BIOLOGIE NÁDORŮ

Imunobiologie

Dynamika infiltrace T-lymfocyty v průběhu karcinomu ovaria: postupný přechod od odpovědi Th17 efektorových buněk k převládající infiltraci regulačními T-lymfocyty

Simona Partlová, Anna Fialová, Luděk Sojka, Lukáš Rob, Jiřina Bartůňková, Radek Špíšek

Department of Immunology, Charles University and University Hospital Motol, Prague, Czech Republic; Sotio a.s., Prague, Czech Republic; Department of Gynecology and Obstetrics, Charles University and University Hospital Motol, Prague, Czech Republic

Východiska: Každým rokem je karcinom ovaria nově diagnostikován u více než 190 000 pacientek a má nejvyšší úmrtnost ze všech gynekologických karcinomů. Pro přežití pacientek může mít zásadní význam typ imunitních buněk přítomných v mikroprostředí nádoru. Málo známá je však dynamika imunitních buněk infi ltrujících nádor v průběhu progrese onemocnění.

Metody: Zkoumali jsme imunitní buňky infiltrující nádorovou tkáň pacientek s karcinomem ovaria v různých stadiích onemocnění. Pomocí průtokové cytometrie jsme provedli analýzu vzorců/typů T-lymfocytů v čerstvé nádorové tkáni a také ve vzorcích krve 44 pacientek s nově diagnostikovaným karcinomem ovaria. Ke zhodnocení, zda se regulační T-lymfocyty (Treg) vyvíjejí in situ nebo zda do nádorové tkáně migrují, jsme měřili koncentraci chemokinu CCL22 v supernatantech kultury nádorových buněk. Pomocí průtokové cytometrie jsme také určili expresi CCR4 na povrchu cirkulujících Treg i na Treg infiltrujících nádor.

Výsledky: Časná stadia vývoje karcinomů ovaria se vyznačovala silnou imunitní odpovědí Th 17-buněk, kdežto u pacientek se stadiem II bylo pozorováno rekrutování vysokého počtu Th 1-buněk. U diseminovaných nádorů (stadium III–IV) jsme detekovali dominantní populaci aktivovaných Helios+ regulačních T-lymfocytů spolu s vysokým počtem makrofágů a nezralých myeloidních dendritických buněk. Treg infiltrující nádor měly nápadně nižší expresi CCR4 než cirkulující Treg, počty Treg infiltrujících nádor byly ve významné korelaci s koncentracemi CCL22 v supernatantech kultury nádorových buněk, což svědčí pro jejich rekrutování cestou interakce CCR4/CCL22. CCL22 byl produkován hlavně nádorovými buňkami, makrofágy a mDC v primárních nádorech ovaria, a jeho exprese se významně zvýšila jako odpověď na IFNγ.

Závěry: Je možno shrnout, že specifické rekrutování Treg, pravděpodobně spouštěné zánětlivými stimuly, vede k významné supresi imunity v pokročilých stadiích karcinomu ovaria.

Nové cíle a nové technologie

Mezidruhový screening letální interakce jako strategie k nalezení nových terapeutických cílů u zhoubných nádorů

John P. Shen, Rohith Srivas, Ana Bojorquez-Gomez, Katherine Licon, Jian Feng Li, Robert W. Sobol, Trey Ideker

University of California, San Diego, La Jolla, CA; University of Pittsburgh Cancer Institute, Pittsburgh, PA

Východiska: Mutace, delece nebo epigenetické umlčení tumor-supresorových genů patří k téměř univerzálním vlastnostem nádorových buněk. Ukázalo se však, že hledání strategií léčby k obnovení funkce mutovaných genů nebo genů po deleci je obtížné. Jako metoda selektivního cílení nádorových buněk byla navržena syntetická letalita, což je jev, kdy k buněčné smrti vede simultánní porucha dvou genů. Určení a farmakologická inhibice proteinů kódovaných geny, které jsou synteticky letální pro známé mutace tumor-supresorových genů, by měly vést k selektivně toxickému působení na nádorové buňky.

Metody: K určení kandidátních cílových proteinů jsme měřili všechny párové genetické interakce mezi všemi známými ortology lidských supresorových genů (162 genů) a všemi ortology léky ovlivnitelných lidských proteinů (~400 genů) v modelovém organismu S. cerevisiae. Analýza výsledků vedla k objevení 2 087 různých syntetických letálních interakcí mezi nádorovým supresorem a lékem ovlivnitelným genem. Dále byl vyvinut počítačový algoritmus k určení těchto interakcí, které byly pravděpodobně zachovány u lidí na základě zachování syntetického letálního vztahu v kvasinkách distálního štěpení S. pombe.

Výsledky: Naše bioinformatická analýza naznačila vysokou pravděpodobnost zachování syntetických letálních interakcí kvasinkových RAD51 (ortolog BRCA1) a RAD57 (ortolog XRCC3) s HDA1 (histondeacetyláza; HDAC). To jsme potvrdili ošetřením buněk LN428 stabilním lentivirovým zastavením činnosti (knockdown) BRCA1 nebo XRCC3 inhibitory HDAC vorinostatem (SAHA) a entinostatem (MS-275). Buněčné linie se zastavením činnosti BRCA1 i XRCC3 byly významně více senzitivní vůči inhibici HDAC než buněčná linie wild-type (lentivirová kontrola bez umlčení) (tab.).

Závěry: Tyto výsledky ukazují, že vysoce kapacitní postupy screeningu syntetických letálních interakcí v modelových organismech jako S. cerevisiae a S. pombe mohou být použity jako cenný zdroj při hledání pomoci při určení nových léčebných cílů u lidských zhoubných nádorů.

Zdroj: Journal of Clinical Oncology speciál