med 1999;341:548]. N Engl J Med 1999;340:1888-1899.

5. Blower AL, Brooks A, Fenn GC, et al. Emergency admissions for upper gastrointestinal disease and their relation to NSAID use. Aliment Pharm Ther 1997;11:283-291.

6. Patino FG, Olivieri J, Allison JJ, et al. Nonsteroidal antiinfl ammatory drug toxicity monitoring and safety practices. J Rheumatol 2003;30:2680-2688.

7. Gollapudi RR, Teirstein PS, Stevenson DD, Simon RA. Aspirin sensitivity: implications for patients with coronary artery disease. JAMA 2004;292:3017-3023.

8. Řstensen ME. Safety of non-steroidal anti-infl ammatory drugs during pregnancy and lactation. Immunopharmacology 1996;4:31-41.

9. Nelson JL, Ostensen M. Pregnancy and rheumatoid arthritis. Rheum Dis Clin North Am 1997;23:195-212.

10. Hertz-Picciotto I, Hopenhayn-Rich C, Golub M, Hooper K. The risks and benefi ts of taking aspirin during pregnancy. Epidemiol Rev 1990;12:108-148.

11. Roubenoff R, Hoyt J, Petri M, et al. Eff ects of antiinfl ammatory and immunosuppressive drugs on pregnancy and fertility. Semin Arthritis Rheum 1988;18:88-110.

12. Ostensen M, Ostensen H. Safety of nonsteroidal antiinfl ammatory drugs in pregnant patients with rheumatic diseases. J Rheumatol 1996;23:1045-1049.

13. Tarone RE, Blot WJ, McLaughlin JK. Nonselective nonaspirin nonsteroidal anti-infl ammatory drugs and gastrointestinal bleeding. Am J Ther 2004;11:17-25.

14. Barkin J. The relation between Helicobacter pylori and nonsteroidal anti-infl ammatory drugs. Am J Med 1998;105: 22S-27S.

15. Silverstein FE, Faich G, Goldstein JL, et al. Gastrointestinal toxicity with celecoxib vs nonsteroidal anti-infl ammatory drugs for osteoarthritis and rheumatoid arthritis: the CLASS study: a randomized controlled trial. JAMA 2000;284:1247-1255.

16. Witter J. Celebrex capsules (celecoxib) Medical offi cer review. http://www.fda.gov/ohrms/dockets/ac/01/briefi ng/3677b1_ 03_med.pdf. Accessed August 17, 2009.

17. Hrachovec JB, Mora M. Reporting of 6-month vs 12-month data in a clinical trial of celecoxib [letter]. JAMA 2001;286:2398.

18. Silverstein F, Simon L, Faich G. Reporting of 6-month vs 12-month data in a clinical trial of celecoxib [in reply]. JAMA 2001;286:2399-2400.

19. Rostom A, Dube C, Wells G, et al. Prevention of NSAID induced gastroduodenal ulcers. Cochrane Database Syst Rev 2002;(4):CD002296.

20. Chan FK, Hung LC, Suen BY, et al. Celecoxib versus diclofenac and omeprazole in reducing the risk of recurrent ulcer bleeding in patients with arthritis. N Engl J Med 2002; 347:2104-2110.

21. Gillis JC, Brogden RN. Ketorolac. A reappraisal of its pharmacodynamic and pharmacokinetic properties and therapeutic use in pain management. Drugs 1997;53:139-188.

22. Riley TR III, Smith JP. Ibuprofen-induced hepatotoxicity in patients with chronic hepatitis C: a case series. Am J Gastroenterol 1998;93:1563-1565.

23. Riley TR, Smith JP. Preventive care in chronic liver disease. J Gen Intern Med 1999;14:699-704.

24. Douketis JD, Berger PB, Dunn AS, et. al., for the American College of Chest Physicians. The perioperative management of antithrombotic therapy: American College of Chest Physicians evidence-based clinical practice guidelines (8th ed). Chest 2008;133(6 suppl):299S-339S.

25. Fleisher LA, Beckman JA, Brown KA, et al. ACC/AHA 2007 guidelines on perioperative cardiovascular evaluation and care for noncardiac surgery: executive summary, in collaboration with the American Society of Echocardiography, American Society of Nuclear Cardiology, Heart Rhythm Society, Society of Cardiovascular Anesthesiologists, Society for Cardiovascular Angiography and Interventions, Society for Vascular Medicine and Biology, and Society for Vascular Surgery [correction in Circulation 2008;118:e141-e142]. Circulation 2007;116:1971-1996.

26. He J, Whelton PK, Vu B, Klag MJ. Aspirin and risk of hemorrhagic stroke: a meta-analysis of randomized controlled trials. JAMA 1998;280:1930-1935.

27. Hoppmann RA, Peden JG, Ober SK. Central nervous system side eff ects of nonsteroidal anti-infl ammatory drugs. Aseptic meningitis, psychosis, and cognitive dysfunction. Arch Intern Med 1991;151:1309-1313.

28. Jenkins C, Costello J, Hodge L. Systematic review of prevalence of aspirin induced asthma and its implications for clinical practice. Br Med J 2004;328:434. 29. Knowles SR, Drucker AM, Weber EA, Shear NH. Management options for patients with aspirin and nonsteroidal antiinfl ammatory drug sensitivity. Ann Pharmacother 2007;41: 1191-1200.

30. American Academy of Pediatrics Committee on Drugs. The transfer of drugs and other chemicals into human milk. Pediatrics 1994;93:137-150.

31. Shapiro S, Siskind V, Monson RR, Heinonen OP, Kaufman DW, Slone D. Perinatal mortality and birth weight in relation to aspirin taken during pregnancy. Lancet 1976;1:1375-1376. 32. Levy G. Clinical pharmacokinetics of aspirin. Pediatrics 1978;62(5 pt 2 suppl):867-872.

33. James AH, Brancazio LR, Price T. Aspirin and reproductive outcomes. Obstet Gynecol Surv 2008;63:49-57.

34. Lesko SM, Mitchell AA. An assessment of the safety of pediatric ibuprofen. A practitioner-based randomized clinical trial. JAMA 1995;273:929-933.




Zdroj: Medicína po promoci

Sdílejte článek

Doporučené