Bioabsorpční stenty plní očekávání
„Jedná se o studii s dosud nejdelší dobou sledování pacientů s implantovaným bioabsorpčním stentem. Investigátoři využili více zobrazovacích systémů, včetně optické koherenční počítačové tomografie. Tato progresivní technologie poprvé umožnila získat detailní snímky intrakoronárních struktur. Co na mě skutečně ale zapůsobilo, byla hladkost cévních stěn po dvou letech od implantace. Snímky navíc ukázaly, že stenty vymizely ve značném rozsahu, což představuje velice slibné zjištění,“ uvedl dr. Eberli.
Studie ABSORB prokázala po 18 měsících snížení intraluminálního průměru celkově o 19 % a po dvou letech bylo angiograficky detekováno zmenšení průměru o 0,48 mm. Tyto výsledky lze nominálně klást mezi výsledky běžně dosahované u metalických stentů (pozdní ztráta ve stentu 1,0 mm) a lékových stentů (pozdní ztráta ve stentu 0,15 až 0,3 mm). „Avšak pozoruhodným pozitivem údajů získaných při studiu bioabsorpčních stentů je zjištění, že u pacientů nedošlo ve stentu ke vzniku žádné trombózy,“ poznamenal dále dr. Eberli.
Vzhledem k tomu, že snížení cévního průměru v oblasti stentu činilo ve sledovacím intervalu šest měsíců až dva roky po implantaci pouze 0,05 mm, je nejvíce pravděpodobným vysvětlením tohoto jevu časná retrakce stěny po zavedení stentu. „To naznačuje možnost, že bioabsorpční stenty nevyvíjejí zpočátku dostatečnou radiální sílu, aby udržely lumen cév plně otevřený,“ podotkl dr. Eberli. Před designéry stentů tak stojí závažný úkol jak dosáhnout rovnováhy mezi zajištěním dostatečné radiální síly a vytvořením takové struktury stentu, která by mohla být reabsorbována v přiměřeně dlouhé době.
Dobrým znamením je též to, že v intervenovaných cévách bylo dosaženo obnovení vaskulární reaktivity, tj. schopnosti vasodilatace a vasokonstrikce na působení vasoaktivních podnětů. Ukazuje se, že po dvou letech od implantace byly téměř kompletně obnoveny fyziologické funkce intervenovaných cév a že pacienti již nadále nevykazují symptomy anginy pectoris a nejsou limitováni ve fyzických aktivitách.
„Množství dat však není vzhledem k tomu, že studie zahrnovala pouze 30 pacientů, dostatečně rozsáhlé k tomu, aby studie mohla potvrdit dobrou bezpečnost použité technologie. Navíc implantace těchto stentů byla provedena pouze u pacientů s přítomností nově zjištěné, solitární koronární léze, kteří jsou považováni za zdaleka nejjednodušší případy. Studie nedemonstrovala, zda nové stenty budou funkční i u pacientů s nejčastějšími typy lézí, tj. dlouhými stenózami, kalcifikací nebo bifurkačními lézemi,“ uzavřel dr Eberli.
Zdroj: